Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Patton je portrétem jednoho z nejgeniálnějších válečníků dvacátého století, který získal v roce 1970 celkem 7 Cen Akademie, včetně kategorie za nejlepší film. Jeden ze získaných Oscarů patřil také Georgovi C. Scottovi, a to za jeho triumfální ztvárnění George Pattona, jediného spojeneckého generála, kterého se nacisté skutečně obávali. Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí, věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po operaci Den D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný. Svými schopnostmi dokázal, že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (194)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Úchvatný portrét válečníka, který píše básně a věří v převtělování. I když se často prohlašuje, jak tento film Pattonovu osobnost nezjednodušuje, rozebírá ji a všímá si jeho četných záporných stránek, nakonec nám ze všeho stejně zůstává vskutku monumentální postava velkého vojevůdce zamilovaného do války, vlastního poslání i svých mužů, čemuž napomáhá především bezchybný výkon George C. Scotta, kterému v roli lidského generála Bradleyho zdatně sekunduje vynikající Karl Malden. Co se týče válečného pohledu na věc i samotných bojových scén, film se dá asi nejlépe charakterizovat naprostým pragmatismem války a jejího rozřešení, kdy Patton nebojuje ani tak proti svým německým nepřátelům, nýbrž proti pletichářské a politikařící klice svých nadřízených, kteří ustupují veřejnému mínění, britským i sovětským spojencům, kde se dá. Trochu paradoxně nám tu pak vychází jako hlavní záporná postava se špetičkou nadsázky sám velký, slavný a tolik obdivovaný Monty. Škoda, že se po válce místo Eisenhowera nestal prezidentem Patton. To by se dnes mohlo točit dalších válečných filmů! ()

MrCreosote 

všechny recenze uživatele

Patton je určitě dobrý film, na můj vkus se ale až příliš spoléhá na excentrickou povahu slavného generála a zbytek snímku pak působí nekonzistentně a zbytečně rozkouskovaně: africké tažení spojené s bojem proti "pouštní lišce" Rommelovi; boje o Sicílii, kde se dva egocentrici Patton a Montgomery pokouší předhonit jeden druhého (kdo ví, jak to bylo ve skutečnosti) a nakonec Pattonovo vítězství v Ardenách + konec války. Spíš bych ocenil větší sevřenost nebo soudržnost, takhle se sice pokocháme pěknými exteriéry, ale moc si jich neužijeme. Hlavní postava je naštěstí natolik výživná a dobře napsaná, že s ní celou tu válečnou anabázi projdete bez náznaku nudy, k čemuž přispívá i vynikající výkon Gerge C. Scotta (je celkem zajímavé porovnat tento jeho výkon s tím z Doktora Divnolásky). 3,5*. ()

Reklama

Ampi 

všechny recenze uživatele

Začnu citátem generála Pattona: "Žádnej bastard ještě nevyhrál válku tím, že by zemřel pro svoji zemi. Vyhrál ji tak, že donutil jinýho pitomce, aby on zemřel pro tu svou." Myslím, že to není úplně pravda. Patton byl charismatický ale i mírně psychický narušenou osobností, nicméně úspěšným a kvalitním velitelem. V porovnáním s Generálem MacArthurem (filmem) je jde o hvězdičku lepší film. Ohledně osob generálů. Bylo by zajímavé kdyby se tyto dvě americké armádní legendy postavily proti sobě se zhruba stejnými prostředky. V reálu se údajně oba potkali za první světové války ve Francii. I když Patton na konci druhé války prohlásil: "Porazili jsme špatného nepřítele." Tak i přesto má můj vděk za osvobození části Československa (Západních Čech a Plzně). ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

Dost zjednodušující pohled na Pattonovo válečné tažení Severní Afrikou i Evropou. Samozřejmě, že hlavní postavou není válka samotná, ale generál, takže se místo scén bojů divák dočká spíše jeho nejrůznějších promluv a řečnění, jehož cílem je navodit dojem, že Patton byl skutečně člověk spíše 16. století. Ale zpracování filmu mně nevyhovovalo. Jednotlivé situace, jimž všem Patton vévodil, byly pospojovány bez ladu a skladu, vše bylo podřízeno jen tomu, aby byl vykreslen generálův charakter. Ale ani v tomto ohledu film nijak výrazně neboduje, protože nedojde dál, než právě k tomu, že Patton byl Don Quijotem 20. století a ve své armádě nesnesl zbabělce. Žádná výrazná psychologie ani hloubka postav neexistuje. Občasné prostřihy na aktivity německých velitelů v Berlíně ve filmu nemají žádný smysl, o ničem nevypovídají. Stejně tak filmové týdeníky, které sice poskytují určité zpestření, ale snímek by se bez nich také obešel. Z Montgomeryho se zase nesmyslně dělá šašek. A celkově je film pouhou obhajobou Vietnamské války, propagandistickým dílem. Je ale pravda, že po zhlédnutí tohoto filmu bude mít divák o Pattonovi alespoň o trochu větší přehled, než před tím. __ Já vím, že tohle není dokument, ale hraný film, přesto diváka alespoň trochu znalého vojenské historie nepotěší, že v rolích německých tanků jsou zde k vidění americké stroje M47 Patton (sic!). V rolích amerických Shermanů uvidíte zase tanky M24. (Je mi jasné, že filmaři prostě dobové tanky neměli k dispozici, a také vim, že většině diváků je to fakt jedno, ale na mě ty vojenské scény působí směšně, když vidím, jak proti sobě bojují na obou stranách americké poválečné tanky). Je dobře, že se zde alespoň několikrát mihne dvojice He-111, ale člověka to těší jen do chvíle, než si uvědomí, že nic jiného už nebude. Tyhle dva Heinkely prostě simulují veškeré německé letectvo. Žádných velkolepých vojenských scén se divák nedočká, jak naznačuje Matty - to, že se o bitvách mluví, neznamená, že je člověk uvidí. Výprava není ohromující, jak zase píše Lima, to by totiž musel mít režisér k dispozici více než dvě letadla a asi desítku tanků. ___ Poslední šance v životě! Celý svět je ve válce a já budu stát stranou? ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Film o šílenci, který nade vše na světě zbožňoval válčení. Zřejmě mu bylo úplně jedno s kým válku vedl, nebo v jaké byl nevýhodné pozici. Zkrátka, slyšel a viděl-li kolem sebe spousty výbuchů, tak prožíval orgasmus. Není se ani moc čemu divit, že film uviděl oscara, když je natolik americký. Rusáci mají svoje bitvy o Stalingrad a američané zase svého supergenerála Patttona, který se nebojí nikoho a ničeho. Pouze v mládí trpěl strachem o svůj nos. Patton si celkem liboval ve špatných citátech, ale zřejmě nikdy nenarazil na rčení ,,Mluviti stříbro, mlčeti zlato", což o ochudilo a spousty krásných válečných zážitků. Film disponuje poměrně dlouhou stopáží, ale není rozhodně nudný. Stále se něco děje a i přes válečnou propagandu ho úplně nezatratím. Na svůj rok jsou záběry skutečně velkolepé. Velmi slabé 3*, tak to vidím já. Ty, které nosíval na své helmě. ()

Galerie (61)

Zajímavosti (30)

  • Mnoho citací ze zahajovacího projevu jsou skutečná slova George S. Pattona. Avšak ne všechny z nich byly proneseny najednou a řeč je tedy směsicí Pattonových výroků. (Herr_Flick)
  • Když se generál Patton (George C. Scott) nachází ve svém sídle v Messině, tak si divák může všimnout lamp, které se nachází na skříni. Při detailnějším pozorování vidíme, že lampy mají stínidla vytvořena z přileb německých vojáků. (Jimmy15)
  • Patton skutečně věřil v reinkarnaci. Veřil, že ve svých minulých životech byl například římským legionářem, který zahynul v boji proti Parthské říši, vojákem na obou stranách Stoleté války či generálem ve službách Joachima Murata, Napoleonova maršála (všechny jeho předchozí životy měla spojovat profese válečníka). Krom toho však byl zároveň křesťan, což je protimluv, neboť křesťanství reinkarnaci zcela odmítá (těžko se kombinuje s ideou vzkříšení mrtvých). (vojtaruzek)

Reklama

Reklama