Fridrich Barbarossa
-
Barbarossa
-
Krutý dobyvateľ
-
Frederick Barbarossa - krutý dobyvateľ
-
Sword of War
Historický / Drama
Itálie, 2009, 139 min
Režie:
Renzo MartinelliObsah
-
Itálie, 12. století. Severní část je ovládána německým císařem Fridrichem Barbarossou. Jeho snem je dobýt střední a jižní Itálii a oživit tak slavnou říši Karla Velikého. Nejprve je ale třeba potrestat město Miláno, které se jediné vzpírá císařově moci. Jeho obléhání a kruté pokoření má však dalekosáhlé následky. Rozhněvaný mladý kovář z Milána začíná vytvářet armádu 900 nespokojených mužů z různých měst - Komando smrti. Tento mladík se jmenuje Alberto da Giussano. Jeho snem je porazit císaře a vrátit svobodu Itálii. A tak přichází 29. květen 1176, kdy se na planině u Legnana postaví Komando smrti proti Barbarossově armádě... (oficiální text distributora) -
Itálie dvanáctého století. Sever země ovládá německý imperátor Frederick I. Hohenstaufen, přezdívaný Barbarossa. Kromě podmaněného severu touží dobít také střední a jižní Itálii a znovuoživit slávu velké říše založené už Karlem Velikým. Jeden muž z Milána sestavil armádu devíti set mladých mužů: Společenství smrti. Ten muž se jmenuje Alberto Da Giussano a jeho snem je porazit imperátora a znovu tak získat svobodu pro země ze severu. Než však k tomu dojde, svede ještě Milán, obležený Barbarossovým vojskem, svůj boj o život.
Náš příběh začíná v době, kdy Alberto je ještě malým chlapcem a Barbarossa má vousy rudé… (dopitak)
Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,189,887║(18.7.2010)
-
dopitak
Exemplární ukázka toho, kterak distributor obšlehne můj obsah napsaný dávno před tím, než v KaB Music tušili, kde leží Itálie... :-( . Taliáni moc moc chtěli natočit zase jednou něco pořádného. A moc moc se jim to nepovedlo. Legenda o velkém dobyvateli vypadá jako velkovýpravná Kněžna Libuše. Znáte-li filmy L. Simandla, snad vám pomůže následující rozbor: Barbarossa, jsa natočen stejně jako třeba Bathory v angličtině (je to ostatně ve filmu vidět, že herci nejsou dabováni), je prvotně určen anglofonní oblasti. Herci v něm však na rozdíl od Simandlových filmů (ve kterých všechny ty Češky a Východoevropanky mluví s šíleným dialektem, kterému se musíte prostě jen smát) anglicky umí, přestože mají tzv. slovníkovou výslovnost. Mluví bez britského, amerického nebo jakéhokoliv jiného přízvuku, čistě oxfordskou učebnicovou angličtinou, jakou se prostě nemluví. Což má velkou výhodu: Tomuhle filmu je perfektně rozumět i bez titulků! Jeho dialogy však působí hodně legračně. Stejně tak směšná je zápletka. Barbarossa má výbornou paměť, když si pamatuje meč, který před dvaceti lety daroval malému chlapci. Najdete tu přehnaná gesta, velká slova a hlavně pyrotechnické efekty, za které by se nemuseli stydět ani Flash Barrandov při právě probíhajícím Ignis Brunensis. Chtěl bych ve dvanáctém století vidět vrhací stroje, které prorazí metr silnou kamenou zeď tak, že prolítnou čistě zkrz, ještě u toho vybouchnou a pokračují v cestě po střechách města... Romantická linka přináší srdceryvný řev milánských žen nad muži, které ti proradní Germáni přivázali na svoje věže jako živá rukojmí. První díl (104 minut) končí v okamžiku, kdy Barbarossa začíná útok proti Milánu. Druhý díl zatím není, ale pokud vás můj komentář objektivně odradil, dvojku si ani neshánějte, a, ehm, zvážil bych i tu jedničku.(23.5.2010)
-
Morholt
odpad!Všechno špatně. Od dialogů přes herce až po efekty či bitevní scény. Navíc film nebyl ani tak o Barbarossovi jako spíš o boji Milána s tímto císařem, ale to je v té bídě nepodstatný detail. Italům zkrátka pokus o historický velkofilm v hollywoodského střihu nevyšel a jsem toho názoru, že za něco takového by se nestyděl ani mistr Uwe Boll.(25.9.2010)
-
dr.fish
