poster

Melancholia

  • Česko

    Melancholie

  • Dánsko

    Melancholia

  • Francie

    Melancholia

  • Německo

    Melancholia

  • Slovensko

    Melancholia

Drama / Sci-Fi / Psychologický

Dánsko / Švédsko / Francie / Německo, 2011, 130 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tron
    **

    Toto ide úplne mimo mňa, ale má to niečo do seba vďaka zvláštne "mystickej" atmosfére, výprave a mega-kurióznemu kastingu. Kto si to pozrie len kvôli údajnej "erotickej napnutosti", bude sklamaný, nakoľko tu v podstate nič nie je. Lars von Trier sa pokúšal diváka šokovať odhalenými prsiami Kirsten Dunst? Lars von trier?! Prsiami?!?!?! A nejaké interpretácie o počte golfových jamiek či čo, to ide absolútne mimo mňa, to je na hlavu.(17.1.2017)

  • Bloody13
    *

    Ta jedna hvězda je za několik působivých obrazů (například kontakt Melancholie se Zemí) a bradavky Kirsten Dunst, jinak to byla neskutečně táhnoucí se nuda. Po výborném Antichristu je tohle pád přímo na držku.(22.11.2011)

  • Radek99
    ****

    Lars von Trier jako už tradičně člení svůj film do kapitol a opět je v jeho rastru žena, respektive hned ženy dvě. Část první - Justine. Dokonalá a filmařsky velmi sofistikovaná dekonstrukce jednoho ze základních rituálů civilizace, tedy svatby, pod jejíž obřadností dříme krize té současné civilizace západní, vyprázdnění životů, krize rodiny, odcizení a prázdnota současného světa, umocněná nejen v tomto případě materiálním přebytkem. Trier se zde představuje jako brilantní vypravěč, stylisticky se drží některých zásad svého manifestu Dogma 95 - kamera snímaná z ruky, vztahový propletenec atd. Vynikajících scén je hned několik, klíčová pro pochopení významu zřejmě scéna s výměnou reprodukcí obrazů - pohnutý stav Justinu donutí v náhlém afektu zaměnit abstraktní modernisty za reprodukce temných středověkých apokalyptických vizí, zejména za obraz Lovci ve sněhu Pietera Brueghela staršího, kterýžto obraz je v ponuré animované úpravě k vidění i v samé expozici celého filmu. Čirá alegorie, stejně jako celý Trierův snímek. Výjev krutého boje člověka s přírodou, výjev života jako neustálého souboje se smrtí. Stejně tak další obraz V zemi peciválů, jasná alegorie odsuzující lenivý a nestřídmý život, tedy něco, co představují postavy Trierova snímku. Strnulost a dekadence životního stylu prezentované sociální vrstvy vůbec otevírá prostor pro zajímavé interpretace. Režisér pojímá prostor svého filmu jako neproniknutelně uzavřený, okolo zámeckého parku jsou vztyčeny neviditelné zdi (viz mostek, přes který se nedá přejet), okolní svět je vesměs jen mýtický (vesnice), zjevné je osazení do kontextu divadelního kusu, celá koncepce možná trochu připomíná Kafkův Zámek. Znepokojivý je obraz jamky č. 19, když je divák výslovně upozorňován na fakt, že v okolí zámku je vybudováno standardní 18ti jamkové hřiště. Trier znepokojuje, ale neodpovídá. ***** Pak ovšem přichází část druhá - Claire a já se coby divák propadám do nikam. Biblická metafora Armageddonu je až příliš prázdná a jestli mám Melancholii hodnotit jen coby čistě katastrofický film, pak je to to určitě nejméně působivé v daném žánru. *** Melancholie mi ovšem během sledování Trierova opusu mysl zaplavila...a dostavil se čistě intelektuální zážitek, tedy to, co jsem od filmu Larse von Triera očekával...(8.6.2011)

  • Lynn
    *****

    Občas mám pocit, že být v mojí hlavě je skoro nesnesitelné. Vždycky po zhlédnutí některého z Trierových filmů si ale uvědomím, že skutečné peklo je být v Trierově hlavě. Bojím se jen jediného - že tenhle výjimečný a vzácný tvůrce odejde z tohoto (zlého) světa dřív než by měl... a dost možná i vlastní rukou. A doopravdy si přeji, aby takový den nikdy nenadešel.(6.6.2011)

  • Amarcord_1
    *****

    95% - Jeden z nejlepších zážitků v kině vůbec. Dvě epizody, jakoby každá z jiného úhlu pohledu. V jedné cítíte s Justine, ve druhé cítíte s Claire. Film je natolik komplexní, obashuje tolik detailů, že si v něm lze najít mnoho vedlejších významů a s přáteli jsme o tom nadšeně debatovali ještě dlouho po jeho skončení. Jestli to tak autor myslel, nebo jestli jsme si něco namlouvali je naprosto nepodstatné. Melancholia je prostě ohromně silný spektákl, jehož aura vás hned tak neopustí. Samosebou jsem si při úvodní scénách říkal, že zatímco Kubrick propojil vesmír s hudbou Richarda Strausse, Trier sáhl hned vedle -po Richardu Wagnerovi. Ten výběr se mi ale již po chvilce vůbec nezdál prvoplánový. Vlastně posloucháme stále tu samou předehru k Tristanovi a Isoldě (nahranou v Čechách), ale ta skladba má jednu typicky Wagnerovskou vlastnost: Její fráze jsou neskonale dlouhé, stále se vyvíjejí. Stále modulují, posluchač je v permanentním očekávání, kdy se harmonie konečně rozvede a nastane kýžené uvolnění. A nastane? V tomto díle, kde se autor vyvaroval sebemenšího konejšivého prvku náboženství či kontaktu s okolním světem? To přece nejde, aby vše skončilo v okamžiku nedokončeného vývoje, ve chvíli největšího napětí! Nebo ano?(17.10.2011)

  • - O významu 19. golfové jamky se Trier v jednom interview vyjádřil slovy: "Ano, 19. jamka. To je přesně místo, kde se teď nacházím - v limbu." Limbus je teologický termín, označujíci něco jako "předpeklí" nebo "hranice pekla". (d-fens)

  • - Snímek získal v Berlíně v roce 2011 Evropskou filmovou cenu v kategorii nejlepší evropský film. (Terva)

  • - Pokud vlivem přitažlivosti Planety nefungují baterie v osobních automobilech, neměl by nastartoval ani elektrický golfový vozík, který se rozjede ve 111. minutě. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace