Appelsinpiken
Das Orangenmädchen
The Orange Girl
Režie:
Eva DahrKamera:
Harald Gunnar PaalgardHrají:
Mikkel Bratt Silset, Harald Rosenstrøm, Annie Dahr Nygaard, Emilie K. Beck, Thorbjørn Harr, Rebekka Karijord, Glenn Erland Tosterud (více)Obsahy(1)
Georg žije se svojí matkou Veronikou v Oslu. Ke svým šestnáctým narozeninám dostane dlouhý dopis od svého otce, Jana Olava, který napsal před svou smrtí, když Georgovi bylo pouze šest let. Tentýž den jede Georg do hor, aby vyfotografoval vzácný nebeský úkaz. Dopis jeho otce ho velmi zasáhne a vzpomínka na něj mu přinese rozpolcené pocity. Přesto si ho vezme s sebou. Na cestě do hor ve vlaku potká Stellu, která je ve stejném věku jako on. V dopise se ho otec ptá na základní existenční otázku: Jaký je vlastně smysl života, když stejně všichni umřeme, dokonce i když jsme momentálně na jeho vrcholu? Chtěli bychom se narodit do tohoto světa, kdybychom měli možnost výběru? Ale dříve než Georg bude moci odpovědět, bude mu jeho otec vyprávět příběh o Dívce s pomeranči, kterou potkal v roce 1982. (Severská filmová zima)
(více)Videa (2)
Recenze (43)
Příběh vyprávěný skrze dopis od otce, tedy jinou generaci, sekunduje podobné milostné lince syna. Vychutnal bych si více tajemný příběh o dívce s pomeranči. Smyslné bytí na tomto světě mě neuchvacuje tolik jako dobře připravený milostný prožitek. Škoda nepostřehnuté odpovědi, proč musel mladík čekat na dívku s pomeranči půl roku. Ve filmu nakonec není stejně vůbec důležitá. ()
Stejnojmenná knížka od Josteina Gaardera není v první řadě určena dospělému čtenáři, je hlavně pro čtenáře v pubertálním věku. Proč to tady píšu? Inu, protože film je dle mého natočen s příjemnou až opatrnou křehkostí, která tento věk zcela vystihuje. Ano kniha je mojí srdcovou záležitostí, film nikoliv, ale i při drobných dějových změnách má svůj jasný smysl a poselství. Cyničtí prskači si tu můžou plivat o sladkobolné romantice, ale já tvrdím, že pokud tohle má být žánr teen či young adult, tak je vše v naprostém severském pořádku! 60% ()
Pozměnit scénář oproti předloze nebyl vůbec špatný nápad, těm co knihu nečetli to může být jedno a ti co ano dostali něco navíc. Prolínal se tak starý známý příběh Jana Olava a poupravená linie s Georgem. Zásadní problém filmu je, že vše působí příliš uspěchaně a instantně, tedy jako pravý opak toho co nám nabídl Jostein Gaarder. Magická atmosféra se nemá čas utvořit, dívka s pomeranči (ač dobře obsazená) nepůsobí tajemně ani pohádkově. Zatímco konec knihy silně zapůsobí, tak film akorát skončí. Jako romantika slušné, jako adaptace Dívky s pomeranči průměr. 70%. ()
Takhle nějak by se měly adaptovat knížky. Předlohu jsem četla nedávno a kupodivu nepřišlo po shlédnutí filmu rozčarování, jak tomu obvykle u adaptací bývá. Vystřihnutí některých scén z knihy, filmu prospělo, stejně jako přidání některých konfliktů a postaršení Georga. Vše mělo vést (a vedlo) k dosažení stejné atmosféry jako v knize. Jen ta norština je lehce šílená :) ()
Představte si, že jíte nutelu. Sníte jednu lžičku a pochutnáte si. Dáte si několik dalších a pořád jste spokojení. Pak se ale přestanete kontrolovat, vyjíte celou sklenici najednou, zjistíte, že je vám špatně a na sladké vás na dlouhou dobu přejde chuť. Přesně takové jsou účinky této ufňukané romantiky. ()
Galerie (29)
Související novinky
Severská filmová zima
Na měsíc únor připravil Severský filmový klub další festivalovou přehlídku zaměřenou na filmy skandinávských tvůrců: SEVERSKOU FILMOVOU ZIMU. Cílem akce je nabídnout českým divákům filmy z produkce… (více)
Reklama