V roce 1154 Fridrich Štaufský vstoupil do Itálie. Jelikož byl jako římský král také "formálně" králem Lombardie, měl na to "formálně" právo. Itálie se zdála být snadnou kořistí, neboť neměla jednotného vládce, jednotlivé regiony byly doménou věčně se svářících měst. Jedno z nich požádalo císaře o pomoc proti Milánu a on této příležitosti využil k intervenci a přechodu přes Alpy. Pod záminkou ochrany říšských práv a práv měst loyálních k říši oblehl Milán a dobyl ho. Dobýval ho též za vydatné pomoci českého knížete Vladislava II., jehož za pomoc odměnil udělením královského titulu. Náš král se na italském tažení poměrně angažoval a byl věrným Fridrichovým spojencem. Dobývání Milána je zpracováno s veškerou možnou precizností, podotýkám veškerou možnou, nesnese to srovnání s americkými velkofilmy. Ty by si ovšem takového tématu ani nevšimly. Ačkoli to tak nevypadá, film pojednává o Fridrichově kampani v Itálii v délce dvaceti let. Vojenských výprav bylo několik, jelikož Italové a jejich města neznali pojem lenní přísahy a zajímal je jen jejich vlastní prospěch. Zneužili královy síly pro obhajobu svých zájmů, ale v nejbližší době ho ihned opustili. Fridrich pak muset města opět podrobovat, neboť daně vybírané v Itálii pro něj byly velmi významnou položkou v rozpočtu. Navíc sen o znovu vybudování římské říše, které by vládl z Říma, mu nedával spát. Vypálením Milána sice zpacifikoval nejvážnějšího soupeře, ale zároveň proti sobě sjednotil nesjednotitelné- všechna italská města. V závěrečné bitvě proti nim byl Fridrich krutě poražen a málem zahynul. V roce 1188 opouští Itálii a vydává se jako starý muž s dvacetitisícovou armádou na křížovou výpravu do Jeruzaléma. Na cestě se utopí v Turecku v řece a výprava se rozpadá. Film se bohužel záležitostmi římského krále a císaře Fridricha zabývá příliš okrajově. Většinu času se zabýváme dementní zápletkou rodiny milánského kováře a lidí kolem něj, kteří ve stylu husitského revolučního hnutí zachránili Lombardii před krvelačným císařem. Jejich důležitost a zásadnost v ději, kdy rolníci jsou fajn a šlechta proradná, zavání trochu komunismem nebo aspoň Robinem Hoodem či Jánošíkem. Kovářova rodina založí bratrstvo, které sjednotí lombadská města v ligu a ta nakonec Barbarossu porazí. Nesmysl a zbytečný, o všem samozřejmě rozhodla šlechta. A tak nám tvůrci naservírovali italskou limonádu s průměrnými herci, velmi slušnou výpravou a banálním příběhem o lásce. Měli se více držet Barbarossy (Rutger Hauer jako herec je mezi slepými jednookým králem), šlechty, zrady Jindřicha Lva, vztahu císaře a jeho císařovny. Pak by se film určitě vydařil. Takhle tento italský lidový epos potřebuje vystřihnout alespoň prostřední půlhodinu. Přesto některé záběry na města jsou perfektní, jako zájemce o historii dávám hvězdičku navíc....75% (60% - pro neznalé historického pozadí)(29.1.2011)
-
punk_zero
Nechápem prečo sa to volá Fridrich Barbarossa, keď film bol hlavne o niečom inom. Poćas sledovania mi to lámalo hlavu, no nebolo to jediné. Tých chybičiek bolo viac. Tie boje stali za prd + niektoré dialogy boli otrasné.(29.1.2011)
-
Andronikos
Faktografických chýb som vo filme mnoho neobjavil, hoci vyobrazenie bitky pri Legnane bolo pravdepodobne dosť ahistorické (scenárista tam ako tradične potreboval dostať nejaký úžasný trik, pomocou ktorého bolo "záporácke" vojsko prekvapené a porazené). Historikovi či len trochu historicky uvažujúcemu človeku ale musí do očí byť už len to, s akou ľahkosťou sa presúvame z r. 1158 do r. 1167 a napokon do r. 1176. Bez toho, aby Barbarossa Hauer alebo ktokoľvek iný na obrazovke starnul, bez toho, aby sa postavy v deji istým spôsobom vyvíjali, bez toho, aby bolo nejako urobené hodnoverným, že tá a tá postava je už roky nezvestná a pritom bola v kláštore či niekde inde (v tom druhom prípade narážam na samotný záver, ktorý som si jednak vôbec v tomto smere nebol schopný nejako racionálne vysvetliť, jednak nechcem spoilerovať - preto tá vágnosť vyjadrenia). Inými slovami, chronologicky síce úspešne kĺžeme po povrchu, príbehovo