Pozdní máj

Snažím se odpady šetřit a dokážu na každém filmu ocenit alespoň něco, když už hoří režie a scénář. Z tohoto počinu jsem však zcela zdrcen, neboť v něm hoří všechno. Když Jaroslav Marvan s Hanou Vítovou spatřili výsledek, určitě museli ještě dlouho poté křičet ze spaní. Obávám se, že tohle nemohla skousnout ani vesnická čeleď a chasa při projekcích na vrata od stodoly. Kdyby vyrazila průměrná česká rodinka s dětmi, pejskem a babičkou na výlet, dejme tomu na Konopiště, tak by natočili na kameru nejmenované značky hodnotnější dílo. Dosud jsem považoval za vrcholná díla CS žumpy Ještě větší blbec, než jsme doufali a Hroch, ale proti Pozdnímu máji jsou to díla geniální. Nikdy nezapomenu, že byl překrásný nedělní den a já jsem s ním tak špatně naložil! (25.05.2008)

V první polovině 30. let vznikaly někdy opravdu kousky! Film jsem viděl jednou a určitě naposled. Režisér Leo Marten se s příchodem zvukového filmu v roce 1930 evidentně nevyrovnal a už nic lepšího nenatočil. Jen a jen odpady, jako je tenhle. A herecké výkony? Katastrofa. I profesionál jako Marvan to nezvládl. Jednoduše špatný scénař, režie ............ (25.12.2003)

Hmmm, to je materiálek. Kamera se snaží o ozvláštňující kompozice se zrcadlem, herci se motají jako těla bez duše, a jak a po čem se asi motali režisér se střihačem, bych si nepřála vidět. Ani bych neřekla, že má tenhle film špatný scénář. On nemá scénář vůbec. Vystačí si se sestavičkou typů, jako je nedostatkem lásky churavá aristokratka, sličný adjunkt, nadlesní a jeho dcera, zamilované služebnictvo, svérázný hajný, světák s automobilem a v neposlední řadě samozřejmě pytláci v revíru. Vyprávění je pak založeno především na dialozích, které svou toporností, bezobsažností a přetaženými záběry na tváře protagonistů vyvolávají nesnesitelný pocit trapnosti. Představitelka paní Almy asi neuměla mluvit vůbec, takže je většinou při hovoru snímána zdálky nebo zezadu a její hlas se ozývá odněkud z neznáma. Jako by se pak ta křeč chtěla rozplynout v rádoby lyrických intermezzech. Ta ale spočívají v kýčovitých statických záběrech přírody a jsou tedy křečovitá neméně. Co mě však dokázalo rozehřát, byl pěvecký výstup Emana Fialy a Máni Hankové, protože to bylo jedno z mála míst, kde film upřímně přiznal svou bezduchost a debilitu a přestal předstírat srdcervoucí drama. Celkově jsem jako milovník prvorepublikových kýčů spokojena, normálnímu člověku ale nejspíš vytečou nervy ušima. (26.05.2008)

Ještě hodně z poetiky němého filmu (v melodramatických pasážích) šmrncnutého dosti kabaretní syrovostí (E. Fiala a jeho partnerka, Trégl i Šlegl). Navíc Hana Vítová tu hraje hodně přirozeně. Kameraman se sice ještě učil, ale právě proto mně jeho přírodní exteriéry i vnitřek špinavého pajzlu (krásný interiér) baví svou neuhlazeností. (29.04.2011)

Mohla by to být klidně aspoň průměrná veselohra, nebýt skutečně debilních pěvecko – tanečních kreací Emana Fialy a Máni Hankové. Její tanec pro mě zůstává největším děsem v našem filmu. Dalšími zápory je zcela nevýrazný adjunkt a mladá vdova, které svrbí. Jejich „vztah“ zde prakticky není zobrazen, stejně jako spousta dalších nastíněných událostí, kolem nichž se má děj točit. Kladem filmu tak zůstává pouze krásná Hana Vítová v jedné ze svých prvních rolí a Václav Trégl, sympatická figurka, jaké uměl jen on. (26.05.2008)