Fridrich Barbarossa

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,189,887║ (18.07.2010)

Ačkoliv se to tak dle názvu bude zdát, film není životopisem Barbarossy. V podstatě jde od dobrodružný film, kde se Barbarossa objevuje (hlavně v prvním díle filmu). Historická věrohodnost možná sedí v názvech měst, časech jejich střetů s armádou Barbarossy a snad i nějaká ta jména velmožů a šlechty. Tím bych asi výčet skončil. Zbytek je těžká televizní romantika. Dvanácté já rád. Tehdá ještě rytíř nebyl oplechovanej chlap od hlavy k patě včetně od platnéře udělané bambulky na pindíka.. :-). Dvanácté to je kroužkové brnění, gambesony, mandlové štíty a jednoduché kónické přilby s nánosníky... Je to doba Křížových válek a ,,temného středověku''. Byla to drsná doba a lidé v ní žijící měli drsné životy a byli drsní. Kdo od filmu čeká výpravnou záležitost jak hlásaly mé originál pošetkové obaly DVD bude zklamaný. Výpravný film sice je, přesto jsem z něj nějak cítil chudobu a nedostatek grošů. Bylo to hlavně v okamžicích záběrů na armádu Barbarossy, která někdy připomínala spíše družinu jezdců při králově vyjížďce na lov než na hrozivou armádu jednoho top rytířů středověku. V druhém díle sice divák dostane dojem, že možná uvidí více, když však dojde na boje je to zase takové statické nic, kdy 5 chlapů bojuje s 5 chlapy. Asi aby film nenudil je do něj vsazen příběh ,,o statečném kováři'' . Této dějové linii se nelze než smát a skutečně mi to chvilku připomínalo mix Sandokana a Robina Hooda :-). Hauer jako král nevadil, naopak. Horší byla celá řada věcí jako zmiňovaný útok katapulty na Miláno atd... je to zde hojně popsáno! :-). Aby vržená zápalná střela prostřelila masivní kamenné hradby tak, že skrze ně udělá kulatou díru aby pak za hradbami decimovala obránce a jejich domy... ehm..no...to autoři nějak přepálili. Zkrátka takový panzerfaust středověku. A je tam toho více. V poslední bitvě nakopou burani šlechtě a cvičenému vojsku prdel, jízda když dojede na bojiště !sesedá z koní! a bojuje na zemi :-)))))) vrcholem všeho jsou vozy s kosami, kdy Pepíno s Giuseppem a Vincenzem drží kosy tak pevně, že podříznou nejeden krk válečného oře aniž by jim ten náraz kosu z rukou vyrazil ! Inu komu čest, tomu čest. Trochu mi to připomnělo francouzské komedie z války, kde si Fantíci z Němců také dělají srandu ač dostali šeredně na prdel a Němec je za pár dní převálcoval. To jsou ale komedie... Nechci ale jen vše srážet. Některé záběry na jezdce s korouhvemi či dokonce i některé scény z bojových vřav byly natočeny velmi dobře. Já mám rád detaily (ne nejsem úchyl), takže dobře hodnotím i ty louže krve co na bojišti zůstaly či různorodost zranění od všelikých zbraní středověku. každá takováhle bitva byla neskutečné maso a když už se do toho někdo pouští, musí to maso divákovi ukázat. Dávám za dva kříže. * * (02.05.2017)

Exemplární ukázka toho, kterak distributor obšlehne můj obsah napsaný dávno před tím, než v KaB Music tušili, kde leží Itálie... :-( . Taliáni moc moc chtěli natočit zase jednou něco pořádného. A moc moc se jim to nepovedlo. Legenda o velkém dobyvateli vypadá jako velkovýpravná Kněžna Libuše. Znáte-li filmy L. Simandla, snad vám pomůže následující rozbor: Barbarossa, jsa natočen stejně jako třeba Bathory v angličtině (je to ostatně ve filmu vidět, že herci nejsou dabováni), je prvotně určen anglofonní oblasti. Herci v něm však na rozdíl od Simandlových filmů (ve kterých všechny ty Češky a Východoevropanky mluví s šíleným dialektem, kterému se musíte prostě jen smát) anglicky umí, přestože mají tzv. slovníkovou výslovnost. Mluví bez britského, amerického nebo jakéhokoliv jiného přízvuku, čistě oxfordskou učebnicovou angličtinou, jakou se prostě nemluví. Což má velkou výhodu: Tomuhle filmu je perfektně rozumět i bez titulků! Jeho dialogy však působí hodně legračně. Stejně tak směšná je zápletka. Barbarossa má výbornou paměť, když si pamatuje meč, který před dvaceti lety daroval malému chlapci. Najdete tu přehnaná gesta, velká slova a hlavně pyrotechnické efekty, za které by se nemuseli stydět ani Flash Barrandov při právě probíhajícím Ignis Brunensis. Chtěl bych ve dvanáctém století vidět vrhací stroje, které prorazí metr silnou kamenou zeď tak, že prolítnou čistě zkrz, ještě u toho vybouchnou a pokračují v cestě po střechách města... Romantická linka přináší srdceryvný řev milánských žen nad muži, které ti proradní Germáni přivázali na svoje věže jako živá rukojmí. První díl (104 minut) končí v okamžiku, kdy Barbarossa začíná útok proti Milánu. Druhý díl zatím není, ale pokud vás můj komentář objektivně odradil, dvojku si ani neshánějte, a, ehm, zvážil bych i tu jedničku. (23.05.2010)

Fridrich Barbarossa je považovaný Nemcami sa symbol zjednocovania, Talianmi za zlodeja slobody. A podľa toho bol tento film aj natočený. Teda tak prvú polovicu, kedy mal Barbarossa čo ešte do činenia s ústredným dejom, pretože náhle sa to presunie do stredovekej romanci a už to nie je to pravé orechové. Navyše ten taliansky pohľad je tu dosť jasne pretláčaný. Zaujímavý článok k alternatívnej histórii, ktorý odhaľuje Barbarossov význam pre Európu sa dá nájsť tu: https://zoommagazin.iprima.cz/historie/alternativni-historie-kdyby-frindrich-i-barbarosa-nezemrel-predcasne-byla-evropa-muslimska. A ten článok vám dá oveľa viac ako film. (28.01.2021)

Všechno špatně. Od dialogů přes herce až po efekty či bitevní scény. Navíc film nebyl ani tak o Barbarossovi jako spíš o boji Milána s tímto císařem, ale to je v té bídě nepodstatný detail. Italům zkrátka pokus o historický velkofilm v hollywoodského střihu nevyšel a jsem toho názoru, že za něco takového by se nestyděl ani mistr Uwe Boll. (25.09.2010)

Tady se něco velmi, ale velmi nepovedlo. Buď se tu znemožnil Renzo Martinelli nebo byl Barbarossa břídil. (22.10.2012)

Slusna stredoveka mozaika, v SRRNN vladol Fridrich Barbarossa v rokoch 1152 - 1190. Jo, mal aj boje s talianskym mestym statom Milanom. Prilis tu ale poznat kulisy, este dobre tvorcoa zobrazli tie stredoveke mena. Potom uz zvysok je len reźiserska rutina, ktora rychlo upadla do zabudnutia : 55 % (11.01.2020)

Akčný historický film po vzore západoeurópskych kinematografií, v ktorom sa o živote tohoto rímskonemeckého cisára až na jedno proroctvo a výboje s cieľom prisvojiť si územia severotalianskych miest toho veľa nedozvieme. Film sa radšej venuje osudom obyvateľov jedného z oných severotalianskych miest - prizvukujem, že mne nesympatických. A tak sa film s čiastočnou schizofreniou uberá svojou cestou - väčšinou vojnovou. Hauer ukazuje, že aj vo vyššom veku má čo ukázať, jeho charizmu vo filme nikto ani zďaleka nedosahuje. Chýba však silnejší a ucelenejší príbeh a väčšia historická a vojenská vieryhodnosť. (02.04.2016)

