poster

Doba měděná (studentský film)

  • anglický

    Copper Age

Dokumentární

Česko, 2010, 52 min

Režie:

Ivo Bystřičan

Kamera:

Jiří Málek
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • neoBlast
    ****

    Jelikož se jedná o FAMU dokument, který se svojí padesátiminutovou stopáži v žádném případě neaspiruje na srovnávání s celovečerními snímky, nemám problém, že se příliš do hloubky autoři neponoří. Zambie není jediná země, která je vykořisťována, ani měď určitě není unikátní surovinou takto nelítostně drancovanou, ale toto konkrétní propojení s EIB nás všechny opodál stojící nepříjemně (i když nepřímo) propojuje. Tento znepokojivý pocit je dobře přenesený do filmu a závěr v centrále EIB v Lucemburku je dostatečně výmluvnou tečkou, a přesto skvěle pojatou než by nepřipravený divák čekal. 70 %(26.12.2011)

  • Radko
    ****

    Rozhovory s bývalými zamestnancami zambijských medených baní, s ľuďmi pracujúcimi načierno. Spojená snaha štátnej polície aj ozbrojenej firemnej ochranky vytlačiť novinárov z miest, kde sa ťaží, kde môžu zachytiť skutočnú úroveň ochrany zdravia otrokov. Kde sa kritizuje firemná zamestnanecká politika - zisk z ťažby medi ide do sídla firiem, nie do Zambie. Tam získajú miestni len žobrácky plat. Na konci ružovolíci manažéri Európskej investičnej banky. Vycvičení v stratégiách komunikácie. Odbijú celý dokument ako nevyvážené posolstvo. Odkážu na nejakú štúdiu, že podľa nej sa ľuďom v Afrike dnes vedie oveľa lepšie než v 80. rokoch. V zásade je to celé o tomto: Jedna z oficiálnych inštitúcií Európskej únie - Európska investičná banka - podporuje projekty smerujúce k hospodárskemu rastu, zvyšovaniu zamestnanosti a riešeniu klimatických problémov. Háji pritom hodnoty Európskej únie. Podpora korporácií ťažiacich v Afrike meď, no so sídlom inde (Kanada) ukazuje aké sú skutočné hodnoty Európskej únie. Otroctvo podriadených. Pomoc veľkokapitálu. Odstránenie sociálnych výhod zamestnaných aj nezamestnaných. Odstránenie zdravotnej pomoci nezamestnaným. Ochrana životného prostredia podporovaná Európu ale geograficky mimo Európy sa rovná v skutočnosti takmer absolútnej nule. Čo najmenšia informovanosť novinárov. Manipulácia slovnými frázami.(3.11.2015)

  • honajz
    **

    Jak zazní v závěru z úst jednoho z představitelů oné globální firmy - ono záleží, s kým mluvíte, koho zpovídáte. Věřím, že kdyby tvůrci dělali rozhovor s lidmi, kteří práci v těch dolech mají jistou, dozvědí se zase něco jiného. Kdyby natočili o tom, že kousek dál od té rozbité silnice, kterou opravují děti svýma bosýma nohama, je jiná silnice, nová a moderní, nebylo by to asi moc angažované. Celou dobu mi přišlo, že jsem někam manipulován - nevěřte policistovi, ochranka neuměla zkontrolovat videozáznam, u nás to vidíme jinak, oficiální zástupci nás nechtějí pustit... Takové trošku naschvál točení. Představte si, že by přijeli podobně afričtí filmoví studenti natáčet u nás v Temelíně, jak by to asi dopadlo, a celý dokument by vyzněl, jak je nikdo nechtěl pustit dovnitř a ti oficiální představitelé jak tají pravdu o tvrdých podmínkách pracujících v elektrárně. Pravdivěji tedy rozhodně působí podobně laděný dokument, a daleko obsažnější, Pod sluncem tma.(28.12.2014)

  • Kryšpín
    *

    Pojďme točit do Afriky, nevím co, ale určitě se tam něco najde. Takový přístup k tématu není zrovna nejlepší. Dokument není o tom, přelézt plot, něco tam natočit a nakonec neříct nic divákovi. Přesně takto jsem se cítil po odchodu z kina. Nic jsem si z toho neodnesl a děkoval jsem, že dokument má tak krátkou minutáž. Z počátku to vypadalo na zajímavou investigativní reportáž, ale nakonec je to paskvil slepený z pěti věcí - chudé děti pracující na opravě silnice, zákaz natáčení v továrnách, provizorní kostel, dolování načerno a nakonec zkoumání uměleckého díla na podlaze nějaké firmy. Omlouvám se, ale opravdu jsem nepochopil pointu.(12.1.2011)

  • Slarque
    ***

    Ani nepřekvapí, že za filmem stojí kromě režiséra i jeho kolega Martin Mareček, jehož Zdroj je tematicky podobně zaměřený, jen je výrazně dotaženější. Tohle je výlet do Zambie za natáčením měděných dolů, což je ovšem zřejmě to jediné, co se tam natáčet nesmí. Ale i tak to svou výpovědní hodnotu má, ať si manažeři EIB tvrdí, co chtějí.(9.7.2012)

  • - Dvoučlenný štáb v rámci natáčení proniká do domácnosti bývalého odboráře, který mu poskytuje útočiště před všímavou policií, která dokumentaristy pečlivě monitoruje, či mezi ilegální horníky, kteří bez veškeré techniky na vlastní pěst dotěžují zbytky rudy v dole, který již důlní korporace uzavřela. Natáčení bylo riskantní, proběhlo totiž necelý týden poté, co v dole střílela po hornících bezpečností agentura a několik jich vážně zranila. (Zdroj: Artcam)

  • - Film se však kvůli neustálému zatýkání policií či přerušování bedlivými občany mění v nevytěžitelnou reportáž. Doba měděná není odtrženým cestopisem či drastickou zkazkou o utrpení. Namísto toho zkoumá, jaký vliv mají na vzdálenou Zambii evropské peníze. V rozvojových půjčkách se sem vlévají finanční zdroje evropských daňových poplatníků skrze instituce EU, jíž je i Evropská investiční banka. „Film nepostuluje privatizaci jako zlo, ale přináší bohatý materiál k zamyšlení, jak má privatizace vypadat, aby lidem přinesla užitek,“ sdělil Petr Hlobil z CEE Bankwatch Network, která film koprodukovala. (Zdroj: Artcam)

  • - Český dokumentární štáb se vydal do Zambie na tři týdny, aby prozkoumal situaci v regionu Copperbelt – těžařské oblasti v jedné z nejchudších zemí světa. Takzvaný africký socialismus, který zde nastal po osvobození od Velké Británie, skončil na počátku devadesátých let. Tehdy došlo k privatizaci jediného podstatného vývozního artiklu Zambie – mědi, z jejíhož prodeje stát financoval veřejné služby. Doly koupily západní korporace a život v Zambii se výrazně proměnil. (Zdroj: Artcam)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace