Anonym
-
Anonymous
Drama / Thriller
Velká Británie / Německo, 2011, 130 min
Režie:
Roland EmmerichHudba:
Thomas Wanker, Harald KloserObsah
-
Příběh filmu Anonym, který se odehrává v Anglii za období vlády královny Alžběty, spekuluje o otázce, která už po staletí vrtá hlavami akademiků a géniů jako Mark Twain, Charles Dickens a Sigmund Freud: kdo je doopravdy autorem díla, připisovaného Williamu Shakespearovi? Odborníci o tom vytrvale diskutují, byla o tom napsána řada knih a učenci zasvětili celé životy obraně či popírání teorií o osobě autora nejuznávanějšího díla anglické literatury. Anonym nabízí jednu z možných verzí jejich výkladu a zaměřuje se na dobu, kdy politické skandály a intriky, tajné románky na královském dvoře a zákeřné plány hamižných šlechticů, toužících po trůnu, vycházely na světlo na těch nejpřekvapivějších místech: na londýnských jevištích. (oficiální text distributora) -
Politický thriller, který se zabývá v součastnosti velice atraktivním tématem - kdo vlastně doopravdy napsal divadelní hry, které známe jako dílo nesmrtelného anglického barda Williama Shakespeara? Byl to Edward De Vere, hrabě Oxfordský? Na pozadí vlády královny Alžběty v období Essexského povstání nám tento snímek ukáže, jak to asi mohlo být. (Avalon820)
Komentáře uživatelů k filmu (237)
-
POMO
Mohol to byť pozoruhodný historický film, zaujímavý pohľadom na Shakespeara a jeho mýtus. Vystihnutie doby je na jedničku, hlavná postava (Rhys Ifans) skvelá, technicky niet absolútne čo vytknúť. Až sa nechce veriť, že za tým stojí autor 10,000 B.C.. O to väčšia škoda toho nešťastného skákania medzi časovými rovinami, neprehľadnosti v postavách a ich vzťahoch - t.j. jedinej, ale fatálnej slabiny filmu...(5.12.2011)
-
Houdini
Oscar 1 nominace: Kostýmy(24.1.2012)
-
Lima
Emmerich řemeslně překročil svůj léta neblaze budovaný stín. Ačkoliv nesdílím jeho bulvární teorii o pravosti/nepravosti autorství Shakespearových děl, minimálně precizní výprava a herecké výkony (speciálně Rhyse Ifanse) zaslouží absolutorium. Některé zdejší výtky směrem k nepřehlednosti nesdílím. To na první shlédnutí zdánlivě komplikované flashbackové vyprávění zas není tak složité pobrat, stačí si zapamatovat cca 5 jmen a být trošku divácky bdělý při sledování flashbackových skoků (a všudepřítomných politických úskoků :o) ) a tápání v orientaci nehrozí. A také palec nahoru dávám Emmerichovi za odvahu přijít s takovou nepodbízivou látkou do dnešních kin, kdy nasazování komerčních filmů spíš připomíná řízený výrobní proces. Divím se sám sobě, ale dát Emmerichovi šanci protentokrát stálo zato.(6.2.2012)
-
Renton
Scénář: John Orloff(3.2.2012)
-
Malarkey
Anonym je pro mě docela velký překvápko od pana režiséra. Nenapadlo mě, že by se pustil i do tak odvážné látky, jako je právě jedna z teorií o životě Williama Shakespeara. A musím říct, že i přes to, jak je film velice obtížný na sledování, se mu vystihnout atmosféru doby velice dobře povedlo. Ta náročnost je vlastně to nejhorší, co film mohlo potkat, ale pokud člověk pořádně a bedlivě sleduje, tak to za to stojí, protože se mu dostane velice zajímavý příběh, kterému dominují skvělé herecké výkony a nejlíp na tom je právě Rhys Ifans, který předvádí přímo geniální výkon a sledovat ho v této postavě byla radost i utrpení zároveň. Celkově tak tenhle film beru jako velice pozitivní událost, u které mě snad jenom mrzí to, že film se nenatáčel v Česku, protože pak by se film nemusel jevit tolik digitálně.(7.4.2012)
-
Cervenak