V roce 1154 Fridrich Štaufský vstoupil do Itálie. Jelikož byl jako římský král také "formálně" králem Lombardie, měl na to "formálně" právo. Itálie se zdála být snadnou kořistí, neboť neměla jednotného vládce, jednotlivé regiony byly doménou věčně se svářících měst. Jedno z nich požádalo císaře o pomoc proti Milánu a on této příležitosti využil k intervenci a přechodu přes Alpy. Pod záminkou ochrany říšských práv a práv měst loyálních k říši oblehl Milán a dobyl ho. Dobýval ho též za vydatné pomoci českého knížete Vladislava II., jehož za pomoc odměnil udělením královského titulu. Náš král se na italském tažení poměrně angažoval a byl věrným Fridrichovým spojencem. Dobývání Milána je zpracováno s veškerou možnou precizností, podotýkám veškerou možnou, nesnese to srovnání s americkými velkofilmy. Ty by si ovšem takového tématu ani nevšimly. Ačkoli to tak nevypadá, film pojednává o Fridrichově kampani v Itálii v délce dvaceti let. Vojenských výprav bylo několik, jelikož Italové a jejich města neznali pojem lenní přísahy a zajímal je jen jejich vlastní prospěch. Zneužili královy síly pro obhajobu svých zájmů, ale v nejbližší době ho ihned opustili. Fridrich pak muset města opět podrobovat, neboť daně vybírané v Itálii pro něj byly velmi významnou položkou v rozpočtu. Navíc sen o znovu vybudování římské říše, které by vládl z Říma, mu nedával spát. Vypálením Milána sice zpacifikoval nejvážnějšího soupeře, ale zároveň proti sobě sjednotil nesjednotitelné- všechna italská města. V závěrečné bitvě proti nim byl Fridrich krutě poražen a málem zahynul. V roce 1188 opouští Itálii a vydává se jako starý muž s dvacetitisícovou armádou na křížovou výpravu do Jeruzaléma. Na cestě se utopí v Turecku v řece a výprava se rozpadá. Film se bohužel záležitostmi římského krále a císaře Fridricha zabývá příliš okrajově. Většinu času se zabýváme dementní zápletkou rodiny milánského kováře a lidí kolem něj, kteří ve stylu husitského revolučního hnutí zachránili Lombardii před krvelačným císařem. Jejich důležitost a zásadnost v ději, kdy rolníci jsou fajn a šlechta proradná, zavání trochu komunismem nebo aspoň Robinem Hoodem či Jánošíkem. Kovářova rodina založí bratrstvo, které sjednotí lombadská města v ligu a ta nakonec Barbarossu porazí. Nesmysl a zbytečný, o všem samozřejmě rozhodla šlechta. A tak nám tvůrci naservírovali italskou limonádu s průměrnými herci, velmi slušnou výpravou a banálním příběhem o lásce. Měli se více držet Barbarossy (Rutger Hauer jako herec je mezi slepými jednookým králem), šlechty, zrady Jindřicha Lva, vztahu císaře a jeho císařovny. Pak by se film určitě vydařil. Takhle tento italský lidový epos potřebuje vystřihnout alespoň prostřední půlhodinu. Přesto některé záběry na města jsou perfektní, jako zájemce o historii dávám hvězdičku navíc....75% (60% - pro neznalé historického pozadí) (29.01.2011)

Tenhle televizní film zůstal hodně za očekáváním (i když nebyla kdovíjaká). Hauer nepůsobí jako mladý ani starší Fridrich přesvědčivě. Navíc je to spíš o jeho italských protivnících (co jiného čekat od italského filmu:). To jsem se těšil se to bude motat celé kolem titulní postavy. Místama mi to připadá spíš jako telenovela než historické drama a Fridrich jenom na pozadí. Musel jsem se hodně přemáhat, abych to vůbec dokoukal. Barbarossa by si zasloužil daleko větší a lepší projekt. (25.09.2011)

