Království zvěrstev

Australská pecka. Stylizovaně pomalý, tichý, klidný film, jehož plynutí má v sobě obsaženu až jakousi antickou osudovost a pod jehož povrchem to ale neuvěřitelně vře. Komorní celovečerní debut australského režiséra Davida Michôda je originál sám. Velmi osobitá je hned volba hlavní postavy, jehož rastrem je divákovi celý příběh prezentován, totiž pohled pasivního pozorovatele, který se sám exponovaných událostí neúčastní, který je ale událostem tak blízko, že ani pasivní rezistence nezabrání tomu, aby byl pomalu vtáhnut mezi ně. Pomalé nájezdy kamery, pozvolná dynamika, neviditelný střih. A dějové napětí. Samotné finále je tak osudové a nevyhnutelné, že mi asociovalo epilogy westernů nebo klasických dramat, ta hloubka byla až úděsná. Tohle čisté temné krimi rozrastrované novým úhlem pohledu říká, že nelze být neutrálním, nelze stát mimo události, které ovlivňují vše okolo...nelze odřezat své kořeny, popřít své geny, zamlžit svůj původ...vše se jako Deus ex machina nečekaně na scénu (života) znovu vrátí... Království zvěrstev je skutečná dramaticky neobyčejně rozklenutý filmový skvost, který se rozhodně nevidí každý den. Oproti obvyklé západní produkci jdou australští tvůrci delší, zato horší cestou, jak říká výstižně jeden bonmot...a opravdu se vyplatí filmaře po téhle cestě následovat... (13.12.2010)

Dobře zvládnuté kriminální drama z jedné melbournské rodiny. James Frecheville jako náš neplnoletý průvodce je tak nějak nečitelný a většinou nejméně zajímavý. To Ben Mendelsohn či Jacki Weaver, to jsou sociopati jako z učebnice. A divák je přitom ze začátku postaven do pozice, kdy se má zdát, že oni jsou pilíře Joshovy nové rodiny. David Michôd předvedl na debutanta pozoruhodný výkon (a to jako scenárista i jako režisér). (28.07.2015)

To nudné a zdlouhavé tempo s jaksi nepropracovanými dialogy a klukem, kterej chodí a spím půlku filmu v jednom triku a rty má má neurčitě pootevřené jako nulu (tento film Jamese Frenchevilla představuje úplně nejhloupěji, jak by mohl být herec představen, celkově jen stojí, sedí nebo leží, jen poslední kousek má něco do sebe) má možná něco do sebe, ale prakticky nic ho neoživuje (i ty lidi za mnou v kině tak nervozně poposedávali...). Ten první "akční" zvrat nečekáte-je to vteřina, ty další trochu ano a pak, Guy Pearce jen opakuje policejní věci a má ten svůj zajímavý výraz, mnohem profesionálnější než ostatním, čímž to trochu vyhrává. Podle popisu a Velkých Pochval Jacki Weaver se těšíte na vypočítavou mrchu, ale je to jen skvěle vypadající dáma na úrovni, která ani ne dvakrát vyprskne jed nebo povytáhne drápky, spíš je to ostřejší babi-Šmoulinka což na Globus ani Oscara skutečně není. Celkově chabý průměr, ale ta čtvrtá hvězda je za perfektně načasovanou, tajemnou a podmanivou hudbu, pár zajímavých deklamací, včetně ksichtů na tajném veřejném setkání v galerii a úvodní obraz lvů vystupujících z obrazu i plátna. Pro hloubavé a prociťující (01.02.2011)

Celkom dobre nerozumiem tomu, v čom má byť AK peckou od klokanov. Možno tým, že je to debut a hlási sa k nezávislákom v závisláckom žánri na nezávisláckom fesťáku závislého od filmov a oslovil nezávislácku porotu závislú od peňazí. Ponúka však tisíckrát videné, brzda v hlavnej úlohe tu tiež už bola a Pearce si opäť dokázal, že byť jednookým kráľom v kráľovstve slepých nie je až také umenie. Že má režisér talent je fajn, no poznám pár žabožrútskych krimi, ktoré Animal Kingdom s prehľadom pošlú do ZOO. (30.10.2010)

Jde o to, komu jste fandili. Z první půlky jsem měl pocit, že pokud někdo nemá představu tak zvaného obětního beránka, může si klidně představovat "J". Z druhé zase, že tohle nemůže dobře dopadnout. Skvěle natočený film, jehož tvůrci vám bez okolků vnutí to, co chtějí. Budete litovat Nicky, nenávidět Papeže, oprovrhovat Darrenem, nechápat a možná držet palce "J"ovi, pobaví vás výkon Šmoulinky bábušky. A taky se párkrát pěkně leknete, nejvíc na samotném konci. (31.01.2011)