Obsah
-
Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci po štědrém večeru. V průběhu 25 války je zpuštošena zeměkoule a zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk. Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem (Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem, kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí, záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036 se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce. Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu. (formelin)
Do předvánočního ruchu města Everytown v Londýně, ale i po celém světě nepříjemě zasahují přípravy na válku, která pak vypukne v noci po štědrém večeru. V průběhu 25 války je zpuštošena zeměkoule a zničena téměř celá zemská populace; přesto boje pokračují. V Everytownu vládne diktátor zbytku společnosti, připomínající středověk. Jednoho dne přistane do Everytownu letadlo s Johnem Cabalem (Raymond Massey), který se pokouší přesvědčit diktátora o nutnosti zastavit válku. Je zástupcem nového společenství Křídla nad světem, kde vládne právo a rozum. Diktátor na Cabalovy návrhy nepřistoupí, záhy je však v bitvě s Křídly poražen. Nová společnost, už bez bojů a agrese, rychle dospívá k ohromnému rozvoji a blahobytu, a v roce 2036 se chystají potomci Cabala a jeho přátel Hardinga a Passworthyho vypustit do vesmíru první raketu. Projekt cesty má však vážné odpůrce. Vede je sochař Theotocupos (Cedric Hardwickem), podporován Passworthym (Edward Chapman), který se dozvěděl, že do vesmíru má letět jeho syn s Cabalovou dcerou. Dav, poštvaný sochařem, chce zničit dělo, které má vystřelit raketu. Kosmonautům se však podaří odstartovat ještě před příchodem rozvášněného davu. Komentáře uživatelů k filmu (46)
-
Djkoma
Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů).(21.1.2010)
-
T2
║Rozpočet £300,000║ Vizionársky a trikovo famózne podané dielko, hlavne tie triky na tú dobu vyrážajú dych, fakt sila. /80%/(8.9.2010)
-
Karlos80
Průměrné scifi Svět za sto let (v překladu), které vypráví o osudu jedné rodiny z maloměsta Ewerytown a to sice od roku 1940-2036. V roce 1940 začíná druhá světová válka, která končí rokem 1966 nasazením jedovatých plynů. Ty kdo tuto genocidu přežijí, živoří v troskách města. Ale již v roce 2036 je Ewerytown zase tím městem jakým byl na počátku a to sice bohatým a velmi prosperujícím velkoměstem. Na tomto snímku mě zaujali velmi důvěryhodné futuristické dekorace Harryho Zacha a triky Neda Manna vsazují vize příštího století do úchvatných obrazů a rozměrů. Nevím s jakým scifi snímkem z této doby bych tento film srovnal, jelikož jsem z tohoto žánru a z této doby zas až tolik filmů neviděl ale film se mi celkem líbil, bylo to pro mě opět něco nového. A o malou zkušenost jsem zase chytřejší a bohatší. Za 3,5/5.(8.9.2006)
-
igi B.
