Tři dny ke svobodě

Sice remake, ale zdařilý. Croweovi totiž role sedne, Haggis drží tempo i napětí na solidních hodnotách a tak si lze stěžovat jedině snad na ne tak dobře fungující chemii ústředního dua; v tom má originál výrazně navrh. Haggis však získává body zpět za silné emocionální momenty. Především ta tichá chvilka na dálnici... Tam mě to dostalo jako dlouho nic jiného. Francouzská verze je "intimnější" (podstatnější roli hraje vztah s otcem a hlavně s bratrem) a celkově lepší v přípravné fázi, americká zase výrazně lépe funguje v adrenalinových pasážích. A ostatně proč řešit lepší/horší, když jsou to v obou případech hlavně a především výtečné snímky. (24.01.2011)

Paula Haggise i Russella Crowa mám velmi ráda, dokonce natolik, že se divím, jak dlouho mi trvalo do kina na The Next Three Days zajít. (A možná bych se neodhodlala ani dnes, kdybych nevěděla, že od zítřka už Haggisovo filmové dílo v programu kina nenajdu.) To jen na okraj k téhle řemeslně výborně zvládnuté variaci na útěk z vězení, kterou od řady sobě podobných odlišuje především lidskost a průměrnost hlavní postavy. Žádné dokonalé a precizně vycházející plány zkrátka nečekejte; hrdina v touze vyšplhat se v několika dnech z "chlapa odvedle" ke "kriminálnímu esu" páchá ty samé chyby, které by na jeho místě konala asi většina akademiků znajících slovo zločin jen z novinových článků a vědeckých časopisů. A právě v těchto minimomentech, kdy v Johnovi obě postavy soupeří (naložení postřeleného do auta, třesoucí se ruka v závěru), pro mě jinak velmi tradiční film získává onu zajímavou čtvrtou dimenzi, kvůli které si zmínku mezi poctivými, výbornými dramaty / thrillery zaslouží. Nové Crash to sice není, ale i přes dlouhou stopáž se to překlene velmi rychle. Nedůležitá poznámka na závěr: Asi jsem paranoidní, ale svými nočními jízdami po Pittsburghu mi hlavní hrdina připomněl Taxikáře a později ve scéně během sledovačky jednoho zločince před domem zas Mela Gibsona v Odplatě. (02.02.2011)

Nijak objevná, ale docela chutná žánrovka o jednom osudovém rozhodnutí, které vše změní. Nechybí tomu šmrnc filmů "s velkým plánem", Russell Crowe je megasympaťák i s porcí kil navíc a gradace tu celkem funguje (dokonce jsem si chvílemi nebyl jistý, jak to s hrdiny dopadne, což považuji za veliké plus). Mínus ovšem za to, že Haggis popřel to, co z Crash udělalo veliký film - hrdinové jsou extrémně vyhranění a bez dramatických dozvuků. Strohé rozložení na černé a bílé figurky, kdy je hodným přáno a zlým nikoli, je velikým zklamáním. Stejně tak je úplně zbytečná finálová koláž, která by hrozně moc chtěla rozechvět zvon emocí, jak tomu bylo u Crashe, ale na to jsou zdejší postavy příliš povrchně rozkreslené. Coby milá upomínka na klasické thrillery 80. let to celkem funguje. Nic víc v tom ale není. P.S. Takhle NEvyužít Liama Neesona je ohromná škoda (což se ale dá vlastně napsat o každém známějším herci v tomhle filmu, jediný Crowe má nějaký charakterový prostor). (19.01.2011)

"I love it when a plan comes together!" :) Veľmi zaujímavá záležitosť. Na prvý pohľad si Haggis natočil žánrovku, ale v skutočnosti je celý film hra na situácie, ktoré "nevychádzajú podľa filmovej logiky, skôr podľa tej skutočnej". Dokonca sa tu ani "nestrieľa z príliš očividne ukazovaných pušiek" (napr. som bol presvedčený, že niečo do väzenia prepašujú pomocou chlapcovho angličáku). Vďaka tomu je to napínavé a gradácia funguje ako z veľkej učebnice. Má to ale aj pár múch a Banksovka na Crowea herecky rozhodne nemá, takže som sa úvodných 20 minút nedokázal nahodiť, potom sa ale Crowe rozhodol a zašiel za Neesonom a od tej chvíle sa začalo nalievať prvotriedne vínečko. (originál som bohužiaľ nevidel) (22.02.2011)

Remake dva roky starého francouzského filmu, který je jako jeden z mála stejný, ne-li zdařilejší než originál, už sám tento fakt hovoří ve prospěch tohoto snímku Paula Haggise. Ten znovu slepil dvě rozdílné půle, zprvu tajemný thriller s nevyřčeným tajemstvím se posléze zvrátí v klasický útěkový film, i když označení klasický asi není tak úplně na místě, neboť jde vlastně o jakýsi negativ klasického útěkového schématu - plán útěku, jakož i celý útěk plánuje někdo jiný, než ten, koho se pobyt ve vězení přímo týká. Russell Crowe je velmi charismatický herec a roli učitele a manžela posedlého touhou být ideálním partnerem stůj co stůj zvládá uvěřitelně, i když mu scénáristé kladou do cesty různé překážky, týkající se převážně až příliš vysoké koncentrace náhod a uvěřitelnosti některých motivací jednání některých postav a zvláště v závěru skutečně hodně tlačí na pilu. Přesto je thriller Tři dny ke svobodě tím výrazně lepším, s čím se můžeme v současné hollywoodské produkci setkat a daný žánr reprezentuje skutečně se ctí. Od režiséra formátu Paula Haggise bych ale čekal přece jenom trochu víc, než ,,jen" remake, byť povedený a funkční - možná je zase na čase pokusit se formou, hloubkou i tématem jít na filmovou dřeň a přiblížit se vyznění svého fenomenálního Crashe... (04.04.2011)