Nakoniec tam tú štvrtú predsa len vpálim. Bavilo ma to. Nie tým spôsobom, akým by mal "historický konšpiračný thriller" baviť, ale tým, ako je to celé vymyslené, skonštruované a vystavané. Scenár je rozhodne najsilnejšou stránkou filmu. Áno, zo začiatku je spletenec vzťahov komplikovaný, ale už zhruba v polovici sa krásne rozpletie a zvyšok už je dokonale prehľadný. Takisto prechody medzi časovými rovinami sú urobené zručne a čo i len trochu pozorný divák sa v nich nemá problém orientovať. Výprava, kostýmy a celkovo vizuál bez chyby - výborná práca so svetlom. Herci na čele s Ifansom nadpriemerní, ale... a máme tu jediné, no zásadné ale. Herci by potrebovali vedenie režiséra, ktorí by z nich vyžmýkal skutočné emócie. V tomto smere Emmerich zlyháva. Jeho réžia je rutinná, strojová, nevie sa dostať hlbšie pod povrch. Škoda. V podaní lepšieho režiséra by to bola úplná pecka. 7/10(30.1.2012)
-
verbal
Ufona od člověka jeden aspoň rozeznal a hned od začátku mu bylo jasné, která bije. Když však Rolča začne ukojovat své umělecké ambice, to abyste při tom měli u sebe ilustrovaný katalog anglických degenerátů a dělali si centrofixem na televizi křížky, jinak budete po dvaceti minutách naprosto v prdeli z toho, který z těch naondulovaných panáků se šviháckými knírky je Essex, který Southampton, a který Oxford. Pokud je vám ale jedno, koho vlastně ta Bětka ve finále přeblafla, můžete si v opravdu dokonalých kulisách poslechnout jednu z pohádek o tom, kdo byl vlastně nejpřeceňovanější nudil v dějinách světového dramatu s jazykem natolik květnatým, že dodnes poskytuje slušné živobytí celým hordám lingvistických eskamotérů, hloubajících nad tím, jestli opravdu vraždil ten negr nebo šlo jen o dobové rasistické předsudky, miloval li Ríša III svého koně víc, než Tudorovic Jindru, může li vám skutečně hrábnout, když příliš dlouho čumíte do lebky či nebyl li snad ten patnáctiletý Montekovic puboš ve skutečnosti latentní homosexuál, protože místo toho, aby naprudko ohnul Julču o balustrádu, recitoval jí raději pod balkónem vyteplené sonetky. Každopádně jsem od Herr Emmericha čekal, že bude opravdový Šejxpír bezcitné monstrum z nepřátelské galaxie a v závěru je všechny zmasakruje plasmovým dělem. Jsem docela mile překvapen, že se k tomu nedostal. Uvidíme, co Anonymous 2.(31.1.2012)
-
Marigold
Nejde ani tak o to, že ten film je v mnoha věcech úplně mimo (nic proti anti-stratfordiánům, ale já prostě víc věřím Stephenu Greenblattovi), ale v tom, že je mimo strašně nudným a nenápaditým způsobem. Je tak konvenčně hollywoodský, že není ani trochu subverzivní, nepřináší nic víc, než recyklaci stokrát viděného. Ano, William Shakespeare to dělal též... ale mnohem lépe. Ještě, že na to scénárista v závěru přišel a sám nám vysvětlil, proč na jeho výtvor nemá cenu chodit. Jo a Rolko natočil po stránce výpravy a reálií mnohem hezčí film než Paul W. S. Anderson, pokud by to někoho zajímalo. Ale jinak - moc málo ufonů a moc složitých emocí.(2.11.2011)
-
Shadwell
Hlavní téma Anonymousu není Shakespeare, ale spíš odvěký vztah politiky a umění, který film velmi zajímavě a hlavně důsledně vykresluje. Vlastně je možné si nakreslit úsečku, na jejíž jeden kraj umístíme umění a na kraj druhý politiku, a umístit na ni všechny klíčové postavy z filmu a úsečku jimi rovnoměrně zaplnit: k ryzímu umění patří herec vydávající se za Shakespeara, který postaví divadlo Globe, shání rekvizity, vede herce a sám je hercem celou duší od hlavy až k patě. Jinak je ale šupáckým, pologramotným opilcem, který o politiku nejeví zájem a zajímají ho jen peníze. Dál od něj spadá přece jen satiričtější dramatik Ben Jonson, který