Kéž by to v mé bakalářce (ano, skutečně píšu bakalářku o této personě, takže si troufám říct, že o tom tak trochu něco vím ;)) šlo říct tak jednoduše jako v tomto filmu: Béďa Rudovous byl prostě břídil, který byl ve vleku své panovačné burgundské manželky a svého kancléře (který mimochodem vypadá spíše jako velkomoravský velmož než kolínský arcibiskup), Italové jsou prostě nejlepší válečníci na světě a samozřejmě i u nich platí, že čím nižší společenská vrstva, tím větší bijec a lepší stratég. (28.10.2012)

Rutger Hauer se zase propujčil k pořádnému blábolu. Koupil jsme DVD hlavně kvůli němu, ale i kvůli historickému námětu. Samotné provedení má ale s historiií společné snad jen jméno slavného císaře Fridricha zvaného Barbarossa, kvůli jeho rudému vousu. Škoda času i peněz, teda lépe řečeno jen času, protože čas jsou peníze. (12.07.2012)

Nechápem prečo sa to volá Fridrich Barbarossa, keď film bol hlavne o niečom inom. Poćas sledovania mi to lámalo hlavu, no nebolo to jediné. Tých chybičiek bolo viac. Tie boje stali za prd + niektoré dialogy boli otrasné. (29.01.2011)

Faktografických chýb som vo filme mnoho neobjavil, hoci vyobrazenie bitky pri Legnane bolo pravdepodobne dosť ahistorické (scenárista tam ako tradične potreboval dostať nejaký úžasný trik, pomocou ktorého bolo "záporácke" vojsko prekvapené a porazené). Historikovi či len trochu historicky uvažujúcemu človeku ale musí do očí byť už len to, s akou ľahkosťou sa presúvame z r. 1158 do r. 1167 a napokon do r. 1176. Bez toho, aby Barbarossa Hauer alebo ktokoľvek iný na obrazovke starnul, bez toho, aby sa postavy v deji istým spôsobom vyvíjali, bez toho, aby bolo nejako urobené hodnoverným, že tá a tá postava je už roky nezvestná a pritom bola v kláštore či niekde inde (v tom druhom prípade narážam na samotný záver, ktorý som si jednak vôbec v tomto smere nebol schopný nejako racionálne vysvetliť, jednak nechcem spoilerovať - preto tá vágnosť vyjadrenia). Inými slovami, chronologicky síce úspešne kĺžeme po povrchu, príbehovo však máme pred sebou zlepenec časovo nevierohodných skutočností. - Druhou slabinou filmu je to, že je predsa len značne ahistorický svojím celkovým vyznením: boj o slobodu Talianska (recte severotalianských komún) proti Nemcom (dajme tomu) je v 12. storočí pekným nezmyslom. Slovo "nezávislosť", ktoré v rámci slovenského dabingu padne, by bolo nutné nahradiť "autonómiou", aby šlo o ako tak dobovo znesiteľnú výpoveď. To samozrejme nemusí scenáristu zaujímať, pretože ten svoj text končí Legnanom a divák sa môže domov odobrať s dobrým pocitom, že dobro zvíťazilo a "naši" sú slobodní. S tým "naši" však súvisí ešte iná vec: ja osobne mám značné pochybnosti o tom, že iný než taliansky divák mohol tento filmový boj o "nezávislosť" nejako zvlášť prežívať. Ak chceli tvorcovia vidieť, ako je treba natočiť scény, kde sa bude kričať "sloboda!" a globálny divák ich bude akceptovať, mali si pozrieť Gibsonov Meisterstück. - Barbarossa, ktorý dal filmu meno, sa síce spočiatku na obrazovke vyskytuje relatívne často a príslušné scény (napr. sobáš s Beatrix) majú určitú biografickú relevanciu, postupom času však začína byť postavou, ktorá iba akosi mechanicky čosi zavelí alebo odkýva spoza stola a celkovo z deja mizne. Smutné je, že postavy, na ktoré sa potom snímka sústredí, nemajú dostatočný potenciál nato, získať si vrelé divácke sympatie, takže ich tragédie idú mimo nás (opäť by som Martinelliho kolektív odkázal na Statočné srdce, aby si zistili, ako sa podrezávajú hrdlá tak, aby to bolo emotívne). - Výprava nie je americky oslnivá, ale voči nej výhrady nemám, hoci nasnímanie súbojov a bojov je mizerné. - Dosť nezaujímavý film, v ktorom sa buď nemohol alebo nedokázal naplno uplatniť Hauerov herecký či aspoň charizmatický potenciál. Servíruje sa nám formálne zvládnutý obsah, ktorému však chýba historická vierohodnosť a emotívna presvedčivosť. (19.08.2011)