však máme pred sebou zlepenec časovo nevierohodných skutočností. - Druhou slabinou filmu je to, že je predsa len značne ahistorický svojím celkovým vyznením: boj o slobodu Talianska (recte severotalianských komún) proti Nemcom (dajme tomu) je v 12. storočí pekným nezmyslom. Slovo "nezávislosť", ktoré v rámci slovenského dabingu padne, by bolo nutné nahradiť "autonómiou", aby šlo o ako tak dobovo znesiteľnú výpoveď. To samozrejme nemusí scenáristu zaujímať, pretože ten svoj text končí Legnanom a divák sa môže domov odobrať s dobrým pocitom, že dobro zvíťazilo a "naši" sú slobodní. S tým "naši" však súvisí ešte iná vec: ja osobne mám značné pochybnosti o tom, že iný než taliansky divák mohol tento filmový boj o "nezávislosť" nejako zvlášť prežívať. Ak chceli tvorcovia vidieť, ako je treba natočiť scény, kde sa bude kričať "sloboda!" a globálny divák ich bude akceptovať, mali si pozrieť Gibsonov Meisterstück. - Barbarossa, ktorý dal filmu meno, sa síce spočiatku na obrazovke vyskytuje relatívne často a príslušné scény (napr. sobáš s Beatrix) majú určitú biografickú relevanciu, postupom času však začína byť postavou, ktorá iba akosi mechanicky čosi zavelí alebo odkýva spoza stola a celkovo z deja mizne. Smutné je, že postavy, na ktoré sa potom snímka sústredí, nemajú dostatočný potenciál nato, získať si vrelé divácke sympatie, takže ich tragédie idú mimo nás (opäť by som Martinelliho kolektív odkázal na Statočné srdce, aby si zistili, ako sa podrezávajú hrdlá tak, aby to bolo emotívne). - Výprava nie je americky oslnivá, ale voči nej výhrady nemám, hoci nasnímanie súbojov a bojov je mizerné. - Dosť nezaujímavý film, v ktorom sa buď nemohol alebo nedokázal naplno uplatniť Hauerov herecký či aspoň charizmatický potenciál. Servíruje sa nám formálne zvládnutý obsah, ktorému však chýba historická vierohodnosť a emotívna presvedčivosť.(19.8.2011)
-
drankeryth
Taliansky velkofilm ma milo prekvapil a to som od neho moc neocakaval. Troska mi to spracovanie deja na filmove platno vyzeralo takym televiznym dojmom, ale to mi moc nevadilo, pretoze ma to vskutku aj troska pohltilo a velmi rad som si to pozrel az do konca. Najviac ma potesilo to dobijanie Milana, kde aj pouzivali Nemci katapulty, ktorymi vrhali ohnive gule medzi obyvatelov Milana. Ani hradby nesetrili a dali im pocitit, aka je to obrovska sila tych strojov. Bol to docela aj dlhy boj a ani zvysok filmu nepokrivkaval oproti tomu boju. Film sa da v pohode pozriet, ale od skveleho historickeho filmu to este ma nejaky kus cesty, aby dobil tie najvyssie miesta uspechu:)(26.9.2011)
-
chiara
Barbarossa je zaujimavy historicky film. Rutger sa perfektne hodi na tuto ulohu cisara Barbarossu. Na to ze to je taliansky film, tak je podla mna na dost vysokej urovni, sice pomohlo by mu keby ze ho trochu skratia, a vylepsia koniec, ale inac v pohode.(19.6.2010)
-
Johnnas
Tenhle televizní film zůstal hodně za očekáváním (i když nebyla kdovíjaká). Hauer nepůsobí jako mladý ani starší Fridrich přesvědčivě. Navíc je to spíš o jeho italských protivnících (co jiného čekat od italského filmu:). To jsem se těšil se to bude motat celé kolem titulní postavy. Místama mi to připadá spíš jako telenovela než historické drama a Fridrich jenom na pozadí. Musel jsem se hodně přemáhat, abych to vůbec dokoukal. Barbarossa by si zasloužil daleko větší a lepší projekt.(25.9.2011)
-
rigby
Historický film, ve kterém nic nechybí, ale bohužel ani nepřebývá. Jako kdyby si jeho autoři odškrtávali seznam věcí, které nemají chybět v moderně natočeném historickém snímku. A stejně tak amatérsky se je bod po bodu pokoušeli splnit. Naivita nakonec není ani k smíchu, o to víc ale nudí. I já bych teď mohl vyjmenovávat celý seznam toho, co zde uvidíte, ale u každého bych musel poznamenat, jak povrchně je to udělané. Skutečně jsem si oddechl, když dobro zvítězilo.(25.6.2010)
-
copstp
Příjemná nenáročná zábava.(10.8.2010)