ovšem také myslí hlavně na umění a tvrdí, že jeho hry s politikou nemají nic společného, jsou to jen prosté komedie. Někde mezi umění a politiku se řadí ti, kteří se snaží to druhé zničit, jak je zjevné ze dvou hlavních postav filmu, Roberta Cecila nesnášejícího divadlo a Edwarda de Vere rebelujícího proti vládě. Blíže politice má dramatik Christopher Marlowe, známý prospěchář a udavač, který i v reálu vykonával občasné služby pro vládu jako špion. A do ryzí politiky náleží třeba stuartovec Jakub I. nebo královna Alžběta I. Vidíme jasné a pravidelné pokrytí celé úsečky. Podle stejného klíče lze do takových pěti skupin rozdělit i většinu filmových tvůrců: první točí ryzí lartpourlart, čistě umění pro umění, experimentují třeba s médiem. Druzí se rekrutují z filmových kritiků a netočí umění pro umění, jako spíš umění o umění, k čemuž mají coby o umění píšící kritici logické předpoklady, dali by se sem zařadit třeba francouzští tvůrci kolem časopisu Cahiers du Cinéma inspirující se americkou tvorbou. Třetí skupina vystupuje angažovaně a burcuje, ať už z politických pozic proti umění jako Robert Cecil nebo z uměleckých pozic proti politice jako jeho sok Edward. Tuhle pozici podle všeho hájí i Emmerich, který tu vlastně básní o tom, jak je každé umění politické a že pero mocnější než meč. Jenže ono je možné být ještě razantnější a jít mnohem dále, jak je zřejmé že čtvrté skupiny, která to s politikou táhne a slouží jí, což dokládají dva asi nejznámější příklady z dějin kinematografie, Riefenstahlová propagující nacismus a přesvědčený marxista Ejzenštejn. Vrchol pak představuje pátá skupina tvůrců, kteří jsou ryze a stoprocentně političtí, podobně jako je první skupina ryze umělecká (stejně se k sobě má druhá a čtvrtá skupina, jedna koketuje s uměním, druhá s politikou). Patří sem Václav Havel, jehož nejdůležitějším dramatickým dílem a divácky nejvděčnější absurdní fraškou bylo proslulé „humanitární bombardování“ Srbska. A patří sem i Usáma bin Ládin, známý fanoušek americké kultury, který své plány z 9/11 ukradl z amerických blockbusterů, jimiž jako by se ve svých apokalyptických intrikách přímo inspiroval. Jen těžko lze popřít, že se tehdy Usáma bin Ládin ukázal jako mimořádný a velmi talentovaný hollywoodský scénárista. Je-li tedy Emmerich přesvědčen o tom, jak dává ve filmu najevo dvěmi takřka identickými výroky, že „pero je mocnější než meč“ a že „každé umění je politické, jinak by to byla jenom dekorace“ (v čemž lze vidět i určitý komplex Emmericha, který chce své odlehčené filmy rehabilitovat jako výpověď), je třeba mu vzkázat, že umění může být dokonce více než politické - může být samotnou politikou, s níž se identifikuje, jak zdárně prokázal Václav Havel a Usáma bin Ládin.(11.3.2012)
-
Mertax
Film, ve kterém muži pláčí bavíce se o divadle a ženy vlhnou, když je jim recitován sonet. Nejlepší Emmerichův snímek, navíc s atmosférou, která mě vtáhla dovnitř a minimem patosu, jež jsem po zhlédnutí traileru s lehkým despektem očekávala. Mně to divadelní prostředí prostě baví. [Kino](2.11.2011)
-
Fr
