Na doraz

„Teraz ti niečo poviem. Nechám ťa tu. Nie preto, že ma kvôli tebe vyhodili z lietadla. Ani preto, že ma kvôli tebe strelil federálny agent gumovým projektilom. Ani preto, že si nás takmer zabil pri úplne zbytočnej autohavárii. Dokonca ani preto, že mi kvôli tebe dal nakladačku chlap na vozíku a ty si mi nepomohol. Nechám ťa tu preto, lebo sa mi HNUSÍŠ.“ Ak by som od večera stráveného v kine nechcel nič, len relaxovať pri dobrej americkej komédii s fajn hercami, dobrými dialógmi a vtipnými scénami a absurdnými hláškami ("Neznášam wafle."), zvolil by som tento film. Robert Downey a „tučný Ježiš“ tomu veľa dávajú i v pasážach, v ktorých tomu naopak veľa nedáva scenár. Iste, celé je to dosť neoriginálne (9 z 10 divákov vedelo hodinu dopredu, že skôr či neskôr dôjde na „varenie kávy“) a niektoré nápady nie sú uspokojivo dokončené (Jamie Foxx), ale podľa mňa to šliape tak, ako má. 70%? (01.04.2011)

Nelze tomu upřít několik nápadů i slušně nastíněné charaktery. Humorem je to ale hrozně nevyvážené, takže film sem tam zcela nerozumně přepne z komediální road-movie do něčeho, co by mnohem líp vypadalo ve filmu Adama Sandlera (třeba bitka s vozíčkářem je úplně mimo). Downey i Galifianakis to táhnou, i když Downey je tentokrát minimálně využit. To Galifianakis působí mnohem živěji a překvapivě utáhne i dramatičtější sekvenci. Je možná škoda, že se tvůrci neodvážili víc zatlačit na dramatickou linku, protože těch několik málo vážnějších momentů je nečekaně silných. Skoro mám podezření, že to na papíře byla hořká komedie a pak někomu došlo „ale sakra, lidi chodili na Pařbu ve Vegas, tak to musí být hlavně taškařice“. Ani ryba, ani rak, ale nenudil jsem se. (30.11.2010)

Tedy, musím říci, že jsem příjemně překvapena. Čekala jsem, že Na doraz bude víceméně trapnou záležitostí s křečovitým a přisprostlým humorem a zatím se mi dostalo vcelku nenucené, velmi zábavné a příjemné road movie s patřičným nášupem hlášek a humorných, leč mnohdy nepravděpodobných situací. Zachovi Galifianakisovi se poslední dobou daří poflakovat se ve společnosti těch nejfešnějších Hollywoodských chlapů (Downey, Cooper). Todd Phillips to zase pojal po svojem a vytvořil tak snímek stylem podobný Pařbě ve Vegas, který mi však přišel mnohem uvolněnější, upřímnější a celkově se mi líbil snad i více, než právě Pařba ve Vegas. (17.11.2013)

Nemôžem si pomôcť, ale v porovnaní s (zatiaľ) trilógiou Hangover, Deadline je lepšia ako trojka, rovnako dobrá ako dvojka a horšia než jednotka. Čo koniec koncov nie je vôbec zlý výsledok. Zachova postava opäť charakteristicky naväzuje na Alana z Hangover, ktorý ma mimo iného rovnakého rejžu - Todda Philipsa. Celkom slušná road movie so sympatickou dvojkou, nič veľkého ale neočakávajte. (21.03.2014)

Jste „obyčejný“ chlápek, co má těhotnou manželku, která bude v nejbližších dnech rodit (v L.A.) a jste na cestě za ní (z Atlanty). Jednoduché, že? Bezesporu, má to však jeden (ovšem dost podstatný) háček. Nesmíte na letišti narazit na Zacha Galifianakise resp. Ethana Chase (pardon) Trembleye..., ikdyž kdoví, třeba budete nakonec rádi, že ten medvěd přestřihává pupeční šňůru vaší manželky. Tak trochu jiná road movie než-li Thelma a Louise :o) Přiznávám, čekal jsem totální střeštěnost (po přečtení jména režiséra a zejména jedné z hlavních postav). Té se divákovi také jednoznačně dostane, ale překvapivě tahle netradiční road movie nabízí i momenty, kdy se brnká na vážnější strunu. Přičemž kouzlo tkví právě v tom mixu. V jeden okamžik se tak např. téměř válíte v křečích při SPOILER masturbujícím duu Ethana s jeho psím miláčkem Sunnym, aby vás následně mile překvapila scéna, v níž Ethan hraje trenéra, co se právě dozvěděl, že má rakovinu a manželka ho chce opustit. Po hříchu těch vážnějších scén mohlo být víc, škoda. Líbí se mi to spojení Downey-Galifianakis a zejména momenty, kdy režisér Todd Phillips nechává jít Zacha až na "samou dřeň". Ten chlapík je vážně talent a nenechte se mýlit, dříme v něm mnohem více než-li komediální potenciál. * navíc přihazuju za úvodní scénu z Godfathera. p.s. sorry, že jsme ti vypili tátu... To nic, ještě pár šálků zbývá... Já musím (sám sobě) přiznat, že tomuto šálku kávy jsem s postupujícím časem přicházel čím dál tím víc na chuť a výsledkem je 75% zaokrouhlených protentokrát nahoru (i s přihlédnutím k povedenému konci) a s dovětkem, že naopak (od většiny z vás) v případě Pařby ve Vegas kde to napodruhé již nezafungovalo, v tomto případě se (po delší odmlce) opětovné projekci nebráním. Due Date je překvapivě příjemná oddechovka jejíž největší devízou není samotný scénář, ale spolehlivě fungující „chemie“ ústředního hereckého dua. (09.03.2011)