Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Píše se rok 1911. Profesor Marie Joseph Esperandieu, odborník na starý Egypt, koná experimenty na základě své knihy o posmrtném životě. Nešťastnou náhodou se mu podaří oživit pterodaktyla, který se po 135 milionech let vyklube z vejce v Přírodovědném muzeu a uletí. Pterodaktylus napadne taxi s bývalým prefektem Raymondem Poitrenaudem, který si veze tanečnici ze šantánu. Taxi skončí v Seině. Nazítří je tisk plný zpráv o prefektovi a tanečnici i o obřím ptákovi. Vyšetřováním případu je pověřen potřeštěný inspektor Léonce Caponi, velký milovník jídla. V té době se prostořeká a svérázná cestovatelka a spisovatelka Adéla Blanc-Sec vydává do Egypta k vykopávkám. Chce uzdravit svou sestru dvojče Agátu, která je už několik let v kómatu. Při tenisu jí jehlice z kloboučku probodla lebku. Adéla hledá mumii Patmosise, největšího lékaře starého Egypta a osobního ošetřovatele faraona Ramsese II. Chce ho oživit podle Esperandieuovy knihy. Je zadržena jako vykrádačka hrobů a odsouzena k smrti. Před zastřelením se jí podaří uniknout a po dobrodružných peripetiích se s mumií vrátí domů do Paříže. Profesor Esperandieu naláká ve svém bytě pravěkého ptáka na maso. Přichází k němu Caponi a k svačině si dá vajíčko. Pterodaktylus zvyklý chránit svá vejce, je napadne, zdemoluje celý byt a uletí. Caponi nechá Esperandieua zavřít do vězení. Adéla si v novinách přečte, že je Esperandieu odsouzen k trestu smrti a rozhodne se ho v přestrojení z vězení opakovaně dostat. Nepodaří se jí to. Do Paříže je povolán z Afriky slavný lovec šelem Justin de Saint-Hubert, aby pterodaktyla zneškodnil. Šílený lovec však nadělá víc problémů než užitku. Mezitím profesor Ménard a vědec z botanické zahrady Andrej Zborowski, který je do Adély zamilovaný, objeví v muzeu zbytky vejce pterodaktyla. Zborowski v botanické zahradě naláká pterodaktyla na sezení na zbytcích skořápky jeho vejce. Adéla si ptáka ochočí a osedlá ho. Odletí na něm k popravišti, kde vyrvou Esperandieua ze spárů smrti. Lovec šelem však pterodaktyla zastřelí. Umírá i profesor Esperandieu, který s ním byl spojen. Adéla dopraví profesora rychle do svého bytu. Esperandieu z posledních sil probudí mumii Patmosise a umírá... (TV Prima)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (236)

ivan bohatyr 

všechny recenze uživatele

Trapas! Moc sem to nechápal, o co že se vlastně ten režisér snaží, jak to vlastně má ten film vypadat. Byl to mix nepovedeného a nevtipného inspektora Clouseau [kluzó] s ženským provedením Indiana Jonese nebo lépe to asi vystihne přirovnání laciná ženská kopie Brendana Frasera (hl. hrdina z Mumie, Mumie se vrací atd.). No prostě to nebylo nic, ani pořádny dobrodružstvi a ani vtipná komedie. No a že by myšlenka probodit kupu mumií (samozřejmě se do toho musí logicky připlést i pterodaktyl, to dá rozum, ten tam přece jasně zapadá), aby ty mumie zase oživili jakousi mrtvou sestru byla bůh ví co. Začátek sice byl přesně jako ze zmiňovaných filmů o mumiích, ale celkem se zdál dobrý, pak se to ovšem s prof. glůmem zamotalo do blbosti a byl konec s nadějí solidního hodnocení. ()

Othello 

všechny recenze uživatele

Když to vidíte v rámci období největšího Bessonova kreativního útlumu, přijde vám to jako nejlepší film na světě, ačkoli to, stejně jak Arthurovská trilogie, vzniklo především za účelem propagace Bessonovy CGI produkční divize Digital Factory. Naštěstí se zde ale vrátil ke svému pojetí světa, ve kterém jsou všichni lidé opilé děti a jediný, kdo je v něm jakž takž schopný nějakých výsledků jsou jankovité ženy, které, jak známo, oproti chlapcům dospívají dříve. A Bourgoin je v roli Adele úžasná. Ostatním Adélám (Adéla ještě nevečeřela, Život Adele, Adelheid) nedělá tahle ztřeštěná ženština vůbec žádnou ostudu. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Na Tajemství mumie sem se dlouho dopředu těšil, ale teď nevím zda právě to nebyla ta největší chyba. Nejvěší problém jsem měl s hlavní hrdinkou, ta se totiž chovala jak kráva co nebyla tejden na pastvě. Na druhou stranu jsem se do ní asi zamiloval. Samotný děj byl dost rozfrcanej, ale dal se v pohodě. Nejzábavnější postavou byl bezesporu detektiv a v těsným závěsu za ním, ten probuzenej mumík. Nejvíc mě vadily scény s tím velkým ptákem, obecně nemám rád rád velký ptáky, zbytečně mě to snižuje sebevědomí a tady byly ty scény s velkoptákem navíc zbytečně zdlouhové. Naopak bych velmi uvítal, kdyby Adélka víc cestovala. To by mohla být slušná bžunda s tou její povahou jí vyslat do země, kde ženy znamenají míň než hajzl papír, to by se tam asi chlapci nestačili divit, jak rychle by tam Adélka změnila poměry :-) ()

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Trošku mi nejde na rozum proč tvůrce Leona, Nikity, Páteho elementu nebo Magické hlubiny točí takovéhle filmy. Odpověď jsem samozřejmě nedostal ani po skončení této docela zábavné taškařice. Je známo že Francouzi umí točit zábavné filmy, i tady si člověk vyloženě pošmákne na několika postavičkách, které prostě jen tak ukáply z Bessonova inkoustu a poté byly šikovně dosazeny do děje. Potěší ztřeštěný policejní inspektor, který loví ptakoještěra společně s vyhlášeným lovcem. Potěší převleky Adéle Blanc-Sec, jenž mi přivodily vzpomínky na inspektora Clousseau. Závěrečný vtípek s Titanicem jsem vytušil. PS: Byl jsem docela příjemně překvapen že mě film dokázal zabavit, protože úvodní půlhodinku mě dost nudil. ()

iamek 

všechny recenze uživatele

Luc Besson konečně natočil něco na co se dá aspoň trošku dívat. Tajemství mumie je hodně zvláštní film a ani nevím co si mám myslet. Ale vůbec by mi nevadilo pokračování, protože konec skončil hodně dobře a zajímalo by mě jakým směrem se to bude ubírat. Akorát nechápu proč má Besson ve svých filmech tak tragické trikové efekty. To zavání až trapností. ()

Galerie (62)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo v Egyptě ve městě Káhira a ve Francii v Paříži. (Terva)
  • V 11. minutě je záběr na zcela odhalenou velkou egyptskou Sfingu, která ale byla úplně vykopána až v roce 1925 a děj filmu se odehrává v roce 1911. (Petsuchos)
  • V 85. minutě prochází Adéle Blanc-Sec (Louise Bourgoin) se sestrou Agáthou (Laure de Clermont) v Louvre podél slavného obrazu „Vor Medúzy“ (1818–1819) od francouzského malíře Théodora Géricaulta (1791–1824). O chvilku později kamera zabere další slavný obraz „Portrait of Madame Récamier“ (1800) autora Jacques-Louis Davida (1748–1825). (Petsuchos)

Reklama

Reklama