,,SHAKESPEARE JE HÁDANKA. DUCH.“..... /// ...a jak se to tak (asi) semlelo, že se stal nejuznávanějším dramatikem v Londýně v časech, kdy hry byly dílo ďáblovo, zrozeno z žumpy moru, bordelů, zlodějiny, smilstva a kacířství? Moudrost slova, dramatický intriky o trůn jako v řecký tragédii, jeviště plný her a (hlavně na začátku) hodně postav, ke kterým by se mi šikl manuál. Konspirační teorie z doby, která zůstane v paměti hlavně díky JEHO hrám solidně ubíhá. ,,Malej“ historickej film, plnej kostýmů, u kterýho se (po zjištění kdo je kdo) divím jen tomu, že ho tak kultivovaně a poklidně natočil Roland. Už kvůli tomu bych klidně doporučil celýmu hnutí Anonymous si na Šejkspíra zajít! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem blázen do Shakespearových her, do Anglický historie a pocházím z rodu Tudorovců (v tom příbadě bacha na –možný- nemilý zjištění). 2.) Zjistím, jestli někdo před Pistolema prohlásil: ,,God Save The Queen!“. 3.) Thx za titule ,,ilicka“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *(10.2.2012)
-
StarsFan
Film, který mohl být pod vedením jiného režiséra a jiného scénáristy bomba. (Perchance thou shalt not make films about Shakespeare, Emmerich!) Samotné téma je totiž zajímavé, filmem doposud nedotčené a nijak přehnaně nerealistické; ostatně třeba Sir Derek Jacobi, jehož krátkým monologem v divadle film začíná, patří mezi onu Shakespearovo autorství zpochybňující část britské smetánky. Něco jiného je ale skepticismus a možný alternativní výklad založený na zdravém rozumu a něco jiného je Emmerichova konspirační báchorka, která uvěřitelnosti moc nepobrala a která z jakéhosi prazvlášního důvodu využívá asi čtyři časové roviny a bez varování mezi nimi každých deset minut náhodně přeskakuje. (Přičemž hned ta první, Derekova, je naprosto zbytečná a ačkoliv notně připomíná jeho Chór z Jindřicha V., v konečném důsledku na mě působí dojmem, že si Emmerich Jacobiho jménem chtěl pouze zajistit alespoň zdání jakési serióznosti.) A právě kvůli neustálým časovým posunům je pak nejen těžké orientovat se v tom, co se děje, ale i film jako takový působí nepříjemně roztříštěně. Celkovému vyznění navíc taky zrovna nepřidává ani (dle mého názoru) místy nehezký framing některých záběrů a fakt, že samotné Bardovy hry slouží pouze jako sympatická vata; tu herci přednášejí St. Crispin's Day speech z Jindřicha V., tu úvodní monolog z Richarda III., tu slavné "být, či nebýt" z Hamleta, všechny slavné úryvky jako by však měly jen neznalým divákům v rychlosti představit, jakéže hry to kdosi pod pseudonymem William Shakespeare kdysi napsal. (A přitom by pod vedením jiného scénáristy mohla (ne)Shakespearova slova krásně dokreslovat okolní děj.) Nebudu ale tento, už teď dost dlouhý, komentář nadále prodlužovat a dovolím si zakončit slovy jedné mé známé, se kterými se po všech těch akademických diskuzích o autorství více než ztotožňuji: "Je jedno, kdo ony hry napsal, hlavně, že je někdo napsal."(30.10.2011)
-
Gimp
Zajímavosti: Královna Alžběta píchala s opravdovým Williamem Shakespearem. A byl to její syn. Péro je mocnější než meč (to jsem si nemohl odpustit).(15.11.2011)
-
Xmilden
Nejlepší Emmerich. Hned po jeho skončení jsem si pustil Anonyma ještě jednou. Nedělá mi jediný problém uvěřit že Shakespeare svá díla nenapsal, příhěh mi tedy naprosto vyhovoval. Rhys Ifans podává bravůrní výkon. Na tohoto herce si musím dávat čím dál větší pozor. Nemá cenu dále hodnotit, prostě těším se na další reprízu. Emmerichu překvapils!(21.2.2012)
-
FateKEEPER
Slabinou Anonyma je napřeskáčku vyprávěný příběh, jelikož v záplavě kostýmů a tváří je občas těžké postřehnout, zda jsme pořád v linii "Edward starší", či jestli už dávnou nepromlouvá "Edward mladší". Ve skutečnosti příběh tolik komplikovaný není, navíc není problém film zapauzovat a trošku si jména a tváře roztřídit. Občasnou ztraceností jsem trpěl především díky unylému vyprávění (tím nechci říct, že bych se vyloženě nudil), které dovolovalo mé pozornosti občasné myšlenkové výlety jinam. Rozpočet očividně padl na kostýmy a kulisy, kterých