Obsahy(1)
Scenárista Pavel Juráček spolupracoval na několika školních pracích právě s režisérem Janem Schmidtem. V tomto krátkém dokumentárním cvičení se zamýšlejí, kde ve městech parkovat výrobky mohutně se rozvíjejícího automobilového průmyslu. (Letní filmová škola)
Recenze (4)
Studentské cvičení se díky symbióze dokumentárních záběrů a komentáře z pera Pavla Juráčka stává dokonalým prolnutím zdánlivé poplatnosti dobové politické zakázce a výsostně kousavého, až drzého eseje. Vedle tématu automobilového konzumerismu se dotkne i motivů svobody a vzdoru. A při tom se neustále zvládne tvářit jako skoro obyčejný filmový týdeník. ()
S vtipem natočený krátký dokument nejen o autech a nedostatku garáží. Juráčkův komentář v podání pana Brodského film rozhodně povyšuje nad lehce zapomenutelný průměr. ()
Docela vtipný komentář doplněný záběry Prahy s auty konce 50. let. Jen díky tomu komentáři a přednesu pana Brodského z toho není nudná agitka na svépomocné stavění garáží. Jinak se zdá, že problém kam auto zaparkovat, je letitý, jen dnes nám Národní výbor nepřidělí jen tak parcely, abychom si sami mohli postavit garáže, dnes se i ty parcely musí draho platit, a garáže tam staví někdo jiný, kdo za pronájem pěkně rýžuje. ()
Juráček se o tomto filmu zmiňuje ve svých denících. Uvědomuje si, jak se leckdy nespravedlivě připisuje kredit režisérovi. Popisuje, že tento film za Schmidta vytvořili v podstatě ostatní (kameraman, scenárista, střihač.)- režisérův vklad byl téměř nulový. Schmidt je zvláštní postavička, můžete mu vyčítat ohnutí páteře, můžete mu vyčítat, že si připisuje zásluhy za cizí ovoce ( Postava k p.), ale na jedno netřeba zapomínat. Ti, kteří páteř neohnuli, často po roce 68 přežívali právě díky lidem jako byl Schmidt. A právě Schmidt Juráčkovi mnohokrát pomohl jako tzv. pokrývač. ()