poster

Serge Gainsbourg

  • Česko

    Serge Gainsbourg: Heroický život

  • Francie

    Gainsbourg (Vie héroïque)

  • Slovensko

    Gainsbourg

  • USA

    Gainsbourg: A Heroic Life

Drama / Životopisný / Hudební

Francie, 2010, 130 min (Director's cut: 122 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • rikitiki
    ****

    Chtělo by to víc používat při střihu nůžky, ale jinak mi ten film zlepšil náladu. Chvilku mi trvalo, než jsem si zvykla na nosaté Sergeovo alter ego, ale pak jsem si řekla, vlastně proč ne? Není to nijak objevný snímek a francouzský písničkář nepatří k umělcům, o kterých bych přemýšlela, nebo bez nich nemohla žít, ale jako každý životopisný film čerpá i tenhle příběh sílu z toho, že se skutečně stal. A je vcelku jedno jestli přesně takhle (což asi určitě ne), nebo to byl jen dojem, který Gainsbourg udělal na scénáristu, režiséra a herce. +++ Zapůsobil na mě jako celek otevřeností a svobodomyslností, která byla sice zničující, ale zároveň i tvořivá.(29.4.2010)

  • marvan
    ***

    Ukázat na plátně Gainsbourgovo druhé já v podání maskovaného herce je nebetyčná pitomost, i když tvůrci to zřejmě považují za projev kreativity. Oživlá karikatura rozbíjí jakoukoli zajímavou situaci svou otravnou existencí a ruší základní požitek z dobrého příběhu.(24.8.2011)

  • charlosina
    ****

    "Nezajímá mě pravda o něm, ale jeho lži." Joann Sfar natočil svérázný debut zachycující život kontroverzního umělce Serge Gainsbourga, a natočil ho parádně. Divák nesleduje vzestup a pád tohoto miláčka Francie, ale jen jeho stěžejní momenty, které ovlivnily vývoj osobnosti a zejména vývoj jeho tvorby: od jeho dětství za okupace přes počátky jeho tvorby v barech až po moment, kdy praskla bublina nesmělosti a zrodil se věčně provokující Serge Gainsbourg (ve filmu v excelentním podání Erica Elmosnina). Autor snímku se nesoustředil na všechny jeho skandály, jež pohnuly žlučí morálkou společnosti (např. když v přímém přenosu nabídl Whitney Houston 500 dolarů, když si s ním zašuká apod.), ale opravdu se snažil o citlivé zobrazení velkého umělce, který i přes svůj rebelující postoj zůstal pod slupkou malým chlapcem, jenž se cítil hendikepován svým obličejem. Právě i jeho zjev je ve filmu ztvárněn jako jakési Gainsbourgovo alter ego, jako neodmyslitelná součást jeho osobnosti, před kterou se snažil celý život utéct. Bohémský způsob života jakožto jediný možný způsob existence všestranně nadaného umělce, který vyrůstal s pocitem, že je nežádoucí (židovský původ), osamělý a ošklivý, je stěžejní linií tohoto filmu. Právě tyto niterní záležitosti, nikoli společenské reálie, stojí v popředí. Jeho ambice byly vysoké, jeho odvaha neměla hranic. Podobně jako debut Joanna Sfara, který o svém snímku napsal: "Skutečný Gainsbourg? Na to ho mám příliš rád..."(11.9.2012)

  • kinej
    ***

    Serge byl určitě frajer. Pár jeho písniček mám opravdu rád (a Je t´aime nemyslím), ale myslím, že pro opravdové vychutnání jeho skladeb, je nutné umět francouzsky. Bohužel stejnojmený film mě spíš zklamal. Věřím, že Sergeův bouřlivý život byl určitě velice zajímavý, ale film o něm mě nijak nechytil. Možná by mi více vyhovovala tradičnější forma, bez neustále přítomného "ksichtu", který působil tak nějak rušivně a spíše mátl, než pomáhal. Navíc scénář toho sděluje mnoho na poměnrě malém prostoru, takže divák dostává naservírované kousky z různého období v rychlém sledu a než se chytí někde, už je zase jinde. Eric Elmosnino rozhodně odvedl maximum, to ale nemohu říci o režisérovi.(13.9.2010)

  • mortak
    ***

    Jean-Paul Sartre hledal pomocí psychoanalýzy v životě G. Flauberta kořeny Madame Bovary (Kritika dialektického rozumu) a Sfar přebírá v komiksu jeho metodu, jen místo suchého filosofického rozboru se snaží zobrazit, co se dělo v Gainsbourgově hlavě. Nedíváme se tedy na jeho život jen jako diváci, ale vidíme jeho život skrze jeho oči, přesněji skrze Sfara, který si představuje jeho myšlenky. A na co může v psychoanalýze myslet chlap? Na ženský! Ovšem když má chlap takový Gueule a díky každodenímu pohledu do zrcadla si vypěstuje komplex... Sfar rozjede dvouhodinový stroj, ve kterém za Sergem chodí jeho židovský Gueule, inscenuje dopodrobna slavné scény, ale na konci se nefrancouzský divák ptá, proč to všechno - jeden chlap postupně spal s Gall,Greco, BB a Birkin, psal skvělé písničky, ale v duši zůstal malým zakomplexovaným chlapečkem. Mnoho povyku pro nic.(11.9.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace