Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byli to nerozluční přátelé. Psali o filmu radikálně a bez předsudků. Dali vzniknout filmovému hnutí, které natrvalo změnilo klima světového filmu. Objevili pro film Jean-Paul Belmonda. Dokázali dokonce zrušit na jeden rok festival v Cannes. Spolu se svými souputníky udali tón francouzské kinematografii druhé poloviny dvacátého století. Řeč je o François Truffautovi a Jean-Luc Godardovi. Tvůrcích filmů jako Jules a Jim, Nikdo mě nemá rád nebo U konce s dechem. Dokument, kterým nás provází mladičká hvězda evropského filmu Isild le Besco se věnuje především vzrušené atmosféře začátku šedesátých let a společné cestě obou režisérů ke slávě až jejich následnému dramatickému a nenávistnému rozchodu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Tento dokument o vztahu Truffaut -Godard nebo o Nové vlně jako celku není nic moc. Tomu, kdo se v tématu příliš neorientuje, nebo oba zmíněné pány nezná, bych tento film pro začátek asi nedoporučil - V rychlém sledu se bezdůvodně skáče od jedné informace k druhé, vzniká nepřehledný mišmaš střípků z jejich života i díla, který je navíc omezen na období, kdy se oba považovali za přátele. Vlastní vztah obou režisérů je také vlastně pořádně rozebrán až ke konci, kdy je citována známá korespondence ukončující jejich dlouholeté přátelství. Jak se ale vyvíjelo v průběhu 60. let, jaký byl jejich vztah v době nejprudšího tvůrčího vzestupu obou pánů, se dozvíme jen útržkovitě a zmateně. Spíš byl kladen důraz na vztah Jean-Piere Léauda k oběma režisérům, což je sice potěšitelné, ale dokládá to zmatenost a neujasněnost tvůrčího záměru. Pokud jde o filmy, celá velká řada Truffautových filmů, které přišly po Americké noci, už není např. zmíněna vůbec (o Godardových nemluvě). Nicméně, odhlédnu-li od těchto nepříjemných skvrnek, dokument jsem si vlastně celkem užil. Neskromně přiznávám, že téměř všechny filmy, které zde byly ukázkami připomínány, jsem viděl a náramně jsem si na ně zavzpomínal, připomněl a dostal na některé z nich znova chuť. Proto moje hodnocení odráží spíše mé sentimentální pocity, než skutečné kvality dokumentu. Pokud se však někdo chce dozvědět o životě a filmech obou režisérů víc, sáhl bych asi ještě po dalších pramenech. Např. o Truffautovi doporučuju knihu Truffaut: A Biography od Antoine de Baecque a Serge Toubiana. A hlavně... Koukat na jejich filmy... ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Tento dokument neví, co chce vyprávět. Protože se v problematice Nové vlny docela orientuju, nevadilo mi, jako jiným uživatelům, že je citována spousta filmů a režisérských jmen. Horší je, že není jasné, jestli jde Laurentovi o poskytnutí vhledu do doby nástupu dvojice Godard-Truffaut, o vyjádření proměn jejich postoje k filmům obecně nebo jestli chce mluvit o jejich přátelství. Ani v jednom totiž není důsledný. Cenné je jistě shromáždění dokumentárních materiálů, které mluví samy za sebe, ale filmařsky je to nezvládnutý snímek, kterému chybí ujasnění tématu. Zážitek z kina mám nicméně kvalitní, protože nás sedělo v celém sále asi sedm. ()

Reklama

hous.enka 

všechny recenze uživatele

Dokument zachycující filmové začátky Godarda a Truffauta. Dobrý nápad byl dát prostor i postavě Antoine Doinela, který reprezentuje celou novou vlnu. Asi za mě mluví má láska k filmům francouzské nové vlny, ale mě se tenhle dokument líbil. Jediné, co působilo trochu rušivě, byla "čtenářka časopisů" - to jsem trochu nepobrala. Proč tam byla? ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Pokud vás francouzská filmová vlna zajímá, tak si rozhodně ve snímku "Dva ve vlně" nejdete něco, co vás překvapí, co vás potěší, co vám přinese nějaké nové informace. Ale je to především o dvou tvůrcích a o tom, co světu přinesli. A to dovedou ocenit i ti, kteří oba tvůrce zrovna nemilují, kam sebe také řadím. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

O francouzské nové vlně jsem vlastně nevěděl vůbec nic. Takže informačně byl pro mne dokument o Truffautovi a Godardovi přínosem. I když po filmové stránce to nebyla žádná sláva. Zejména v závěru jakoby to nějak zbulvárnělo. Ale nejen to, třeba role Isild Le Besco je tu vlastně nadbytečná, to by se sem více hodil současný pohled Jeana-Pierra Léauda... ()

Galerie (10)

Reklama

Reklama