Deux de la Vague
Dvaja vo vlne
Two in the Wave
Obsahy(1)
Byli to nerozluční přátelé. Psali o filmu radikálně a bez předsudků. Dali vzniknout filmovému hnutí, které natrvalo změnilo klima světového filmu. Objevili pro film Jean-Paul Belmonda. Dokázali dokonce zrušit na jeden rok festival v Cannes. Spolu se svými souputníky udali tón francouzské kinematografii druhé poloviny dvacátého století. Řeč je o François Truffautovi a Jean-Luc Godardovi. Tvůrcích filmů jako Jules a Jim, Nikdo mě nemá rád nebo U konce s dechem. Dokument, kterým nás provází mladičká hvězda evropského filmu Isild le Besco se věnuje především vzrušené atmosféře začátku šedesátých let a společné cestě obou režisérů ke slávě až jejich následnému dramatickému a nenávistnému rozchodu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Dvě význačné osobnosti francouzského filmu. Užitečný dokument pro ty, kteří se chtějí orientovat v nové vlně. Mírně chaotické, leč přínosné. Challenge Tour říjen 2015: 30 dní se světovou kinematografií ()
Mám smůlu, že mě tenhle dokument načapal dost nepřipraveného, protože Truffauta znám leda jako herce ze Spielbergova Blízkého setkání (jeho filmy se mi ještě nepřipletly pod ruku) a Godardovi mohu pochválit jen zde zmiňované U konce s dechem (díky střihu), Pohrdání mě moc neoslovilo a Socialismus vyloženě unudil k smrti. Něco mě v tomhle povídání o nich navnadilo, něco minulo, ale že bych si hned jakýkoliv film z té nové francouzské vlny musel pustit, to bohužel ne .. ()
Tento dokument o vztahu Truffaut -Godard nebo o Nové vlně jako celku není nic moc. Tomu, kdo se v tématu příliš neorientuje, nebo oba zmíněné pány nezná, bych tento film pro začátek asi nedoporučil - V rychlém sledu se bezdůvodně skáče od jedné informace k druhé, vzniká nepřehledný mišmaš střípků z jejich života i díla, který je navíc omezen na období, kdy se oba považovali za přátele. Vlastní vztah obou režisérů je také vlastně pořádně rozebrán až ke konci, kdy je citována známá korespondence ukončující jejich dlouholeté přátelství. Jak se ale vyvíjelo v průběhu 60. let, jaký byl jejich vztah v době nejprudšího tvůrčího vzestupu obou pánů, se dozvíme jen útržkovitě a zmateně. Spíš byl kladen důraz na vztah Jean-Piere Léauda k oběma režisérům, což je sice potěšitelné, ale dokládá to zmatenost a neujasněnost tvůrčího záměru. Pokud jde o filmy, celá velká řada Truffautových filmů, které přišly po Americké noci, už není např. zmíněna vůbec (o Godardových nemluvě). Nicméně, odhlédnu-li od těchto nepříjemných skvrnek, dokument jsem si vlastně celkem užil. Neskromně přiznávám, že téměř všechny filmy, které zde byly ukázkami připomínány, jsem viděl a náramně jsem si na ně zavzpomínal, připomněl a dostal na některé z nich znova chuť. Proto moje hodnocení odráží spíše mé sentimentální pocity, než skutečné kvality dokumentu. Pokud se však někdo chce dozvědět o životě a filmech obou režisérů víc, sáhl bych asi ještě po dalších pramenech. Např. o Truffautovi doporučuju knihu Truffaut: A Biography od Antoine de Baecque a Serge Toubiana. A hlavně... Koukat na jejich filmy... ()
Dva velcí mužové světového filmu, nejen toho francouzského.! ()
Určitě velmi poučný dokument, kterého by se neměl vyvarovat nikdo, kdo se zajímá, alespoň minimálně o historii filmu. 75% http://www.bestfilm.cz/novinky/aktuality/226-dva-ve-vlne-recenze.html ()
Pro toho, kdo se zajímá, slabě přenesená unikátní atmosféra té doby. Pro toho, kdo se nezajímá, dezorientované skákání mezi filmy a prohlášeními obou hlavních protagonistů. Kdo neviděl většinu filmů, bude mít problém s jejich identifikací. Zařazení Montandova vystoupení z Tout va bien zřejmě tvůrcům dokumentu smysl dávalo, proto ho uvedli jako reakci na Truffautův dopis. ()
Jde bohuzel o ne uplne stastny dokument. Jako by nevedel, jestli byt pro "laiky" nebo "profiky". A tak chvilemi opomiji vysvetleni pojmu pro divaky neznale tematu (co to vlastne vubec ta Francouzska nova vlna je), ale zaroven nejde uplne do hloubky (probira se dvema filmy a ostatni uz skoro jen zmini). Nakonec jsou nejzajimavejsi dobove zabery a rozhovory, kterych ale taky mohlo vic. Doors - When You're Strange bylo na uplne jine urovni. ()
Asi je tento dokument trochu povrchný. Ponúka základné info pre menších znalcov novej vlny, expertom zase poskytne množstvo rozhovorov s Godardom a Truffautom, a samozrejme Leaudom. Od začiatkov po ich roztržku. Nejaké vedecké názory na filmy tu príliš nezaznejú, kto by ale potom na to šiel, že. Dôležité je, že mi dokument ubehol ako voda, to, o čom sa učím, vidím na vlastné oči okrem dobových hraných filmov aj v takejto forme a to je pre mňa dostačujúci dôvod pre udelenie vyššieho hodnotenia. Mimo iného zistíme, že títo dvaja boli ako malé deti (ženy), veď predsa poriadni chlapi si pri nezhodách vypijú a je po probléme.... ()
O francouzské nové vlně jsem vlastně nevěděl vůbec nic. Takže informačně byl pro mne dokument o Truffautovi a Godardovi přínosem. I když po filmové stránce to nebyla žádná sláva. Zejména v závěru jakoby to nějak zbulvárnělo. Ale nejen to, třeba role Isild Le Besco je tu vlastně nadbytečná, to by se sem více hodil současný pohled Jeana-Pierra Léauda... ()
Tento dokument neví, co chce vyprávět. Protože se v problematice Nové vlny docela orientuju, nevadilo mi, jako jiným uživatelům, že je citována spousta filmů a režisérských jmen. Horší je, že není jasné, jestli jde Laurentovi o poskytnutí vhledu do doby nástupu dvojice Godard-Truffaut, o vyjádření proměn jejich postoje k filmům obecně nebo jestli chce mluvit o jejich přátelství. Ani v jednom totiž není důsledný. Cenné je jistě shromáždění dokumentárních materiálů, které mluví samy za sebe, ale filmařsky je to nezvládnutý snímek, kterému chybí ujasnění tématu. Zážitek z kina mám nicméně kvalitní, protože nás sedělo v celém sále asi sedm. ()
Dokument zachycující filmové začátky Godarda a Truffauta. Dobrý nápad byl dát prostor i postavě Antoine Doinela, který reprezentuje celou novou vlnu. Asi za mě mluví má láska k filmům francouzské nové vlny, ale mě se tenhle dokument líbil. Jediné, co působilo trochu rušivě, byla "čtenářka časopisů" - to jsem trochu nepobrala. Proč tam byla? ()
Pokud vás francouzská filmová vlna zajímá, tak si rozhodně ve snímku "Dva ve vlně" nejdete něco, co vás překvapí, co vás potěší, co vám přinese nějaké nové informace. Ale je to především o dvou tvůrcích a o tom, co světu přinesli. A to dovedou ocenit i ti, kteří oba tvůrce zrovna nemilují, kam sebe také řadím. ()
Přikloním se ke zlaté střední cestě. Není to špatný dokument, to rozhodně ne. Ale je bez náboje, hrozně suchý. Informací je tam dost a dost, někdy je to na škodu, divák to mnohdy nestačí pobírat. Další věcí je, že běžného diváka to asi neosloví. Obávám se, že je to opravdu film pro úzkou skupinu zájemců, kteří si navíc můžou všechny informace najít v encyklopediích. Fakt je to takové rozpačité. Přijde mi, že trošku to nabírá grády až ke konci, kdy se tam mluví o Truffatově a Godardově rozchodu, to mi přijde dobré. Nejzajímavější jsou vzpomínky herců a hereček z natáčení. Jinak fakt takové nemastné neslané. Dokument o době, která už asi nikdy nebude a byla taková opravdu trošku naivní a dneska už asi nikoho nepřekvapí postupy, které oni vymýšleli. 50% ()
Z filmového hlediska nepříliš zajimavý dokumentární tvar.. Z informačního hlediska poměrně zajímavé. Osobně jsem se nedozvěděl příliš nových věcí (s výjimkou bulvárního pitvání osobní korespondence a vztahů těchto dvou režisérů), ale je jaksi příjemné to všechno mít přehledně dohromady před sebou.. Jinak tohle samozřejmě není určeno lidem, kteří Francouzskou novou vlnu neznají (viz jeden z komentářů) a vlastně mi ani není jasné proč to takoví lidé vůbec vyhledávají... :) ()
On to je dobrý dokument a líbil se mi, ale pár výhrad k nim mám. Především zpracovaný mi přišel poněkud mdle, bez nějakého zajímavého nápadu jak to celé vést a i proto mě to místy nudilo. On vůbec celý ten koncept dokumentu je takový divný, začátek a konec se mi líbil hodně, ale u celé prostřední části jsem měl pocit, že jen nahodile sděluje informace. Jinak ale tomu už co vyčítat nemám. Rozebírají se zde dvě témata - vznik, průběh a zánik francouzské nové vlny a přátelství mezi Truffautem a Godardem a jeho následný konec - ale oběma se zde podle mě věnuje dostatečně podrobně, správně je propojuje a předá spoustou zajímavých informací. Především úvod a závěr se skutečně povedly, jak už jsem psal. A jelikož jsem jak od Truffauta, tak od Godarda minimálně čtyři filmy viděl a francouzskou novou vlnu znám, zaujalo mě to i přes tu občasnou nudu. Jen kvůli tomu závěru to nakonec na ty slabé 4* je, ale povedený dokument to je tak jako tak. ()
Průvodce fenoménem francouzské nové vlny koncentruje pozornost na dvě největší osobnosti - Francoise Truffauta a Jeana-Luca Godarda. Nadšení pro věc přitom často ústí ve zkratkovitost a povrchnost. Ptát se musím i po důvodech vzniku snímku Dva ve vlně, který mi sice pěkně zopakoval, co byla nová vlna, kdo byl Godard a Truffaut a jaké filmy natočily, ale není to nic, co bych si nepřečetl někde v životopise tvůrců. Laurentova platonická láska byla asi tak silná, že se kvůli ní dal na režii a natočil tento poloplný, poloprázdný dokument, aby mohl s láskou vzpomínat. ()
Francouzský filmový dokument Dva ve vlně potěší především alespoň částečně znalé příznivce francouzské kinematografie. François Truffaut si mě opakovaně podmaňuje svou psychologickou drobnokresbou a velmi těsným naléháním ve strhujícím sdělení lidské rozpolcenosti a nejednoznačnosti podstaty, která odnímá každou představitelnou jistotu. Jean-Luc Godard je uměleckým géniem, který neváhá měnit a přebarvovat zaběhnuté struktury a témata a své názorové postoje originálním způsobem hlásá hlasitě a zřetelně znějícím hlasem. Dva velikáni světové kinematografie, Jean-Pierre Léaud, vztahy v proměnlivosti sounáležitosti a s důležitým dopadem na tvůrčí vzmachy svěžího směru s hlubokomyslným podkladem i elegantně vznešeným provedením. Přinese zajímavosti a utvrdí v přesvědčení o výjimečnosti zmiňovaných filmových tvůrců. Konflikt není na překážku, pokud nás stále žene vpřed při zkoumání jednotlivých možností i schopností. Síla lidského ducha. ()
