Reklama

Reklama

Svět za sto let

  • Velká Británie Things to Come (více)
Trailer

Obsahy(1)

Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci po štědrém večeru. V průběhu 25 války je zpuštošena zeměkoule a zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk. Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem (Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem, kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí, záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036 se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce. Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu. (formelin)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (75)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu nesporně slušně natočené sci-fi drama, ve kterém se plně odráží jednak politická situace 30. let, která hrozila válkou, jednak tehdy široce rozšířené pacifistické cítění a zároveň i technologický optimismus. Snímek nicméně sráží patetismus a především divadelní manýra, kdy hlavní hrdinové až příliš často sklouzávají k pouhému deklamování hesel a ušlechtilých pravd. V některých momentech by tomu zřetelně slušelo víc jeviště velkého divadelního sálu než filmová kamera. Nejzajímavější a nejlepší byla prostřední část, která pojednávala o světě zničeném světovou válkou. Tahle postkatastrofická distopie byla i přes omezené finanční i technické prostředky zobrazena přesvědčivěji než mnohé postkatastrofické snímky moderní kinematografie. Celkový dojem: 55 %. ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Svatá pošetilosti! . . . Vizuálně místy až strhující (dobovými výrazovými prostředky - samozřejmě!), místy naopak až směšně toporné (to snad až nadčasově...), s všelijakými ryze filmařskými lapsy a lajdárnami - třeba mrkající mrtvola v detailním záběru do kabiny náklaďáku v cca patnácté minutě...), s proklamacemi místy až bizarně patetickými, devalvujícími tím jakési skutečné a smysluplné protiválečné a >pokrokové< (;-) poselství filmu... Na druhou stranu však nutno uznat, že dílko působí místy opravdu vizionářsky - byť skutečná válka (Druhá světová) byla v té době ještě v nedohlednu... Triky a speciální efekty jsou d.m.s.n. na svou dobu ve většině opravdu zdařilé a tak snad největší škoda je, že film nemá propracovanější scénář a děj je místy chaotický a navíc nebyl ušetřen zbytečného ředění - třeba ta stálá posedlost tvůrců "plynem" je místy vskutku až >otravná< , že... . . . Přetěžko tedy hodnotit očima dnešního diváka, možná tak leda s nadčasovým nadhledem za sto let... ;-) . . . Tři hvězdy tedy za film jako takový a jedna navíc za některé ty vize budoucnosti, byť jak říkám - místy značně pošetilé... - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2010 na kopii z ČT2, v původním znění s č. titulky, hodnocení 173., komentář zde jako osmadvacátý - 11.2.2010) ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Fantasmagorický bizár. 1) Dojem z filmu mám otřesný. Samý neskutečný (a přitom nudný) patos, divadelní deklamace, toporné výkony. Příběh chybí zcela, film působí jako slepenec nalezených zbytků seriálu. Burton, take this man. If he gives you any trouble, club him._____ 2) H. G. Wells vydal svou novelu The Shape of Things to Come v roce 1933. Nečetl jsem ji, ale tak trochu předpokládám, že je čtivější, než film. Wells očividně scénáře neuměl._____ 3) Můžeme si cenit toho, jak Wells odhadl blízkou budoucnost - začátek války (září 1939) zasadil do ledna 1940, píše třeba o kobercovém bombardování měst. Na druhé straně mnohé se nenaplnilo. Válka netrvala 26 let, neměla až takový ničivý rozsah, o vesmírném dělu posílajícím potomky na Měsíc ani nemluvě. Ostatně, ani obyvatelé nevěděli, že by mohli uvnitř domů svítit vlastními slunci._____ 4) Filmoví historici i kritikové mluví o významu snímku pro dějiny filmu. Možná, to neumím posoudit. Protože však filmy hodnotím, jak neustále opakuji, výhradně z pohledu dnešního diváka, musím konstatovat, že jsem se nudil a chvílemi jen nevěřícně zíral. Ostatně, jak jsem se dočetl, film neměl úspěch ani u diváků ve své době._____ 5) Jak producenti využili 300 000 liber (dnešních cca 590 miliónů korun), posuďte sami. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Trochu netradiční sci-fi, které bude pro současného diváka nejspíš dost těžko snesitelné. V první řadě je to proto, že zde nejsou žádné hlavní postavy, ale prostě lidé a myšlenky, které prezentují. Ve druhé řadě je to proto, že jsou zde poměrně rozsáhlé skoky v čase, kdy film pojímá celé jedno století. H. G. Wells však přesto ukazuje, jak byl vizionářský a jak dokázal o světě přemýšlet. ()

klerik 

všechny recenze uživatele

Na to, že malo ísť o akési negovanie Langovho METROPOLISU, je mu tento film dosť podobný. Minimálne v druhej polovici. A je aj zrovnateľne veľkolepý. Mňa najviac prekvapilo, že úvod je rýdze postapo, v štýle napr. Bessonovho POSLEDNÉHO SÚBOJA. Film sa neubráni určitému kazateľstvu (postavy vlastne len prednášajú svoje repliky, bez toho, aby mali nejaký vnútorný život), ale rozhodne ide o pilier filmovej sci-fi... ()

Galerie (38)

Zajímavosti (4)

  • Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (ČSFD)
  • Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (ČSFD)

Reklama

Reklama