Quo Vadis
Quo Vadis
VOD (2)
Obsahy(1)
Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román "Quo vadis", ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne tehdy šestnáctiletá Sophia Lorenová a v jedné z davových scén údajně účinkuje Elizabeth Taylorová, která v roce 1950, kdy film vznikal, trávila v Římě líbánky se svým prvním manželem, hoteliérem Nickem Hiltonem. Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů počátku 50. let byl realizován v římských ateliérech Cinecitta a ve vybraných italských exteriérech s tehdy rozmařilým rozpočtem 7 milionů dolarů. Vysloužil si nominace na 8 Oscarů, nezískal však ani jednoho. Divácký úspěch filmu však podnítil hollywoodské tvůrce k natočení celé série výpravných biblických a náboženských eposů. (Česká televize)
(více)Recenze (95)
Oscar 8 nominací: Nejlepší film, Herec VR - Peter Ustinov, Herec VR - Leo Genn, Kamera, Výprava, Kostýmy, Střih, Hudba . . . . . . . . Po zhlédnutí tohoto filmu všem tvrdím, že to co mám na tváři, je pravý císařský vous. ()
S knihou naprosto, ale opravdu naprosto nesrovnatelná filmová adaptace, původní rozsah celého románu by totiž vydal na tři takovéto filmy. Přesto se musí nechat, že tvůrci vměstnali do necelých 3 hodin vše podstatné a i když by se jim dalo vytknout mnoho chyb a chybiček, za snahu poprat se s nelehkým úkolem si zaslouží ocenění v podobě oněch 4 hvězdiček. ()
║Rozpočet $7,623,000║Tržby USA $30,000,000║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Podle románu z konce 19. století vzniká na začátku padesátých let dvacátého film odehrávající se v půlce prvního. Přijde mi velmi zajímavé, jak se tato tři velmi odlišná období záměrně i nezáměrně mísí do něčeho, co sice neodpovídá ani jednomu z nich (nejméně samozřejmě o tom, v němž se odehrává), přesto stojí za to tomu věnovat pozornost. Ta trojí dobovost mi přišla ze všech sandálových opusů, co jsem viděl, největší... I když by určitě šlo Quo Vadis přejít jako netrvanlivou megalomanskou zbytečnost, přijde mi zajímavější to na něm přijmout a pokusit se vidět i něco dalšího. 70 % ()
Nemůžu jinak, hollywoodské křesťanské velkofilmy byly nesnesitelně patetické. Zpívající raní křesťané požíraní lvy... to překonává i Ben Hurovu výpravu do údolí malomocných. ()
Významný poľský spisovateľ Henryk Sienkiewicz napísal v roku 1896 román "Quo vadis". Prostredníctvom milostného, romantického príbehu vykresľuje počiatky kresťanstva v Európe. Píše o krutom prenasledovaní a vraždení kresťanov za vlády rímskeho cisára Nera. Je to geniálne literárne dielo. Úžastne obrazotvorné, historicky presné a mimoriadne dobre napísané. V roku 1951 vznikla výborná filmová adaptácia tohto historicko duchovného románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil perfektný veľkofilm, ktorý sa verne drží knižnej predlohy. ***** ()
Barevná feska v kulisách Říma, která se hodně drží knižní předlohy. Toto ikonické provedení je velmi zřetelné, ale k tématu se hodí a v tomto případě není na škodu. I když někdy je to až úsměvné (Poslední večeře podle Leonarda ...) Díky hvězdnému obsazení a dobré režii je to pořád velmi dobrá podívaná, ať už člověk zná knižní předlohu nebo je to jeho první setkání s tématem. Filmová zkratka, která se povedla. ()
I přes zub času musím uznat, že tak dobře udělaný historický film, který má schopnost poutavě vyprávět, se jen tak hned nevidí. Nepochybně na kvalitě příběhu se odráží navíc i skvělá práce výborných herců. Myslím, že ani mistr pera Henryk Sienkiewicz by nebyl tímto velkolepým zpracováním zklamán. ()
Americke velkofilmy z 50.let jsou opravdu prospikovane prehnanym patosem, presto se jedna o zdarilou adaptaci Sienkiewiczova veledila. Svuj zivotni vykon predvedl Peter Ustinov, nikdo by v te dobe nedokazal zahrat lepe cisare Nera. ()
Výpravné amer.velkofilmy padesátých let snad ještě ani dnešní technika nepředčí nápaditostí a umem, tehdy se totiž do filmů dávalo více, než-li jen peníze.!!!!!! ()
Důstojná adaptace vynikající knihy, jejíž motivační a psychologickou obsáhlost se tvůrcům skrze pár důležitých změn celkem povedlo znázornit. I když k dokonalosti má film v tomto ohledu pořád daleko - logicky se vypichuje linie cézarova odboje proti křesťanům, která směřuje k finále v aréně, ale nepřesvědčvě naopak působí linka romantická a přerod Vinitiovy osobnosti, který byl v románu klíčový. Závěr pak postrádá kýženou emocionální hloubku, na druhou stranu však dobře uzavírá velkolepou rekonstrukci historické římské etapy, již si každý spojí s krutovládou matkovraha a žháře Nera. Jeden z vizuálně nejepičtějších snímků své doby, jakkoli trpící zjednodušováním a občasnou kýčovitostí.. 75% ()
Skoro jsem si ukáknul z toho, když jsem uviděl mladého Petera Ustinova v roli Nera zpívat s lyrou v ruce o tom, jak zapálí Řím. ()
Pořád je to skvělé, čas tomu nic moc neubírá. Jeden si přitom uvědomuje, jak jsou všichni skoro stejní. Nero, Hitler, Putin... ()
Obávať sa takmer trojhodinovej dĺžky pri tomto monumentálnom epose, tak typickom pre 50. roky, je absolútne zbytočné. Vyhrotené interakcie výborne napísaných a geniálne zahraných postáv zaručujú aj počas "dialógovej interiérovej" prvej polovice dostatočný záujem o príbeh. Peter Ustinov ako Nero je možno najslizkejší veľký vodca v celej filmovej histórii a predsa nie je zobrazený ako jednoduchá záporná postava, ale skôr ako mentálne a duševne veľmi chorý človek. Divák sa možno zamyslí aj nad tým, že ak by bežnému človeku celý život okolie tvrdilo, že je Boh, tak by možno dopadol podobne každý. Druhá polovica filmu aj napriek viacerým monumentálnym scénam si dokáže zachovať a ešte aj zvyšovať napätie medzi postavami a poskytnúť emocionálne silné finále. ()
Také výpravné a vydarené filmové veľdielo by si zaslúžilo podrobnejší komentár a výstižnejšie hodnotenie, ale tentoraz sa nebudem rozpisovať. Viac oceňujem jeho literárnu predlohu, ktorú som čítala nespočetne veľakrát. Žiaľ, ani jedno jej spracovanie, ktoré som mala možnosť vidieť sa nezhoduje s mojou fantáziou, ale to vôbec nič nemení na tom, že sa mi film v podstate veľmi páčil a s radosťou mu dávam maximum. ()
70%. Dnes už poněkud statický film s občasnými davovými scénami (obléhání paláce mi připomnělo vítězství rebelů v Equilibriu, jen ve větším:) a extrémně statickými vzpomínkami sv. Petra na Ježíš, ve kterých se herci nehýbají skoro vůbec. ()
Pár rokov po Kristovej smrti hádže pomätený zločinec na cisárskom tróne prvých kresťanov levom. Krutý osud. Ale stačilo pár sto rokov a kresťania upaľujú čarodejnice, rúcajú "pohanské" svätyne, dobýjajú Svätú zem a hromadia majetky. Stačilo ďalších pár storočí a moslimovia podrezávajú nevercov. Spoločným menovateľom je intolerancia a túžba po moci. Preto tohto veľkofilmového dinosaura nemôžem ohodnotiť viac ako tromi hviezdičkami. Nadpriemerný bol vlastne iba výkon Petra Ustinova, zvyšok sa pravdepodobne držal Sienkiewiczovej predlohy, ktorú som nečítal a ani nehodlám. ()
Megalomansky výpravné historické drama, které však silně zaostává za klasikami jako "Ben Hur", "Cid" nebo "Spartakus" a jedná se spíše o rozcapenou a zbytečně upovídanou historickou fresku. ()
Herecké výkony na úrovni divadla. Kvalitné, ale aj teatrálne. Avšak taká bola doba a toto je romanticko-dramatická scenéria na veľmi vysokej úrovni. Lepšie zahraný Nero tu doteraz vo filme asi ani nebol. Nájdu sa tu malé historické nepresnosti, no to nebolo účelom diela a hlavne medzi súčasnosťou a filmom je neuveriteľných už sedemdesiat rokov. Veľkolepý román nebol zahanbený filmovým spracovaním, naopak, dostal ešte vyššiu povznášajúcejší stupeň. Treba len dúfať, že si film nepozrie nejaká feministka z mimovládiek, pretože jej hrozí nezvratná mdloba. Zaznie tu totiž: "Žena nemá čo myslieť, tá musí byť cítiť!" Takže už len kvôli tomu politicky nekorektne zvyšujem na plný počet. ()
Související novinky
Cinecittà – návrat ke slávě?
O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)
Monumentální filmový epos, který odstartoval vůbec celou tu novodobou éru historického velkofilmu..Ze známějších Alexander Veliký, Desatero přikázání, Ben Hur, Spartakus nebo Kleopatra, z těch méně například Rucho, Bible, Demetrius a Gladiátoři, Romulus a Rémus, Král králů, Barabáš nebo Největší příběh všech dob a samozřejme i další jiné. Film byl natočen podle světoznámého románu H. Sienkiewicze. Novější evropskou resp. Polskou verzi jsem celou bohužel neviděl, takže nemohu srovnávat ale to málo co jsem viděl,mi připadalo celkem hodnověrné, hollywoodsky nezprzněné. Příběh lásky krásného patricie a mladé křesťanky je bohužel fikcí, která je však zasazena do hodnověrných kulis, dějů, reálií a charakteristik osob, které podle mně zdařile vykreslují dekadentní Neronův Řím. Výprava, kostýmy, kamera a hudba byly v tomto filmu asi tím nejlepším, stejně tak i jeho pestře syté barvy, rovněž velice zdařilé (vytvořené systémem Technicolor) a okázelé masivní scény. Exteriéry a interiéry antického Říma byly hodnověrné, avšak některé osoby, které tu vystupují v dějinách oné doby nejspíš vůbec neexistovali, některé jsou prostě jednoduše přidány, některé ubrány ale ono to je ostatně jedno. Trochu mě však mrzí, že sám velký filozof Seneca-vychovatel a učitel Neronův, je tu tak trochu v pozadí, nicméně tu dostává velikou příležitost jistý Petronius (dobrý řečník a zde rádce Neronův). Že by snad Seneca..? Jeho smrt ho tady k tomu tak trochu predurčuje, i když k ní v podstatě nedostal žádný příkaz tak, jak tomu skutečně bylo. Z dalších osob věrných historické předloze tu byli Acte-propustěnka a milenka Neronova, která se postarala i o konečnou Neronovu smrt v deziluzi. Což zde ale byla také velmi zkreslená a urychlená situace. Všichni dobře víme že Nero zemřel někde na útěku, tuším že tomu nebylo přímo v Římě, přestrojen, aby ho nikdo nepoznal, ještě společně s propuštěnci Faónem a Epafroditusem, kteří resp. ten druhý se zapříčinil o jeho zprvu váhavou smrt dýkou. Už předtím ale senát Nerona prohlásil za nepřítele státu a přikázal jeho stíhání a potrestání podle obyčeje předků...Tuším, že v nové verzi tomu tak bylo, ale to bych kecal...Vzpomínám si snad na jeden film, kde tomu skutečně tak bylo a kde před svou smrtí prohlásil historicky podloženou větu „Qualis artifex pereo“ (jaký umělec ve mně umírá). Dále tu byl Galba-příští nečekaný císař, vidět byl až ale na samém konci, zbabělý Tigellinus-prefekt pretoriánů, jehož smrt zde byla také zkreslena tuším že tomu bylo v cirku. A pak samozřejmě křesťané Petr a Pavel. Naopak jsem zde postrádal Pisona-vůdce prvního spiknutí na Nerona (což asi nebylo tak důležité, Senecova synovce Lucanuse a jeho (snad druhou?) ženu zapuzenou Octavii a nakonec i pretoriána Burra (předchůdce Tigellinuse) otráveného Neronem. Oproti knize trochu nevýrazného Petronia bohatě kompenzuje výborný P. Ustinov. Ten je tu jako Nero v podstatě-plačtivý šílenec, avšak – přerostlý a rozmazlený spratek s nebezpečnou a neomezenou mocí - je prostě jedním slovem úžasný. Je to v podstatě karikatura císařského majestátu, úzkostmi pronásledovaný vládce, který se skrývá ve stínu své hrdé a nelítostné manželky Poppey (Patricia Laffanová). V jistých okamžicích je ochoten přenechat jí i své vladařské povinnosti. Ne nadarmo a celkem i oprávněně byl v roce 1951 za ztvárnění této své role nominován na Oscara. Opravdu vedle ostatních méně přesvědčivých hereckých výkonů v tomto filmu září mladý Ustinov jako jediná velká stálice. Sám římský důstojník a velitel Marcus Vinicius-Robert Taylor nic moc, sice měl určitě dobré předpoklady, ale mě zde moc nezaujal. Nicméně mladá křesťanská dívka Lígya (Deborah Kerrová) mě skutečně ohromila, byla tak sladká a zároveň nevinná, přímo jí to vyzařovalo z očí. Kdo mě však velice zaujal a líbil se mi, tak to byl jistý opatrovatel Ligye "Ursus" obr-kolohnát a téměř ztělesnění antického Hercula, ten jeho zápas v aréně s býkem byl naprosto famózní. Téměř tříhodinový filmový epos rozhodně nenudil, a když se tam takové pasáže už našly, tak se navzájem kompenzovaly s těmi, kde se něco dělo jako tomu bylo například u velkolepého slavnostního pochodu Viniciových legií před majestátním císařským palácem, přítomnost obra Ursua v aréně, velkolepě ztvárněný požár Říma, zpívající a hrající Nero, pronásledování, mučení a zabíjení křesťanů v cirku, Neronův strach před rukou rozběsněného a spontánního povstání římského lidu, a v neposední řadě by byl skoro hřích nevzpomenout si na velkolepé Pavlovo představení, kdy kázal na nějaké hoře všem přítomným křesťanům a vzpomínal na setkání s Kristem. Ve své době se na dlouhou dobu tento film zařadil k nejdražším, jaké do té doby vůbec kdy vznikly, traduje se že snad na 8 milionů dolarů stála celá jeho produkce. Po čase zas jeden pěkný filmový zážitek, místy sice trochu zbytečně protahovaný a zaměřený jen na hlavní milenecký pár a jeho osudy za Neronovi vlády. () (méně) (více)