Na doraz

Pro mě dost nevyvážená komedie, protože u mnohých scén jsem se neskutečně bavil a hltal je, zatímco u jiných jsem kroutil hlavou a říkal si: To už je moc. Zkrátka výborný námět, který v sobě nese i něco, co mi nezapadalo do kontextu a přišlo jako vystřižené z jiného snímku. První půl hodina byla v záři 4*, ovšem s blížícím se koncem se hodnocení snížilo na výsledné 3*. Nedostatek: Než dojde k autohavárii, má Peter sklopené sedadlo a pospává. Během krizové chvilky se sice zvedne, ovšem sedadlo stále zůstává v lůžkové úpravě. Po dopadnutí auta je ovšem v normální poloze pro sezení. (16.03.2011)

Zach Galifianakis je tady ještě větší giga hovado než v Pařbě ve Vegas, což už je teda co říct, Robert Downey ho slušně doplňuje a spolu absolvujou brutální cestu opět do LA. Několikrát jsem se bavil fakt královsky, nicméně takový scény jako honitbu před spaním bych určitě vynechal, i když to bych pak asi nikdy neviděl honícího se psa a to by byla určitě škoda. (31.01.2011)

Režisér Todd Phillips se po poměrně svěží Pařbě ve Vegas stylově i žánrově vrátil ke svému 10 let starému debutu Road Trip. Na doraz ale postrádá jakékoliv kvality Pařby, jedná se jen o nenáročnou, předvídatelnou, skoro až primitivní buddy komedii, která bez jakékoliv invence využívá těch nejhorších klišé a typických žánrových postupů road-movies. Scénář je neskutečná křeč. Cesta dvou nesourodých charakterů je nesmírně nudná, povinné zastávky tvoří bez výjimky nudná a zbytečná camea. Vztah hlavních hrdinů se pak celou stopáž pohybuje na ubíjející linii nesnášim tě–nejsi tak špatný–fakt tě nesnášim–nejlepší kámoši. Ne že by takový recept nefungoval, stačí připomenout dnes již klasickou komedii Letadla, vlaky, automobily z roku 1987, kterou ostatně Na doraz nepokrytě imituje. Tomuto filmu je lepší se vyhnout. (02.12.2010)

Pokud pojedete do Mexika na pláž, dejte pozor, ať neroztáhnete deku na benzince patřící jedné nejmenované ropné společnosti.. Cestovat z bodu A do bodu B to je navazování nových přátelství, vzdáleností od domova způsobená anonymita podporující uvolněnost k nekalé činnosti, související nedbání na důsledky a získávání doživotních zážitků. Zkrátka road movie. Vděčné to téma pro T.Phillipse, který v crazy/civilním hybridu Due Date i přes pár úliteb pro pubescentní mládež dozrál a dokázal v rámci žánru využít herce, kteří jsou zrovna v kurzu. Tzn. Tony Stark bez brnění vs. ganja Grizzly se záluskem na pupeční šňůru, který by jinak v méně tolerantním nefilmovém světě letěl obloukem hned z prvního mostu směr Mississippi a za ním plechovka s instantním tátou.. (02.06.2011)

Dlouho jsem se filmu vyhýbal, ovšem když už se někomu podaří do filmu zlanařit Roberta Downeyho Jr., musím být u toho. Celou dobu jsem z Due Date (btw co má ten název znamenat?) cítil pach Hangoveru a neuvědomil jsem si, že to vlastně točí Todd Phillips. My bad, dlouho jsem měl film v pořadníku. Jenže já o filmu slyšel jen to nejhorší a tak jsem se na něj ani moc netěšil. Věděl jsem se, že minimálně Robertovo charisma zafunguje vždycky a minimálně na tři hvězdy to bylo. Je to taková celkem funny road movie s pár fajnovými gagy, ovšem opět mě sralo to, co u Hangoveru, naprosto vypatlaný poldové. To byl asi nejrušivější element, jinak celkem fajn...70% (08.09.2014)