Tři dny ke svobodě

Tak tohle je film Nevinná v bleděmodrým. Jen s tím rozdílem, že Nevinná je mladej film přímočaře uhánějící do finále, kdežto Tři dny ke svobodě je spíš usedlejší filmeček, která má na všechno dost času a nikam se nežene. V první části je to spíš o filmařině a hereckých výkonech. Rejža hodně lpí na tom, nám představit Russella jako milujícího tátu i manžela, naprosto neschopnýho nějaký tvrdý a rychlý akce a to se mu podařilo dokonale. Spíš bych totiž uvěřil tomu že Russell umí uvařit svíčkovou a uplést prošívanou vestičku s vzorky srnek než že by dokázal dát někomu ránu. Velkou zásluhu na tom má samozřejmě samotný Russell, který zde dostává víc prostoru než má anorektička v posteli. On vůbec herecký výkon Russella je zážitek, milující táta a současně chvilkový ranař, dvě různé herecké polohy a obě mu v jednom jediným filmu uvěříte. To fakt klobouk dolů. Naopak klobouk na hlavě pokud jde o důvěryhodnost plánu a následnou realizaci, moc mě film nepřesvědčil, ale čert to vem, protože akční část filmu stojí za to. Auto honička má v sobě víc adrenalinu než kdejakej akční bijásek a musí být v nominaci na ceny Taurus i kdyby nechtěla. Nejvíc se mě však líbila scéna, kdy Elizabeth chytne Russella za ruku a řekne "tohle zvládnu já" a pak následuje krátký záběr jak se Russellovi třese ruka. Připadalo mě to hrozně reálné, protože i ten nejchlapovičtější chlap musí mít svůj stres strop. Možná nepatrná scéna v gejzíru těch velkých, ale na moje hodnocení měla velmi podstatný vliv. (25.01.2011)

Stará škola. Trochu možná nadsadím, ale vážně se mi to líbilo. Russel rulez. Skvělý nápad a zručné provedení dělá z téhle žánrovky skvělou podívanou, při které fandíte hlavnímu hrdinovi až za hrob. Crowe je příjemně civilní a dokonce mi připomínal jednoho chlapíka co znám tak hodně až to bylo divné. Cameo Liama Neesona potěsilo a Olivia Wilde byla úžasná jako vždy. A Elfman hudbu zase jednou neodflákl. Palec nahoru. (21.02.2011)

Mé jméno je John Maximus Decimus Meridius Brennan, profesor literatury na Univerzitě Pittsburgh, dokonalý manžel, milující otec, loajální služebník jediného pravého císaře Barracka Obamy. Otec syna bez matky, manžel neprávem uvězněné ženy. A já uskutečním její útěk - v tomto životě, nebo příštím.. Jak už jsme se přesvědčili v minulosti, Crowe je schopen utáhnout film úplně sám, ale musejí mu ostatní alespoň trochu pomoci. Haggisovi se velmi dobře podařilo vykreslit, že ač je čestný člověk v sebezoufalejší situaci, některé věci mu prostě svědomí nedovolí, ale co je to platné, když fáze příprav je neskutečně zdlouhavá, emočně vypjaté scény s výjimkou loučení s otcem jaksi sterilní a Russellova motivace zachránit vlastní ženu s jistými sklony nakonec může vést v Caracasu k nepřetržitému hlídání kolejí, či odmítnutí nákupu plynové trouby. Pokud příště o útěku z vězení inteligentně a srdcem, tak raději znovu pod dohledem božské Rachel, či Sama Gerarda.. Já si toho nevšiml, ale někteří tady píší, že v průvodu na hokej je jeden z fandů Penguins oblečen v dresu s 68. Hořel? (18.08.2011)

Originál jsem sice neviděl, ale zřejmě si jej seženu, protože tohle se mi sakramentsky líbilo. The Next Three Days je vydařený mix toho nejlepšího z Prison Breaku (co se týče zvratů) a Ctihodného občana (co se týče tempa a motivu). Hlavně v druhé půli filmu je tempo tak rychlé, že jsem místy až nevěřícně zíral. Faktem ale zůstává, že Paul Haggis mi potvrdil, že nezůstane režisérem jen jednoho filmu a že dokáže nejen vyprávět příběh, ale i udržet diváka v nervozitě. A o chvilky nervozity je zde postaráno přímo královsky. K tomu si připočtěte skvěle obsazené vedlejší role (od cca tříminutového výstupu Liama Neesona, přes (podobně dlouhý) výstup Daniela Sterna, po vedlejší roli překrásné Olivie Wilde), perfektní hudební podkres a jak už jsem naznačil, skvělou režii a dostanete film, u kterého se i přes jeho dvě hodiny nebudete nudit. Je sice fakt, že ten polopatický závěr tam nemusel být, ale i tak musím tomuhle filmu dát absolutní hodnocení. Tyhle tři dny si určitě ještě (ne)jednou zopakuju… 100 %. (26.02.2011)

Aj keď som sa pokúsil zbaviť prílišných očakávaní, nevyšlo to úplne. Celý plán úteku nie je vymyslený až tak zle, i keď logickým chybám a prehnaným náhodám sa vyhnuť nedokázal. Úplným problémom nie je ani to, že napriek sympatickej oldschoolovosti Next Three Days akoby nevie čím chce vlastne byť a ani na jeden zo svojich prvkov netlačí tak ako má. Ale čo je sklamaním, to je na Haggisa až nečakaná plochosť a čiernobielosť postáv, z ktorých pritom až na postavu Russela Crowa takmer žiadna nemá výraznejší priestor. Čím možno netrpia emócie ako celok ale trochu tým trpí ústredný vzťah, v ktorom Elizabeth Banks snáď ani nemá čo hrať a väčšinu času jej stačí tváriť sa nesympaticky. Tie napínavejšie a menej predvídateľné momenty síce naozaj fungujú ale hlavne spočiatku adrenalín chýba a záver kvôli slabšiemu putu s postavami pôsobí len do istej miery. Tento útek z väzenia mal skrátka určite naviac. 70% (22.02.2011)