poster

Okamžik radosti

Dokumentární / Krátkometrážní

Československo, 1965, 17 min

Režie:

Jan Špáta

Komentáře uživatelů k filmu (7)

  • Marigold
    *****

    Závratně krásné stoupání po pískovcové stěně svátečního dne. Mistrovsky zkrocené protisvětlo i jemná bukolika.(30.11.2009)

  • Rosomak
    *****

    Teprve teď jsem pochopil jak může být lezení očišťující...(12.11.2009)

  • stub
    *****

    Dokonalé. Když porovnám s dnešním "lifestylovým" lezením, zvláštěpak se zoufalým plahočením se po umělých městských boulderech, musím skoro slzu zamáčknout.(14.12.2010)

  • sta
    *****

    o ničem a o všem zároveň(6.11.2009)

  • SoolenJV
    *****

    Skvělé, uměřeně natočené, bez otravujícího komentáře. Celý film by byl za čtyři hvězdy, ale scéna ke konci filmu, kdy sledujeme jen siluety horolezců celý snímek pozvedá. Poetické, zajímavé, Špátovsky nápadité a zručně natočené.(8.2.2010)

  • Greny
    *****

    pro mě jako pro milovníka přírody to bylo nádherných 17 minut, které ještě stačilo zachytit adrenalin a krásu horolezectví(25.10.2010)

  • Renesco
    ****

    Poetický dokument Jana Špáty opouští hranice města i venkovských obcí a stahuje se do lůna přírody, do prostředí pískovcových skal a lesů. Sleduje skupinku trampů při lezení na skály i večerním táboření u ohně. Svým vytržením z urbanistické oblasti film oslavuje pobyt v alternativním prostoru, jakousi mikrohistorii lidského života, který si dává oraz od ruchu, který běžně zaznamenávají jiné dokumenty. Kamera estetizuje realitu, odehrávající se v přírodě (záběry na kapky dopadající do tůňky, jehličí proti nebi) za pomoci vychýlených úhlů pohledu a především protisvětla, které v jednom okamžiku působivě vytesává siluety lezců coby spojnice skalní rozsedliny. Ve finále lezci stanou na vrcholu - kamera opisující výšku stromů, sahajících vysoko nad skály až k nebi, však dává jasně najevo, že člověk nemůže přírodu nikdy pokořit.(20.6.2011)