Svatá pošetilosti! . . . Vizuálně místy až strhující (dobovými výrazovými prostředky - samozřejmě!), místy naopak až směšně toporné (to snad až nadčasově...), s všelijakými ryze filmařskými lapsy a lajdárnami - třeba mrkající mrtvola v detailním záběru do kabiny náklaďáku v cca patnácté minutě...), s proklamacemi místy až bizarně patetickými, devalvujícími tím jakési skutečné a smysluplné protiválečné a >pokrokové< (;-) poselství filmu... Na druhou stranu však nutno uznat, že dílko působí místy opravdu vizionářsky - byť skutečná válka (Druhá světová) byla v té době ještě v nedohlednu... Triky a speciální efekty jsou d.m.s.n. na svou dobu ve většině opravdu zdařilé a tak snad největší škoda je, že film nemá propracovanější scénář a děj je místy chaotický a navíc nebyl ušetřen zbytečného ředění - třeba ta stálá posedlost tvůrců "plynem" je místy vskutku až >otravná< , že... . . . Přetěžko tedy hodnotit očima dnešního diváka, možná tak leda s nadčasovým nadhledem za sto let... ;-) . . . Tři hvězdy tedy za film jako takový a jedna navíc za některé ty vize budoucnosti, byť jak říkám - místy značně pošetilé... - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2010 na kopii z ČT2, v původním znění s č. titulky, hodnocení 173., komentář zde jako osmadvacátý - 11.2.2010)(11.2.2010)
-
Dan9K
Jako film je Svět za sto let takový nesourodý, nefunkční, trochu zdlouhavý, avšak je svým způsobem unikátní, krásný, pestrý a bohatý a jen někdy jsem zaregistroval patetičnost a naivitu hereckého projevu. Velmi se mi líbilo konečné vyznění filmu i jeho pesimistický průběh (málokdy se ve sci-fi stane, že by jeho tvůrci věřili v rychlost lidského pokroku tak málo, jak tady)(21.1.2010)
-
MM_Ramone
O románe spisovateľa Herberta Georgea Wellsa (1866-1946), podľa ktorého je natočený tento film, som doposiaľ žiaľ ani nepočul. Filmové prevedenie mi však prišlo celkom zaujímavé. Na svoju dobu veľmi dobré triky, výprava, komparz a tiež vizuálne spracovanie scén. Netradičný anglický čiernobiely sci-fi/future snímok so znakmi post-apokalyptických filmov a rodovej ságy. Naozaj zaujímavý námet. ***(13.11.2008)
-
gudaulin
Na svou dobu nesporně slušně natočené sci-fi drama, ve kterém se plně odráží jednak politická situace 30. let, která hrozila válkou, jednak tehdy široce rozšířené pacifistické cítění a zároveň i technologický optimismus. Snímek nicméně sráží patetismus a především divadelní manýra, kdy hlavní hrdinové až příliš často sklouzávají k pouhému deklamování hesel a ušlechtilých pravd. V některých momentech by tomu zřetelně slušelo víc jeviště velkého divadelního sálu než filmová kamera. Nejzajímavější a nejlepší byla prostřední část, která pojednávala o světě zničeném světovou válkou. Tahle postkatastrofická distopie byla i přes omezené finanční i technické prostředky zobrazena přesvědčivěji než mnohé postkatastrofické snímky moderní kinematografie. Celkový dojem: 55 %.(31.1.2010)
-
ClintEastwood
Na dobu svého vzniku film, který má slušnou vizuální stránku, nadčasový děj, jehož téma bude vždy aktuální a kvalitní hudbu. Pohled na svět, který se vyvíjí, ničí ho války, diktátoři a jiné živly, aby se znovu postavil na nohy a nepřestal existovat. Natočen moc pěkně. Bohužel, některé scény jsou zdlouhavé a některé dialogy nudné. Z hereckých výkonů zazářil diktátor, jinak nikdo nevyčnívá z lehkého nadprůměru. "Před chvilkou jsem hodil plyn na její dům. Zabil jsem zřejmě její matku a asi i otce. A teď jí půjčím svojí plynovou masku, abych jí zachránil život." Film, který varuje před nesmyslností a absurditou války.(10.1.2011)
-
RHK
Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(6.11.2011)
-
Slarque
S přihlédnutím k roku vzniku jde o obdivuhodné dílo. Jenže mu chybí příběh. Je to jako kdyby Spielberg v Minority Report natočil jenom to všechno úžasné pozadí a nezařadil do něj lidi. Nemluvím teď o celém filmu, ale o jeho dost dlouhých (a vizuálně nejzajímavějších) pasážích, kde si autor v okouzlení vzdálenou budoucností dovolil nám ji servírovat samostatně. A mezi to šoupnul konverzačku ve studiových kulisách. Propojit to, mohl to být skvělý film. Jako nejzastaralejší užitý postup mi ale přišly pasáže, kdy nám během jedné minuty střihli třikrát tentýž záběr. Test paměti? Sotva.(10.9.2010)
-
Flego
Vzhľadom k dobe vzniku je film vizuálne výnimočný. Len škoda každej minúty utopenej v patetickosti.(22.1.2010)
-
jonyyy
Triky se mi líbily moc na svou dobu, film mi připadal dost vizionářský a bavil mě mnohem víc, jak váš milovaný Metropolis. 68%(21.1.2010)
-
Skip
Já nevím, nějak se mi prostě nedařilo vpravit se do diváka v roce 1936, abych dokázal tento film ocenit. U dobrých starých filmů se mi to daří. Tohle byla jen zdlouhavá nuda.(9.5.2010)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.1.2009)
-
kobejn
příšerně ukecaný, špatně natočený, zajímavý téma.(11.2.2010)
-
honajz
I když odmyslím dobu vzniku a tudíž dnes směšné trikové efekty, zůstane mi patos, patetické dialogy, přehnané tlačení na pilu, nekonzistentní scénář a nejednotný celek. Když si vezmu, že ve stejném roce vznikla daleko kompaktnější Moderní doba, kde strach z války Chaplin vyjádřil jedinou němou scénou s globusem... Patetické a velkohubé. Zvlášť z pohledu ani ne za sto let od vzniku filmu.(9.9.2010)
-
liquido26
Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout.(22.7.2011)
-
Hejtmy
{102/1001} Nuda, nuda, nuda. Nerad bych tady šermoval tím, že film je přes 70 let starej, a proto i když se mi nelíbil tak je vlastně dobrej. Tady vůbec nejde o efekty, spíš jde o to jak naivně a pateticky je film natočenej. Jak se na jednu stranu všechno zveličuje a přitom žádná myšlenka není dotažená. Film je strašně neucelenej, jednotlivý scény na sebe vůbec nenavazujou, je to prostě hroznej guláš. Když už nějakej sci-fi dědeček, tak jedině Metropolis. 40%(22.1.2010)
-
Cimr
Musí se uznat, že výtvarná stránka je vzhledem k roku výroby zvládnutá na jedničku. Ale tím to pro mě končí. Vše ostatní je jen patetická, nudná změť podivných scén se spoustou nakousnutých problémů (válka, diktatura, technický pokrok, mor), ale ani jedním řešením nebo pointou; se spoustou postav, přičemž ani jedna nemá prostor nějak nám představit svůj osud, a tak nás donutit, abychom s ní aspoň trochu soucítili. Všichni jen strašně vážně deklamují bezobsažné fráze o tom, jak je válka zlá a pokrok nezastavitelný a kdesi cosi. Bílá nemoc je proti tomuhle oscarový velkofilm.(15.9.2010)
-
Cushing
Neuvěřitelně působivé vizionářské dílo, které snese s Metropolí plné srovnání. Jak přesně je tu odhadnuta a vylíčena 2. světová válka a dopad leteckých útoků na Anglii, to nikdy nepochopím, stejně jako rozmach fantazie a realizační dovednost tvůrců při líčení daleké budoucnosti. Rok vzniku 1936? Proboha, vždyť to možná ještě viděl Wellsův souputník Karel Čapek! Argumentovat tím (jak tu někdo dělá), jakl by to Menziesovi natřel Karel Zeman, zdá se mi hloupé. Naopak právě tady se Karel Zeman nejspíš učil. A nejen on. Můj milovaný "seriál za pár pencí" Dr Who by nebyl, nebýt tohohle filmu, nebyl by Logan´s Run, nebyly by ani Hvězdné války -- nebo by to všecko vypadalo jinak, chuději. Things to Come jsou mým filmovým objevem roku 2010. Je teprve leden, tak jsem zvědav, jestli ho letos něco překoná...(22.1.2010)