Dokument, který se pokouší mapovat cesty tvůrců francouzské nové vlny, Godarda a Truffauta, a jejich vliv na světovou kinematografii. Začátky 50. let, kdy se dvojce prezentovala jako zuřiví kritici a filmoví sloupkaři, rok 1959 Cannes, kdy Truffaut prorazil svým debutem Nikdo mne nemá rád a otevřel tak dveře nové vlny a hlavně mladým tvůrcům obdobného smýšlení. Ve filmu se zmiňují dále Chabrol, Malle, Rivette, Ray a další. Dalšími významnými milníky jsou roky 1968 a zapojení tvůrců nové vlny do demonstrací, která rozdělila tvůrčí duo T-G v jejich dalších tvorbách. Labutí píseň jejich vztahu je pak rok 1973 a uvedení Truffautovy Americké noci do kin, kdy Godard rozhořčeně píše kritickou korespondenci Truffautovi za jeho neangažovanost. Truffautova dvacetistránková odpověď ukončuje jejich vztah. Ve filmu je dále několik velmi vzácných záběrů; Truffaut s Hitchcockem v roce 1954 v době premiéry Hitchova Chyťte zloděje; rozhovor Godarda s Fritzem Langem; rozhovor s J.P.Léaudem coby čtrnáctiletým. Film mě obohatil, vřele doporučuji. ()
Výborný dokument o dvoch umelcoch, ktorí vytvorili prekrásne filmy. Dokument hodnotím 75%. ()
Fyzickou přítomnost herečky Isild Le Bescové jsem příliš nepochopil - co má s Truffautem nebo Godardem společného kromě toho, že umí hezky listovat starými čísly Cahiers du Cinéma a patřičně zainteresovaně se u toho tvářit? To je ale také jediná věc, kterou můžu tomuto skvělému dokumentu vytknout. Příběh francouzské nové vlny od jejích zárodků přes první obecně přijímaný úspěch (Truffaut: Nikdo mne nemá rád), který naznačil její hlavní zásady a položil základ k bezprostředně následujícímu definování výrazně novátorských estetických pravidel (Godard: U konce s dechem), až po její rozplynutí v širokém řečišti autorských směřování (Démy, Chabrol, Marker, Resnais, Rivette, Rohmer, Vardaová ad.), jejichž různorodost byla ostatně latentně přítomná od samých počátků, je podán poutavě, v zajímavých souvislostech a s výborně promyšleným využitím ukázek z dnes už klasických novovlnných filmů. Ale nejen z těch slavných: kde jinde budete mít možnost vidět a slyšet v jednom z krátkometrážních snímků Belmonda nadabovaného samotným Godardem, protože herec neměl v době dokončovaček čas? Zvolené hlavní téma, kterým je jakési paralelní odvyprávění uměleckých životopisů dvou nejvýznamnějších představitelů, se jeví jako výborný nápad, protože po jejich více než patnáctiletém intenzivním přátelství dochází po roce 1968 k uměleckému a následně i lidskému rozchodu (u Godarda budou pozdější společenskokritické postoje ještě vyhraněnější, zatímco Truffaut je čím dál víc apolitický), který jakoby zároveň uzavíral i období francouzské nové vlny, nejrevolučnějšího a svým vlivem na pozdější podobu kinematografie - spolu s poválečným italským neorealismem - pravděpodobně i nejvýznamnějšího hnutí v dějinách filmu. ()