Království zvěrstev

Celý film čumel s otvorenou papuľou ako tela na nové vráta! Asi mu preplo z tej dynamickej muziky, ktorá sa tak unudene ťahala celým týmto skvostom! ( Kde takých retardov berú?!! ) Je dosť zrejmé, že mi niečo uniklo, ale ja naozaj nemienim rozdávať hviezdičky filmu, v ktorom sa takmer dve hodiny nič nedeje, je tam kopa nesympatických hercov a aj tí musia bozkávať mamku ( ešte k tomu na ústa ! ) , ktorá im je neustále v závese ako spotená košela! (04.11.2010)

Kdo by to byl řekl, že Melbourne bude mít atraktivní zločinecké podsvětí. David Michod to viděl a připravil pro diváky Království zvěrstev. Zajímavý příběh jedné rodiny zločinců na předměstí australské metropole a jejich souboj především s místní policií. Lepší než jsem zpočátku očekával. Především herecky tady máme první ligu, a také vybarvení jednotlivých charakterů a finální zakončení je žánrově velmi nadprůměrné. (14.04.2020)

Asi je to tím, že jsem v poslední době viděl až moc podobně laděných kriminálních filmů, ale tenhle mě prostě nebavil. Herecké výkony jsou dobré, o tom žádná, ale k čemu mi to je, když se dívám na film, kde jsou postavy, které je snadné nesnášet, není na nich nic, co bych chtěl sledovat. A nakonec, ani příběh mě nedovedl strhnout. (15.06.2016)

Zatímco Scorsese přes ambivalentnost zobrazení násilí nutí diváka ke ztotožnění a Cronenberg nechává násilím ovlivňovat postavy a diváky (pro některé postavy se stává až sexuálním stimulantem; zkoumá působení násilí na lidi; nechává vykolejit diváky zvyklé na poeticky laděné násilí ve filmech), debutující Michôd vnímá násilí jako něco, co se v průběhu příběhu nečekaně objeví a ihned zmizí. Násilí se stává neměnným vyústěním okolnosti, které Michôd spolu s důsledky důsledně analyzuje. _________ Rodina Codyových je ve své vzájemné hřejivosti až mrtvolně chladivá, což se s přibývajícím časem stráveným v jejich společnosti stupňuje, tomu dopomáhá i účelně jednoduchá formální stránka a časté používání odcizovacích efektů. _________Všimněte si, jak kameraman Adam Arkapaw pracuje se záběry - jsou to vždy uzavřené útvary se začátkem, prostředkem a koncem. _________ Strhující, herecky přesné. Poklad australské kinematografie. (28.7.2010 - 36. LFŠ v Uherském Hradišti) (20.10.2010)

To nudné a zdlouhavé tempo s jaksi nepropracovanými dialogy a klukem, kterej chodí a spím půlku filmu v jednom triku a rty má má neurčitě pootevřené jako nulu (tento film Jamese Frenchevilla představuje úplně nejhloupěji, jak by mohl být herec představen, celkově jen stojí, sedí nebo leží, jen poslední kousek má něco do sebe) má možná něco do sebe, ale prakticky nic ho neoživuje (i ty lidi za mnou v kině tak nervozně poposedávali...). Ten první "akční" zvrat nečekáte-je to vteřina, ty další trochu ano a pak, Guy Pearce jen opakuje policejní věci a má ten svůj zajímavý výraz, mnohem profesionálnější než ostatním, čímž to trochu vyhrává. Podle popisu a Velkých Pochval Jacki Weaver se těšíte na vypočítavou mrchu, ale je to jen skvěle vypadající dáma na úrovni, která ani ne dvakrát vyprskne jed nebo povytáhne drápky, spíš je to ostřejší babi-Šmoulinka což na Globus ani Oscara skutečně není. Celkově chabý průměr, ale ta čtvrtá hvězda je za perfektně načasovanou, tajemnou a podmanivou hudbu, pár zajímavých deklamací, včetně ksichtů na tajném veřejném setkání v galerii a úvodní obraz lvů vystupujících z obrazu i plátna. Pro hloubavé a prociťující (01.02.2011)