Obsah
-
Navzdory varování místních se dva páry rozhodnou navštívit Carlstad. Vystrašený kočí je v noci opustí uprostřed lesa a čtveřice turistů nachází útočiště a překvapivou pohostinnost na nedalekém zámku, v jehož sklepení mrtvý hrabě Drákula čeká deset let na své vzkříšení… (liquido26)
Navzdory varování místních se dva páry rozhodnou navštívit Carlstad. Vystrašený kočí je v noci opustí uprostřed lesa a čtveřice turistů nachází útočiště a překvapivou pohostinnost na nedalekém zámku, v jehož sklepení mrtvý hrabě Drákula čeká deset let na své vzkříšení… Komentáře uživatelů k filmu (12)
-
obitus
Hammerovske pokracovani Draculy z roku 1958 se odehrava deset let po smrti hrabete. Bohuzel je to pokracovani se vsim vsudy, takze chybi hlavni hvezda Peter Cushing, pribeh je hodne slabej a cely se odehrava prakticky v nekolika mistnostech Draculova hradu. Hlavni vytka ale opet smeruje k Leemu, ktery je v roli hrabete zase dost nevyrazny, i kdyz rude oci delaji sve. A Draculova smrt? Checht, v porovnani s prvnim dilem je to opravdu slabota. V prumeru film drzi hlavne prijemna atmosfera hammerovskych filmu a standardni rezije Terence Fishera.(20.12.2004)
-
JohnnyD
Priamočiary jednoduchý dej je príjemný. Pekne bublá a speje k peckovému zmŕtvychvstaniu Draculu. Ten, ako je všeobecne známe, nepovie vo filme ani slovo a premieňa sa na klasické čiernobiele nemé monštrum. Bohužiaľ, kto by čakal, že s nástupom Leeho sa film ešte viac naštartuje, zistí, že opak je pravdou. Film začne kľučkovať v nezmyselných zvratoch a vrcholom je absurdné zavraždenie Draculu, ktoré by sa skôr hodilo Jasonovi ako princovi temnôt.(18.10.2011)
-
Bloody13
Slabší pokračování Draculy z roku 1958. Christopher Lee je tu zase dost nevýrazný, ke slovu se dostane až v druhé půlce filmu, tudíž na nějakých 45 minutách toho moc neukáže. Draculovo znovuzrození v kamenné rakvi jeho sluhou je docela povedené, naopak jeho smrt dost obyčejná a rychlá. Mimochodem, je mi docela novinkou, že se upíři mohou utopit. Den s nocí se tu střídá taky abnormálně rychle, někdy dokonce splývají. Ale na druhou stranu se mi líbil otec Šandor, byl to takový mnich činu a s ničim se moc nesral. Princ temnot tedy na svého předchůdce nemá, ale stále je to obstojná podívaná, kor když máte rádi Hammer. Ale raději budu opatrný a dám mu silnou šestku, než slabou sedmičku.(4.5.2010)
-
Mariin
Terence Fisher vytvořil v 60. letech určitý standard upírských filmů. Tento přímo navazuje na jeho Draculu z roku 1958 a určitě není horší, spíše naopak. Pokud tyto filmy přijmeme jako do obrazů převedený brak, ušmudlaný rodokaps (a tak všelijak podobně), pak je nutno uznat, že na to Fisher měl určitě větší talent než jeho následovníci a napodobitelé (takoví dryáčníci jako např. R. W. Baker, A. Gibson aj.). Položil důraz na vizuální aspekty a s minimálními prostředky dokázal divadelně vytvořit ponurou atmosféru 19. století (podobné Cormanovým hororům dle E. A. Poea). Zde navíc dobré sepětí hudby Jamese Bernarda s dějem. Mám tyto slaboduché horory 60. let raději než ty dnešní hyperrealisticky provedené. A mezi tu tzv. béčkovou klasiku patří i tento film, určitě spolu se soudobými díly Rogera Cormana a (bohužel) jediným od Haralda Reinla, jehož Hadí jáma a kyvadlo je dle mého názoru vůbec nejlepší..(25.5.2009)
-
darkrobyk
Dnes spíše fanouškovská záležitost, pro mne však ani ne pokračování, jako spíše druhá část prvního filmu. Byť bez skvělého P.Cushinga. Příjemně ponurá atmosféra, kdy vůbec nevadí, že interiéry jsou v ateliéru - naopak dodávají filmu punc jakéhosi jiného světa... Dnešního diváka odkojeného francouzskými, americkými či asijskými brutálnostmi asi příliš nezaskočí. V době vzniku však scéna podříznutí jednoho z hostů, který se tak stal dárcem nového života Draculy, děsivá určitě byla.(12.1.2011)
-
kongamato2
Asi najlepšia Hammer Drákula. A keby nebolo Nosferatu a Drákula s Lugosim tak asi najlepšia Drákula. Veľmi dobrá atmosféra, na tu dobu celkom drsná scená oživenia Drákulu. Ten Drákulov sluha Klove (Philip Latham) bol hrozivejší ako sám veľký gróf Drakula. A to je už čo povedať ked Drákulu si zahral charizmatický Christopher Lee. Keby som ich dvoch stretol v temnej uličke asi by som sa p*****.(19.6.2010)
-
pepua
Největším minusem filmu je určitě postava Draculy, nebyl schopný pořádné akce a velkou měrou k tomu určitě přispívá i fakt, že první polovina filmu je o znovuzrození Draculy, Cristopher Lee se tak na scénu dostane až později a mnoho prostoru zrovna nedostane. Menší minus pak představují některé nelogičnosti v chování postav, např. otec Šándor se nejprve vysměje pověrčivým vesničanům, že jim visí v hospodě česnek jako ochrana proti upírům, ale jakmile se dozví, že cestovatelé z Anglie mají namířeno do Carlsbadu, tak je od tohoto plánu pro jejich bezpečí zrazuje a tváří se velice „tajuplně“. Celkově jsem se ale pobavil, sakra rychle se tu stmívá a vůbec, jak to, že se Dracula na konci filmu neproměnil v netopýra a prostě neodletěl pryč?(29.8.2006)
-
corpsy
Lee sa síce vrátil v úlohe krvilačného grófa, chýba však Cushing v úlohe Van Helsinga. Až tak to zase nevadí. Film má opäť tajuplnú a strhujúcu atmosféru a je to jeden z veľmi kvalitných kusov pred 50 rokmi velahlasného štúdia Hammer.(9.10.2010)
-
Andronikos
K druhému Draculovi s Leeom som pristupoval so značnou skepsou v domnení, že pôjde (už) o vatovú nudnú a až trápnu nadstavbu k pôvodnému, na knihe založenému filmu. Ale ono tomu tak celkom nebolo. Príbeh je síce naozaj postavený na invencii tvorcov filmu, ale jedným motívom zreteľne čerpá z knihy: kláštorný podivín Ludwig = cca. Stokerov cvok Renfield. Film si navyše udržal úroveň, ktorú mal jeho hammerovský predchodca (mám na mysli budovanie napätia a cum grano salis desu hudbou a predlžovanými momentami Draculovho blíženia sa k obeti). Prvá časť deja je pre niekoho pravdepodobné zosobnenou nudou, ale z iného uhla pohľadu ide o dobre vystavanú atmosféru: blížime sa ku katastrofe, niečo sa stane, ale nevieme čo. So štyrmi postavami britských turistov sa za tú dobu zžijeme a preto potom patrične ľutujeme osud dvoch z nich. Sympatický je aj otec Sándor, už len preto, že trpí istou schizofréniou: bojuje proti dedinským upírskym poverám, ale zrazu sa z neho stáva o Draculovej existencii nepochybujúci a upírskej problematiky dobre znalý organizátor "hnutia odporu". Negatíva: Trochu mi je ľúto, že sa v česko-slovenskom prostredí film zhadzuje tým, ako stvárnil Carlsbad (= Karlovy Vary) koncom 19. storočia (ale na podobné excesy sme zvyknutí aj v dnešnej dobe, cf. veľdielo menom Hostel). Obzvlášť nevydarené je zobrazenie Draculu a jeho feminínneho upírskeho satelitu vo chvíli, keď sa fyzicky konfrontujú s ľuďmi: buď stoja na mieste s priblblým výrazom alebo dokonca vezmu nohy na plecia (scéna z kláštora). Trochu pozdvihnuté obočie vyvoláva aj nový spôsob likvidácie upírov (aspoň ja som o ich topení nikde mimo tohto filmu nepočul). Vyzdvihnúť možno to, že Alanovo podrezanie je na 60. roky vcelku gore. A napokon si kladiem otázku, či sa Coppola so svojím dôrazom na grófovu umanutú túžbu po jednej žene neinšpiroval oi. u "Draculu Prince of Darkness".(9.8.2010)
-
Wladinoo
Ja neviem, proste ma to nebavilo. Dej je slabota s množstvom logických dier a postavy vrátane Draculu sa väčšinu času chovajú ako blbci. Film má síce miestami celkom slušnú atmosféru,čo niekomu ku spokojnosti stačí, mne ale nie.(28.2.2009)
-
helraiser
Pokračování skvělého Horror of Dracula které sice nedosahuje jeho kvalit, ale pořád se jedná o skvělou upířinu s výbornou atmosférou jakou jsme od Hammeru zvyklí. Trošku jen zamrzí, že samotný Dracula se objeví až v druhé polovině filmu, a že jeho konec je v porovnání s předchozím dílem opravdu nepovedený. Ovšem Christopher Lee je opět výborný a prostředí Draculova hradu je pěkné a navodí tu správnou atmosféru. Fandové Hammeru mezi které se počitám by rozhodně neměli být zklamáni.(19.1.2011)
-
weetya
Byť se tenhle film jmenuje Drákula, tak daleko víc pozornosti na sebe strhává jeho sluha, který je i mnohem děsivější. Jinak pěkný oldschool horor. Z Drákulů je určitě jeden z nejpovedenějších.(16.10.2010)
