poster

Svět za sto let

  • Velká Británie

    Things to Come

Sci-Fi

Velká Británie, 1936, 100 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • T2
    ****

    Rozpočet £300,000Vizionársky a trikovo famózne podané dielko, hlavne tie triky na tú dobu vyrážajú dych, fakt sila. /80%/(8.9.2010)

  • Dan9K
    ***

    Jako film je Svět za sto let takový nesourodý, nefunkční, trochu zdlouhavý, avšak je svým způsobem unikátní, krásný, pestrý a bohatý a jen někdy jsem zaregistroval patetičnost a naivitu hereckého projevu. Velmi se mi líbilo konečné vyznění filmu i jeho pesimistický průběh (málokdy se ve sci-fi stane, že by jeho tvůrci věřili v rychlost lidského pokroku tak málo, jak tady)(21.1.2010)

  • dopitak
    ***

    Film, řazený mezi nejzásadnější sci-fi snímky historie, který technicky o několik desetiletí předběhl svou dobu, je dnes již technicky a hlavně vypravěčskými postupy zastaralý. Objektivně vzato je pořád mnohem blíž éře němého filmu než klasické produkci poválečné doby. Muselo být nemožné převést Wellsovy revoluční myšlenky (předlohu jsem nečetl, ale uberte si od doby natočení ještě tři hodně důležité roky vývoje lidstva) dokonaleji na plátno. Wells ve své době předpověděl vynálezy a skutečnosti, kterých využíváme dnes, anebo dokonce teprve přijdou. Sekl se akorát v podobě nové světové války, kde jsou příliš vidět zkušenosti z podoby první světové (zákopové a plynové). Pokud by tvůrci zaostřili ještě na příběh jednotlivce (čímž by podoba narace byla bližší dnešním zvyklostem), trval by film tři hodiny, nicméně dokážu souhlasit s názorem kolegy gudaulina. Z dvou možných verzí na disku jsem vybral tu kolorovanou.(3.4.2013)

  • jonyyy
    ***

    Triky se mi líbily moc na svou dobu, film mi připadal dost vizionářský a bavil mě mnohem víc, jak váš milovaný Metropolis. 68%(21.1.2010)

  • liquido26
    *****

    Velkolepé vizionářské a především skvěle natočené scifi s charismatickým Raymondem Masseym v hlavní dvojroli. Snímek vzniknul v roce 1936, tedy v době, kdy světem obcházel strašák nacismu a hrozba války a celý film působí jako jedno velké varování proti válce, proti totalitním systémům, proti strachu lidí z pokroku a na druhou stranu také proti pokroku samotnému. Tématicky je to tedy velice bohatý a nesmírně zajímavý film. Ve střední části filmu se objevuje téma jakési "Chodící nemoci", novodobého moru. I když se to tam vyskytuje pouze okrajově, velice silně mi to asociovalo pozdější zombie filmy, které se tím zřejmě mohly inspirovat. Dále je třeba vyzvednout monumentální kulisy, kostýmy (inspirované starým Římem) a také povedené triky. Hodně působivé jsou i obrazové montáže, které tvoří nemalou část filmu. Pár záporů, které ale hodnocení neshodí, by se tam také našlo - např. ve střední "válečné" části filmu se občas příliš moc kecalo, a poslední "futuristická" část mohla být klidně delší a propracovanější. Jinak ale nemám co vytknout.(22.7.2011)

  • - Datum na novinách v jedné ze scén, kdy končí válka, je 21. září 1966 - to by byly sté narozeniny H.G. Wellse. (Hejtmy)

  • - Před začátkem natáčení dával autor románové předlohy H.G. Wells jasně najevo, jak moc se mu nelíbí film Fritze Langa Metropolis (1927). Po tvůrcích filmu chtěl, aby natočili přesný opak tohoto díla. (Hejtmy)

  • - Stanley Kubrick se po shlédnutí filmu obrátil na Arthura C. Clarka se slovy: "Už nikdy se nebudu koukat na film, který mi doporučíš." Bylo to v dobách příprav 2001: Vesmírné odyseji (1968). (Carodej_pes)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace