Obsah
-
Příběh mladíka, který se vydá do Prahy, aby poznal nový život a podaří se mu dobýt velmi pofiderní slávu plytkého textaře, vypovídá dnes především o době vzniku. I osud filmu je příznačný pro období normalizace. Po velkém úspěchu při uzavřeném promítání v roce 1980 se však do distribuce dostal až po listopadové revoluci v r. 1989. (oficiální text distributora) -
Venkovský mladík Evžen se vypraví do Prahy, aby poznal lepší život a získal uznání a slávu. Zprvu se musí živit jako metař, píše neumělé básně a jen občas proniká na opilecké večírky „pražské bohémy“. Právě tam dostane nabídku psát pro populární zpěváky angažované texty, loajální k panujícímu režimu. Z naivního, ale čestného venkovana se stává cynický boháč obklopený krásnými ženami. Nikdo ho sice nemá rád, ale všichni se ho bojí, takže ho respektují. Absolventský snímek Petra Nýdrleho vznikl na katedře pražské FAMU, a tedy mimo všechny oficiální dramaturgické plány. Po úspěchu při uzavřeném promítání v roce 1980 se ovšem nedostal do distribuce (i když nikdy nebyl oficiálně zakázán), a diváci ho viděli až po listopadu 1989. Od natočení satiry kritizující pružnou morálku normalizačního Československa uplyne třicet let. Černobílý snímek dodnes zaujme kombinací syrových záběrů a stylizovaného hereckého projevu. (MFF Karlovy Vary)
Komentáře uživatelů k filmu (32)
-
GIK
Kraus dobrej, ale jinak se to téměř nedá vydržet.(27.11.2010)
-
Mata
Ucho Kraus jako - nakonec - slavný textař let osmdesátých (píseň o odtržené sítnici bagristově), ředitel festivalu jako "disidentský" hrobník, Bedrna jako otcovský fízl... a za odměnu kariéra ve státech pro režiséra. Akademický prostor své sliby plní, snímek se opravdu podařilo prosadit do distribuce. V roce 89, bo to byl čas ho vytáhnout z trezoru a následně letos na A festival. Nejhorší je, že se mne pokoušel patnáct minut po začátku vyhodit z místa v... Termalu nějakej rusák, bez pozdravu s tím, že je to JEHO MÍSTO (což vyjádřil jediným, stále opakovaným slovem - vychadítě. Je to s náma ještě dobrý, po mém důrazném protestu ho vyprovodil organizator. Zatím - jsem zvědal, jak dlouho si takovou občanskou odvahu ve Varech dovolí..(5.7.2011)
-
JoranProvenzano
Velmi vtipná a zároveň důmyslně kritická komedie. Jan Kraus se v roli padnoucí mu jako prase snaží ve víru velkoměsta uspět se svými začátečnickými texty písní. Potkává se s mnoha zajímavými individualitami, které jsou ztvárněny nebývale mistrně - matkou Marií Motlovou, buldozeristou Karlem Augustou, hrobníkem Jiřím Bartoškou, bratrem Karlem Heřmánkem či důchodcem Josefem Somrem. Především postava hrobníka Jiřího Bartošky je neskutečně zapamatování hodná, a to i díky tomu, že se nakonec ukáže, možná poněkud překvapivě a pro někoho snad i trochu nesmyslně paradoxně, jako ze všech morálně nejvyšší. Za zmínku stojí i naprosto geniálně napsané dialogy, ve kterých tato postava vystupuje. Mladý textař sice ve světě šoubyznysu nakonec uspěje, ale otázkou je, zda opravdu vyhrál, jak si sám neochvějně myslí. Filmu vůbec neuškodilo, ba právě naopak, že byl natočen černobíle. Kamera je navíc velmi dobrá, novátorské záběry mnohdy příjemně překvapí. Důležitá je i hudební stránka, která se plně projeví na konci filmu, kdy pobaví a zároveň vlastně určitým způsobem i šokuje. Na první pohled se může nezkušenému a nevnímavému divákovi dílo zdát jako nedodělané, trapné, nebo že v něm chybí určitá dějová část. Takového člověka nechci nijak urazit, ale je hloupý. O dějovou linii jako takovou přeci téměř vůbec nejde. Veledůležité je naopak vnímání detailů - rozhovorů, jednání lidí, tehdejších stereotypů, následné domýšlení si souvislostí a především a konečně pochopení i třeba pouze základních principialit. Je smutné, jak málo podobných filmů dokázali naši tvůrci vyprodukovat. Marně vzpomínám, existuje-li vůbec nějaký. V mnoha ohledech je proto tento snímek ojedinělý a jednoznačně se tak zařazuje mezi nejzajímavější, nejlepší a nejvýznamnější počiny československé kinematografie.(11.7.2011)
-
BigBang
Hezké záběry rozpadajících se továren v pohraničí, ale i jiné originální pohledy na všední den. Na první velice pomalou (přímo k nevydržení utahanou) a uměleckou polovinu, která jako by vypadla ze šedesátek, navazuje neústrojně druhá satirická půlka, zejména úplný závěr jsem tedy nečekal. Půl hvězdy navíc za zábavný výběr angažovaných písní. Každý si jistě všiml velice špatné synchronizace zvuku s obrazem. Osobně bych film promítal bez ukřivděného posledního titulku; většina účinkujících na mě nědělá dojem, že by trpěli před převratem ani po něm.(1.4.2012)
-
pOne
Podprůměrný film sráží ještě níže jeho technická kvalita. U dialogů jde rozumět asi tak každému druhému slovu a to ještě musíte mít uši ostrý jak vlčí manželka v reklamě u vodafonu. Obraz také děsný. Když jsem viděl, že něco takového někdo spáchal v roce 1981 ... Text o cikánech, kteří kopou výkop a hází hlínu by už dnes zřejmě neprošel. :)(28.11.2010)
-
g.laudeo
Chtěl jsem si to pustit jako kulisu k přípravě a konzumaci snídaně, ale nakonec jsem se od toho nemohl odlepit. Vtipné. A Evžen na tom vážně nakonec zamakal!! :))(25.3.2012)
-
CiTrus007
Chybí tomu pořádný konec - takhle by se dal shrnout celý film. Jinak ale oceňuji zajímavý námět (i proč ho zakázali), humorné zpracování (hlavně dialogy) a vyšší princip... Rozhodně stojí za to vidět, už jen z nostalgie... [KVIFF 11](5.7.2011)
-
jaza
Velice atraktivní dialogy, hudba od Merty a mě sympatická kamera.(26.3.2012)
-
sci
Buď jsem viděl sestříhanou verzi, nebo mi v tom filmu muselo něco uniknout.(25.3.2009)
-
watchtower
Kvalita zvuku zcela zabila moji snahu o soustředěné vnímání toho filmu. Škoda.(27.11.2010)
-
Pompadur
Obnovená premiéra Evžena byla pro mě osobně jedním z příjemných překvapení letošního MFF v Karlových Varech. Návrat režiséra/emigranta Petra Nýdrleho s plejádou výborných českých herců (Bartoška, Zedníček, Heřmánek,… ) zanechal dojem ještě před samotnou projekcí filmu, který věrně popisuje léta šedivá sedmdesátá.(17.7.2011)
-
rakosabasta
Krásná moralitka, která má co říct i dneska... a navíc: úžasná stopáž!!! :-)(12.3.2012)