Taliansky velkofilm ma milo prekvapil a to som od neho moc neocakaval. Troska mi to spracovanie deja na filmove platno vyzeralo takym televiznym dojmom, ale to mi moc nevadilo, pretoze ma to vskutku aj troska pohltilo a velmi rad som si to pozrel az do konca. Najviac ma potesilo to dobijanie Milana, kde aj pouzivali Nemci katapulty, ktorymi vrhali ohnive gule medzi obyvatelov Milana. Ani hradby nesetrili a dali im pocitit, aka je to obrovska sila tych strojov. Bol to docela aj dlhy boj a ani zvysok filmu nepokrivkaval oproti tomu boju. Film sa da v pohode pozriet, ale od skveleho historickeho filmu to este ma nejaky kus cesty, aby dobil tie najvyssie miesta uspechu:) (26.09.2011)

Kousek z italské TV produkce, komparzu a koní není málo, triky však dost pokulhávají, jmenovitě hradby středověkých měst a dopady "řeckých ohňů" z katapultů. Aby to nebylo moc italské, tak je do filmu vpletem amerikanizující milostný příběh. I obsazení hlavních postav je mezinárodní, Holanďan Rutger Hauer, Američan F. Murray Abraham, Francouzka Cécile Cassel a další. Na TV produkci dosti zdlouhavé s nimimen působivých momentů. I když jde o popis historicky jistě zajímavé události, přesto stačí vidět jen jednou a dá se u toho třeba i čistit akvátko. (21.12.2013)

Barbarossa je zaujimavy historicky film. Rutger sa perfektne hodi na tuto ulohu cisara Barbarossu. Na to ze to je taliansky film, tak je podla mna na dost vysokej urovni, sice pomohlo by mu keby ze ho trochu skratia, a vylepsia koniec, ale inac v pohode. (19.06.2010)

Historický film, ve kterém nic nechybí, ale bohužel ani nepřebývá. Jako kdyby si jeho autoři odškrtávali seznam věcí, které nemají chybět v moderně natočeném historickém snímku. A stejně tak amatérsky se je bod po bodu pokoušeli splnit. Naivita nakonec není ani k smíchu, o to víc ale nudí. I já bych teď mohl vyjmenovávat celý seznam toho, co zde uvidíte, ale u každého bych musel poznamenat, jak povrchně je to udělané. Skutečně jsem si oddechl, když dobro zvítězilo. (25.06.2010)

Fridrich I. Štaufský bojoval v Itálii, Lombardská liga proti němu. U Legnana Fridrich prohrál. Tolik historie. Hvězda za Rutgera, další za F. Murraye Abrahama. Oba jmenovaní předvedli svůj standardní (tedy dobrý) výkon, ostatní byli hrozní. Stálo to za houby. S bídou 40 %. (25.10.2012)

Tak trochu mi to připomínalo Pána prstenů ve výprodeji, který se krčí někde na dně zaprášené police.... Tam taky kováři i když elfští vykovali prsteny moci. Tady jeden mladý kovář z Milána jich udělal rovnou několik stovek. Tak, který pak byl ten jediný "milášek"? Zajímalo by mě jak asi vypadá nevýpravný film, když tento byl označen jako výpravný? Bitevní scény vlastně ani tak moc bitevní nebyly a celkově to bylo takové hodně slabé. (16.12.2013)