poster

Svět za sto let

  • Velká Británie

    Things to Come

Sci-Fi

Velká Británie, 1936, 100 min

Předloha:

H.G. Wells (kniha)

Scénář:

H.G. Wells

Kostýmy:

René Hubert
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • igi B.
    ****

    Svatá pošetilosti! . . . Vizuálně místy až strhující (dobovými výrazovými prostředky - samozřejmě!), místy naopak až směšně toporné (to snad až nadčasově...), s všelijakými ryze filmařskými lapsy a lajdárnami - třeba mrkající mrtvola v detailním záběru do kabiny náklaďáku v cca patnácté minutě...), s proklamacemi místy až bizarně patetickými, devalvujícími tím jakési skutečné a smysluplné protiválečné a >pokrokové< (;-) poselství filmu... Na druhou stranu však nutno uznat, že dílko působí místy opravdu vizionářsky - byť skutečná válka (Druhá světová) byla v té době ještě v nedohlednu... Triky a speciální efekty jsou d.m.s.n. na svou dobu ve většině opravdu zdařilé a tak snad největší škoda je, že film nemá propracovanější scénář a děj je místy chaotický a navíc nebyl ušetřen zbytečného ředění - třeba ta stálá posedlost tvůrců "plynem" je místy vskutku až >otravná< , že... . . . Přetěžko tedy hodnotit očima dnešního diváka, možná tak leda s nadčasovým nadhledem za sto let... ;-) . . . Tři hvězdy tedy za film jako takový a jedna navíc za některé ty vize budoucnosti, byť jak říkám - místy značně pošetilé... - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2010 na kopii z ČT2, v původním znění s č. titulky, hodnocení 173., komentář zde jako osmadvacátý - 11.2.2010)(11.2.2010)

  • honajz
    **

    I když odmyslím dobu vzniku a tudíž dnes směšné trikové efekty, zůstane mi patos, patetické dialogy, přehnané tlačení na pilu, nekonzistentní scénář a nejednotný celek. Když si vezmu, že ve stejném roce vznikla daleko kompaktnější Moderní doba, kde strach z války Chaplin vyjádřil jedinou němou scénou s globusem... Patetické a velkohubé. Zvlášť z pohledu ani ne za sto let od vzniku filmu.(9.9.2010)

  • gudaulin
    ***

    Na svou dobu nesporně slušně natočené sci-fi drama, ve kterém se plně odráží jednak politická situace 30. let, která hrozila válkou, jednak tehdy široce rozšířené pacifistické cítění a zároveň i technologický optimismus. Snímek nicméně sráží patetismus a především divadelní manýra, kdy hlavní hrdinové až příliš často sklouzávají k pouhému deklamování hesel a ušlechtilých pravd. V některých momentech by tomu zřetelně slušelo víc jeviště velkého divadelního sálu než filmová kamera. Nejzajímavější a nejlepší byla prostřední část, která pojednávala o světě zničeném světovou válkou. Tahle postkatastrofická distopie byla i přes omezené finanční i technické prostředky zobrazena přesvědčivěji než mnohé postkatastrofické snímky moderní kinematografie. Celkový dojem: 55 %.(31.1.2010)

  • Djkoma
    ****

    Hodnotit bez ohledu na rok natočení opravdu nejde. HG Wells byl velikán své doby a William Cameron Menzies dokázal jeho vizi převést ve velmi potěšující podobě na velké plátno. O to více si zaslouží ČT2 pohlavek za "ořez" původního formátu pro televizi, který ubírá na velkoleposti obrazu. Na druhou stranu pustili původní, černobílou verzi. Efekty jsou přesto působivé, na svou dobu úžasné a trochu mi připomínají několik slavných pohledů na město v Metropolis. Vývoj civilizace během 100 let není možná nejdetailnější, ale podává dostatečný pohled na Wellsovy obavy ze světa, který přijde a jeho technokratická podoba není určitě "pouze" radostná. Futuristický design, myšlenky i pokrok jsou zde dovedeny skoro k dokonalosti. Mimochodem předloha byla vydána v roce 1933 a Wells v mnoha detailech dokázal promyšlenost díla (umístění "nové civilizace", odkaz na "válec" z Války světů).(21.1.2010)

  • MM_Ramone
    ***

    O románe spisovateľa Herberta Georgea Wellsa (1866-1946), podľa ktorého je natočený tento film, som doposiaľ žiaľ ani nepočul. Filmové prevedenie mi však prišlo celkom zaujímavé. Na svoju dobu veľmi dobré triky, výprava, komparz a tiež vizuálne spracovanie scén. Netradičný anglický čiernobiely sci-fi/future snímok so znakmi post-apokalyptických filmov a rodovej ságy. Naozaj zaujímavý námet. ***(13.11.2008)

  • - Stanley Kubrick se po shlédnutí filmu obrátil na Arthura C. Clarka se slovy: "Už nikdy se nebudu koukat na film, který mi doporučíš." Bylo to v dobách příprav 2001: Vesmírné odyseji (1968). (Carodej_pes)

  • - Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (Hejtmy)

  • - Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (Hejtmy)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace