Režie:
Samuel MaozScénář:
Samuel MaozKamera:
Giora BejachHrají:
Oshri Cohen, Zohar Strauss, Itay Tiran, Michael Moshonov, Ashraf Barhom, Reymonde Amsallem, Guy Kapulnik, Yoav Donat, Abdallah El Akal, Muhamed Salama (více)Obsahy(1)
Červen 1982 - první libanonská válka. Osamocený izraelský tank a četa parašutistů dostává rozkaz prozkoumat městečko na území Libanonu, kde mají najít a osvobodit zajatce, jež padli do rukou muslimských ozbrojenců. Na první pohled prostý úkol, který se však velmi brzy zvrhne v noční můru. Čtyřčlenná posádka tanku musí v klaustrofobním prostředí útrob bojového stroje čelit nejen vnějšímu nepříteli, ale i svým vlastním vnitřním démonům. Hnáni strachem a základním pudem sebezáchovy se zoufale snaží dostat zpět do bezpečí, mimo dosah válečného běsnění. (sigf07)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Z hlediska žánru (tj. válečný film-hraný dokument) nebylo snad co vytknout, problém s mým hodnocením je, že válečný film mi moc nesvědčí a hrané dokumenty mám sice rád, ale záleží na tématu a to jak patrno z předchozích slov mi nebylo zrovna blízké. Proto je mé hodnocení spíše soukromou záležitostí. Měl-li bych být objektivní je to tak na 4*. ()
Já ten film mám pořád v hlavě. Zde zvolenou formu antiválečné retoriky totiž považuju za naprosto geniální a filmařské zpracování za vrcholovou ukázku režisérského super umění. Něco kde válku nevidíš, kde nemáš tuny přestřelek, keců ani hrdinsky pojatou pointu, tohle je jedna z mála filmových válek, kterou si fakt prožiješ. Citíš strach, zmar, beznaděj , prostě všechno čeho má každá válka vždy plný sklady. ()
"To člověk je stvořen z oceli, tank je jen kusem železa", hlásá nápis v "kokpitu" izraelského tanku během libanonské války (ke které nyní už musíme dát slovíčko "první"). Film je pojat poměrně netradičně, jedná se o komorně zpracované válečné drama, kdy hlavní hrdinové za celý snímek vůbec ze svého tanku nevylezou. Stejně tak se chová i kamera. Veškerá interakce s okolním prostředím tak probíhá přes zaměřovač v hledí tanku. Tankista si tak uchovává od událostí "venku" jistý odstup, ale právě díky svému "hledáčku" může vnímat detaily odděleně od celého prostředí, a tak tedy i daleko intenzivněji. Pohled na stále ještě žijícího koně s roztrženým břichem, jemuž tečou z očí slzy, je dost drsný. Důležitým faktorem filmu, který se zprvu vůbec neobjevuje, je strach. Strach z neznámého nebezpečí, které se nachází v podstatě všude kolem, strach z tmy a také z krutých falangistů. Film Libanon není dokumentaristicky zpracovaný snímek, který by divákům rozšířil obzory a naplnil je jako pověstná studnice vědomostí informacemi o komplikovaném a dlouhém libanonském konfliktu. Nezazní tu nic o autobusovém masakru, či o krvavých bojích v Sidonu, jen o křesťanských falangách se divák dozví cosi podrobnějšího. To ale vůbec nevadí. Samotná libanonská válka totiž není zase až tak důležitá, klidně by se snímek mohl odehrávat na pozadí jiného konfliktu (a že jich Izrael zažil...), důležitý tu je popis válečných krutostí a stísněná atmosféra uvnitř tanku, který na první pohled představuje bezpečný úkryt, ale na druhý se může stát i velmi nepříjemnou kovovou pastí. ()
Nápad natočit celý film z pohledu jednoho tanku je určitě zajímavý. Problém tohohle filmu ovšem tví v tom, že tu je snaha kombinovat prvky psychologického dramatu a akčních pasáží z války, přičemž ty akční pasáže nepůsobí dobře (nejde o to, že by nepůsobili reálně – kdo nikdy nebyl v tanku asi nedokáže říci, jak tam bitva v reálu vypadá – ale z plátna prostě dobře nepůsobí). ()
Nie je veľa snímkov, kde je centrom pozornosti tank a jeho posádka, konieckoncov poznám len jeden a to Beast of War, ktorý je svižnejší, akčnejší a epickejší. Tento film ale bohužiaľ nestavia na akcii, čo je škoda, lebo istý potenciál by tu mohol byť, ale bráni tomu "pohľad z tanku". Vedel by som si predstaviť zábery kamier z ulice, zo striech, spomedzi vojakov ako čistia domy, kdežto tu sa len dívame priezor strelca, a to obmedzuje širšie poňatie diania. Mimochodom ten strelec mi liezol na nervy už od samého začiatku, neubránil som sa komentovaniu, že čo tam taký posera robí??!! Ale on je tam schválne, lebo film ukazuje ich vnútorný svet, schopnosť znášať ťarchu situácie, paniku a podobne, ale nijak výrazne ma to o tom nepresvedčilo. Takisto veliteľovi chýbala akási autorita, ktorou by mal oplývať. Pozitívny zásah do ináč priemerného diania bola scéna, keď sa ten falangista prihováral k Sýrčanovi - to bola špica, bolo v nej až cítiť tú nenávisť, akou sa Sýrčania neznášajú s kresťanskými falangistami. Aj príbeh s učiteľkou bol vkusný, zaujal. Koniec ma sklamal, akoby ho niekto odstrihol ba chýba mi tam aj slušná dávka epickosti, ale prostredie tanku presvedčivé. Keď to zosumarizujem negatívne a pozitívne celky sú vcelku vyrovnané a tak dávam 3*. ()
Galerie (22)
Photo © CTV International
Zajímavosti (4)
- Tank ve filmu je izraelský Sho´t (hebrejsky "bič"), což je izraelská varianta britského tanku Centurion vybavená 105mm kanonem L7. (KM Phoenix)
- Režisér Samuel Maoz se inspiroval vlastními zkušenostmi, které prožil v době válečného konfliktu počátkem 80. let. (ČSFD)
- V Izraeli měl snímek rozporuplný ohlas, vřelého přijetí se mu však dostalo na řadě mezinárodních festivalů (včetně Zlatého lva na MFF v Benátkách). [Zdroj: MFF Karlovy Vary] (POMO)
Reklama