je ve filmu požehnaně a nezřídkakdy scéna působí dojmem velice nákladné divadelní inscenace. Svůj typický rukopis zase Emmerich vtiskl do několika mála leteckých záběrů historického Londýna. Jinými slovy - vypadá to hezky, všechno je vypiplané do posledního detailu a jsme bez problému přesvědčení, že takhle nějak to tenkrát mohlo vypadat. Žádné hrátky s formou nás nečekají a podobně se mají dialogy - jsou nepochybně bravurně napsané, avšak dávají si veliký pozor, aby bezpečně zůstaly ve sféře mainstreamu. Myslím, že jen málokdo čekal, že by Anonym byl kontroverzním, originálním či odvážným filmem - na to samotné zpochybňování identity historických postav nestačí a Emmerich mimo své obvyklé téma také ne. Největším překvapením je tak fakt, že Emmerich natočil ukecaný film s rozpočtem (výrazně) pod sto milionů a nedopadlo to špatně - mít na kontě slušné kostýmní drama není ostuda.(14.3.2012)
-
Ruut
Nádherná výprava a skvělá hra se světly v temnějších scénách. Také Emmerichovsky megalomanský megakonspirační a megaintrikanský projekt, který se překvapivě dobře povede ke konci rozmotat a zjednodušit - aniž by logika dostala na frak.(2.11.2011)
-
Rudovous
Emmerich mile prekvapil. Tak i scenarista John Orloff. Bohuzel oba jsou ve sve fabulaci prilis nepodlozene doslovni. Postavy alzbetinske anglie si podavaji dvere Richmondu mezi sebou jako by se nechumelilo... . V tom je rozdil treba od takoveho filmu jako "Zamilovany Shakespeare" ktery divakovi nebalamuti hlavu vyctem historie, ale jako spravna pohadka dava prostor naznakum i jistemu tajemstvi.(30.1.2012)
-
teutates
Já tyhle anglická komorní dramata prostě mohu, a to že něco takového natočil Roland mi nejde ani za boha do hlavy. Bylo to pompézní, dobové, komorní, tech. zvládnuté... váhám, kdo to opravdu natočill, opravdu váhám. Každopádně R.Ifans životní role a pochybuju, že se mnou o tom chce někdo polemizovat, protože by byl sááám proti celému světu. A celé to konspirační pozadí kolem jména W. Shakespeare je vskutku v tomhle provedení za Zlaté éry královny Alžběty přesvědčivé. 130 min, kde sem místy uvažoval o nějakém tom my lord místě u Alžbětina dvora, jako třeba lord ze Suffolku, ehm. 8/10 a když se to někomu nelíbí, ať si prd*l políbí.(27.11.2011)
-
D.Moore
Tradiční věta, že "Příběh je fikce, postavy a jejich jednání jsou smyšlené... atd.", která se objevuje na konci titulků většiny filmů, nebyla snad nikdy na místě více než v případě Anonyma. Snímek se mi líbil hned z několika důvodů: 1) Myslím, že na TOM něco bude; 2) Miluji všechno, co se týká alžbětinské doby; 3) Rhys Ifans je jeden z těch herců, kteří řeknou všechno jedním pohledem; 4) Líbilo se mi pojetí postavy Williama Cecila, kterého scénář neukazoval jen jako tradičního moudrého rádce, ale také jako protřelého intrikána (po někom to jeho synek zkrátka zdědit musel); 5) Věřil jsem, že to Roland Emmerich dokáže (že historickou atmosféru umí, to všichni od Patriota vědí, ale málokdo to řekne nahlas) a taky to dokázal; Triky skvělé, Londýn věrohodný, výborně vygradovaná scéna s povstáním, skvělí herci, Wankerova a Kloserova hudba... Anonymovi vlastně můžu vytknout snad jen počáteční chaos v postavách (což se ale napodruhé spraví).(14.12.2011)
-
Chlupis
První Emmerichův film, který nechci zapomenout. Rhys Ifans exceluje monumentálním způsobem a skvěle proto maskuje mnohé nedostatky, jako například lehce kostrbatý scénář, ne úplně chvalitebné vedení ostatních herců a fakt, že je Anonymous film vyžadující péči, kterou mu daný režisér není schopen stoprocentně poskytnout.(11.11.2011)
