Ztracen ve vesmíru

,, Sorry kámo, něco se nám tu zvrtlo a nebudeme tě moci dostat hned tak dolů! '' --- Dokonalý vizuál s výbornou kamerou a skvěle zvolenou hudbou není bohužel schopen utáhnout těch 90 minut děje. A ono se tam toho neděje až tak moc. Zápletka dobrá i schýza obyvatele lodi, který pozvolna začíná tušit, že je v pěkném průseru... čarokrásné záběry na modrou matičku Zemi s aurou kolem se vám časem začnou těžce hnusit s vědomím, že by jste chtěli strašně moc zpátky, ale nemáte možnost jak a čím se tam dostat... Z klaustrofobie vesmírné stanice s blikajícími panely počítačů, točících se lopatek ventilátorů a jednotlivých decků je možný jen jeden únik. Definitivní. Tím je opuštění lodi ven ve skafandru - do otevřeného prostoru.S pozvolně vzrůstající nudou a vztekem opuštěného astronauta na ISS jsem i já měl obdobné pocity. Přiznávám, film jsem viděl na 2x ač to nomálně nedělám. Po první části jsem cítil po celodenním shonu únavu a nechtěl jsem si ale film zkazit nedejbože dřímotou. Dnes jsem dal odpočatý druhých 45 min. Ihned jsem se chytil v ději i včerejších pocitech, jenže ejhle... za chvilku jsem zase začal zívat. A to už jsem tušil, že někde je něco špatně. Děj se tak vleče, že pak náhle předkládaná množství vjemů a pocitů nemají šanci pronikat tak hluboko, jak by si asi tvůrci přáli. Chvilkama mi to připomínalo jak zmiňovanou Odyseu, tak i Thin Red Line a Strom života. Jednoznačně to dělala ta kamera i předkládané obrazy... Takže tomu ještě dám šanci a někdy na to kouknu znovu, třeba se mi to zalíbí víc...nebo vnitřně pochytím víc ( a že je tam co chytat :-) ! . Tři stránky z knihy. * * * (08.12.2014)

Osamělý kosmonaut na ISS a prý dokonalý vizuál mi znělo hodně slibně a lákavě. Ale co je platná dobrá výprava (orbitální stanice se povedla), příjemná hudba a několik hezkých obrazů a výjevů (Sever proti Jihu, záběry z oběžné dráhy), když děj je nezáživný, nudný, vpravdě nijaký, prošpikovaný jalovými banálními plky, navenek jakoby se závažným humanistickým (fujtajxl) poselstvím, ale ve skutečnosti povrchní a bezobsažný, prázdný jako pšouk. Úplně zbytečný film, i když distributor se ve zdejší anotaci nad ním nadšeně rozplývá. Jo, nechal jsem se napálit. Každé podřadné sci-fi béčko mi dá víc zábavy i materiálu k přemýšlení a asociacím, než takováhle senilní patetická břečka, páchnoucí tou nejnižší formou "člověčiny" kterou bezmezně pohrdám, tedy animální pudovou touhou po stádnosti. (09.02.2020)

Jako fanynka Angels and Airwaves a především Toma DeLongea jsem se na film těšila. Ovšem nenaplnil moje očekávání. Je to sice pěkná podívaná plná chytrých frází o životě, lásce, opuštěnosti... ale nic, co by posluchač AvA neznal z jejich písniček nebo filmový fajnšmekr z jiných děl (viz Mr. Nobody a jiné filosoficky zaměřené filmy). Takže jen pouhá jednohubka, místy nudná, místy rádoby umělecká. (05.01.2012)

Tak to jsem opět nepochopil... film má v sobě jistě bezpočet skrytých poselství, která se mi ale nepodařilo odhalit a tak mohu hodnotit pouze laický dojem. V určitých chvílích to připomíná Aronofského Fontánu, kterou se snaží dohnat velmi pěknou hudbou a přímo hypnotizujícími záběry. Bohužel tyto dva aspekty nestačí na dobré hodnocení a místy nudné úseky také nedělají dobrý dojem. Všehovšudy čtyři horší hvězdy. P.S.: že by se rodil nový Aronofský? :) (01.10.2012)

Jediný obyvatel mezinárodní kosmické stanice, kapitán Lee Miller, se ocitá osamocen poté, co je z neznámého důvodu přerušeno spojení se Zemí. Netucha co se děje, utíkají dny, měsíce i roky, začínají docházet zásoby i vzduch, a samota začíná přebírat vládu nad Leeho zdravým rozumem... Ač to z mého hodnocení až tolik nevyplývá, jsem z tohoto filmu hodně zklamán. Čekal jsem něco podobného jako je, takřka dokonalý Moon. A i když je Love tématicky velmi podobný, kvalitou je o jednu až dvě třídy níže. Zhruba v polovině filmu jsem se začal trochu ztrácet, ale tak nějak předpokládám, že to byl záměr, aby se divák mohl lépe vžit do myšlenek osamoceného kosmonauta. Takže - výše zmíněný Moon si pustím kdykoliv znovu (i když už zápletku znám), tento film jsem viděl a znovu již nemusím... (01.11.2012)