Svatý Václav
Drama / Historický / Dobrodružný / Válečný
Československo, 1929, 104 min
Režie:
Jan Stanislav KolárHudba:
Oskar Nedbal, Jaroslav KřičkaHrají:
Jindřich Edl, Theodor Pištěk, Bohumil Heš, Jan Stanislav Kolár, Josef Rovenský, Gustav Svojsík, Zdeněk Štěpánek, Jan W. Speerger, Dagny Servaes, Vera Baranovskaja, Josef Loskot, Máňa Ženíšková, Jiří Steimar, Anita Janová, Emil Focht, Jindřich Lhoták, Josef Novák, Jan Marek, Vladimír Majer, Václav Vydra st., Karel Schleichert, Raymond Guérin - Catelain, Otto Zahrádka, Vladimír Slavínský, Jaroslav Vojta, Alois Charvát, Jaro Hykman, Emil Dlesk, Přemysl Pražský, Eduard Šimáček, Jaroslav Marvan, Věra Hlavatá, Růžena Gottliebová, Nája Reti, Ludmila Dostálová, F. X. Mlejnek, Fred BulínObsah
-
V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiální text distributora)
V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. Komentáře uživatelů k filmu (25)
-
Matty
Dobré... dokud nezačnete přemýšlet, jaké filmy vznikaly ve stejné době za mnohem menší peníze jinde ve světě (např.: ve Francii Utrpení Panny orleánské, v Sovětském svazu Muž s kinoaparátem, v Německu Bílé peklo). Okolnosti vzniku jsou v tomto případě zajímavější než film samotný. 65%(31.10.2010)
-
NinadeL
Vývěsní štít českého němého filmu mívá sice tu a tam své kritiky a odpůrce, ale po prezentaci na CSF i ČT pomalu míjí doba raritních elitářských projekcí v NFA, čemuž lze jedině fandit. Respektive lze fandit novému elitářství, kdy se veškerý český němý film zamete pod koberec s tím, že Václav už viděn byl, tak co chcete víc? Chceme vazbu minimálně s Máňou Ženíškovou, Anitou Janovou a to ani nemluvím o masivní oblíbenosti Skeře :)(21.2.2009)
-
Mi Nü-Chai
Za těch 4,5 milionu si pravděpodobně režisér postavil vilu, neb ve filmu opravdu znát nejsou. Jediné, co mohu označit jako povedené je hudba, jinak všechno dopadlo špatně - ať už to jsou herci, děj (v první části filmu překotný, ve druhé zase zbytečně natahovaný - zejména závěr připomíná žvýkačku Bubble Tape) nebo výprava, na níž vskutku není ona mimořádná investice příliš poznat.(30.9.2010)
-
Fingon
Upřímně? Nenávidím němé filmy bez hudby. CSFilm, potažmo NFA nejspíš někam zašantročila hudbu, o které se píše v úvodních titulcích... a snímek samotný mi přišel dost nudný.(31.10.2009)
-
LiVentura
Pěkné kostýmové němé zpracování. Sdělné pro jistou cílovou skupinu, tedy v dnešní době.(28.9.2010)
-
666teen
Celkem chápu dobové nadšení provázející vznik filmu. Holt to svatováclavské milénium se nějak oslavit musí, nejlépe nějakým monstrprojektem, což je v případě výročí z roku 1929 tenhle náš (poslední) němý film. Nově zrekonstruovaná hudba je v pořádku, ale ruku na srdce, tohle je němá truchlohra. Nebo truchlá němohra.(29.9.2010)
-
Aky
Podvědomě se bráním naivnímu vlastenčení i démonizaci trochu nejasné postavy české historie, ale přesto musím uznat, že na svou dobu je to vysoce nadprůměrný film. A to zřejmě nejen v Čechách.(25.11.2009)
-
Marthos
V jubilejním roce svatováclavských oslav, připomínajících tisící výročí smrti českého knížete, byla založena z podnětu katolických kruhů nová výrobna Milleniumfilm, která získala pro natočení filmu značnou finanční podporu státu. Jednou z podmínek ovšem bylo, aby postava knížete Václava byla vykreslena v duchu tehdy oficiálního výkladu svatováclavské legendy (na stejném principu měl ostatně fungovat i připravovaný protektorátní remake, vykládaný z ryze nacistického hlediska). Námět Jana S. Kolára a Josefa Munclingera byl odměněn první cenou v soutěži, vypsané pod patronací České akademie věd a umění. Dr. Jan S. Kolár, který film režíroval, natočil v podstatě první megalomansky koncipovaný velkofilm, výpravný historický obraz, který byl do té doby vůbec nejnákladnějším vyrobeným snímkem. Na strahovské pláni byly postaveny rozsáhlé exteriérové stavby obou knížecích hradů, zalidněné tisícihlavým komparsem. Vše bylo připravováno s nejvyšší péčí a do nejmenších detailů. Ve spolupráci s historickými odborníky a výtvarníky proběhly rekonstrukce všech hradních objektů a prostor. Na filmu se také podíleli čtyři nejlepší kameramani Otto Heller, Jan Stallich, Václav Vích a Karel Kopřiva. V premiéře byl film promítán za doprovodu původní hudby dr. Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala, která byla hrána čtyřicetičlenným orchestrem za doprovodu dirigenta Jana Elsnici. Do hlavních rolí byly obsazeni špičkoví herci. Titulní roli vytvořil strhující Zdeněk Štěpánek, zákeřného bratra Boleslava si zahrál Jan W. Speerger, Ludmilu ruská herečka Vera Baranovskaja. Vše nasvědčovalo tomu, že tato "historická epopej o prologu a devíti dílech" bude důstojným a monstrózním zakončením oslav. Tehdy ale do Československa vrthl nový fenomén - zvukový film - a ten odsunul slavnostní premiéru až na duben příštího roku. Výjimečná událost se rozplynula a Kolár pak do konce života už nikdy nesedl na režisérskou židli. I takové bývají konce velkolepých plánů. Je pouze na současnících, aby dnes plně docenili hodnoty této zrazené historie.(23.9.2009)
-
Disk
Velmi obtížné hodnocení. Na jedné straně na svou dobu velkorysá výprava, na straně příliš zkratkovité vyprávění. Spíš než film jako takový připomíná Svatý Václav ilustraci Kristiánovy legendu a dalších středověkých kronik. Scénář ještě černobílejší než by se na první pohled zdálo. Václav je klaďas největší a Boleslav samozřejmě zloduch. Ovšem ona černobílost je samozřejmě pochopitelná, však byl film natočen k tisícmu výročí tohoto světce. Velkým pozitivem je znovuobjevený hudební doprovod Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, který zrealizoval Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Jana Kučery. Tudíž právě hudba usnadňuje sledování tohoto posledního němého filmu, který byl na svou dobu velmi drahý, a tak poprvé do filmového průmyslu producentsky vstoupil stát. Herecké výkony z dnešního pohledu úsměvné. Herci spíš než herecké výkony předvádějí teatrální gesta, ale je to pochopitelné, protože si museli vystačit bez hlasů a nějak se emoce vyjádřit musí. Zdeněk Štěpánek ovšem i tak je nezapomenutelný.(29.9.2010)
-
gjjm
Co z toho? Na velkofilm to je, jak se krásně říká slovensky, preduchovnelé. Na preduchovnelý film zase příliš megalomanské a čišící naivním vlasteneckým patosem. Zadumanopatetický snímek, na kterém je znát silný vliv Langových Niebelungů a místy snad i Griffitha. Příběh vybral ze všemožných svatováclavských legend to nejhorší a z vlastní újmy si přidal nějakou Radvanu, která přidává příběhu na trapné romantice. Scénář a Zdeněk Štěpánek dělají ze sv. Václava jakéhosi předstředověkého českého Hamleta (čemuž pomáhá i Radvana = Ofélie). Tvůrci se myšlenkami stále pohybují na jevišti, uvažují divadelně, nikoli filmově. Snad jediné, čemu se nedá nic vytknout, jsou výborné exterieury. Jenže mi to jakýmsi záhadným kouzlem nevadilo. Theatrální regie si nemůže vynaužívat ten zázrak nebýt omezen jevištěm. Štěpánek je ponořen v hlubinách mystiky a docela mne do nich stáhl s sebou. Preduchovnelost se zdařile mísí s přívětivým naivním vlastenectvím, čehož výsledkem je jakási podivná směs národních pseudojistot, o nichž je většinou příjemnější nepochybovat. A místo toho radši odpouštět tvůrcům tu haldu nesmyslů a pravopisných chyb v titulcích pro odlesk jiráskovského, potažmo obrozeneckého půvabu dokonale zamythisované minulosti ve filmu, v němž jedna epocha prosakuje do druhé. A místo toho dumat nad tím, kam se podělo ono svatováclavské Československo, v němž vznikaly i na evropské úrovni nadprůměrné filmy.(3.10.2010)
-
July
Na svou dobu a němý film velmi pěkné, nicméně klišé se nezapřou a plošší postavy se občas vidí málokdy. Ovšem obnovená premiéra v Rudolfinu s živou hudbou stála za to a zajistila filmu čtyři hvězdičky.(3.10.2010)
-
blitzer
Na tehdejší dobu, kdy výroba průměrného filmu stála cca 200 tis., je rozpočet 4,5 mil. skutečně úctyhodný (nutno podotknout, že z kapes tehdejších daňových poplatníků z části financovaný). A je také vidět - exteriéry i interiéry jsou "opravdové", nikoli papundeklové, kostýmy jsou neméně povedené. Děj je od začátku přehledný a jasně strukturováný - popisuje život patrona české země od přijetí křesťanské víry jeho babičkou Ludmilou, až po jeho vraždu zosnovanou vlastním bratrem. Co se mi také líbilo, byla původní doprovodná hudba, kterou se podařilo při příležitosti obnovené premiéry filmu 28. 9. 2010 zrekonstruovat, díky čemuž jsme si ji mohli vychutnat stejně jako diváci před 80 lety.(28.9.2010)
-
KrajicHlad
Film jako galerie dávných deskových obrazů. Němota navíc nahrává sledu jednotlivých znázornění. Mimika a gesta. Přepjatá, ale tlumočící… Odmažme si nevyléčitelnou fixaci na slova. Pryč se slovy. Dobro a zlo legend otvírá snáze to hladové v nás. A konec konců Boleslav se kaje. Průnik barvy. Nic není ztraceno.(30.9.2010)
-
D.U.K.E
Mě osobně se tento film velmi líbil, chápu argumenty pro i proti, ale já prostě miluji černobílé historícké, které mají svoji duši a zanesou vás do jiné doby. A když je to příběh, tak silně spjatý s mojí rodnou zemí, pak mě chytá za srdce, politika-nepolitika, zdravé vlastenectví neškodí. Ať už byl příběh Svatého Václavy jakkoliv překroucen, převyprávěn, je důležitou součástí naší kultury, a jeho činy nám mohou sloužit jako krásný příklad čestného chování a žité morálky. Kéž by tento příběh k nám přirůstal více než postava Švejka :)(23.12.2010)
-
wosho
Režisér Kolár si na svou hruď i reputaci vzal opravdu velkou zátěž, pokusem o natočení osudů patrona naší země. S přihlédnutím na poměry v jakém byl náš pozdní něný film, nechápu jak se mu to podařilo. Jistě mu velkou pomocí bylo zainteresování státu a AV ČSR. Stát dal potřebné peníze, AV zase rady, faka a informace. Ale co by tyto dva důležité elementy by zmohli, kdyby by Svatý Václav byl v nedostatečných rukách. Naštěstí Kolár to měl vše dokonale promyšlené. Celá struktůra scénaře je dobře vymyšlená, zbytečně se neodklání od hlavních postav (narozdíl od Batalionu) a nesází jen na Jiráskovitou mytologii-spor dvou bratří není tak černobílí. Výprava je opravdu velkolepá, i triková část filmů s modely je po technické stránce na tehdejší světové úrovni (v porovnání třeba s Husitskou trilogií). Navíc film je podpořen opravdovou hereckou špičkou. Zdeněk Štěpánek snad nikdy takovou velkou dramatickou roli ve filmu nedostal. Svatému Václavovi do dokonalosti mnohé chybí, v mnohých momentech opravdu zestárl (oproti již zminěném Batalionu), ipřesto se jedná o precizní dílo, které na svou dobu silně vybočovalo z tehdejší naší produkce a v mnoha směrech převyšovalo produkci vznikající příštích pár dekád.(25.9.2009)
-
Přemek
Impozantní český němý velkofilm, jediný skutečný velkofilm v dějinách naší kinematografie. Ačkoli byl mnohokrát vysmíván a haněn (nejdříve proto, že jej spolufinancoval stát, což se jistě muselo stát středem závisti ostatních filmařů; později pro svou ideu a náboženský námět), je to skutečně výborný film s neobyčejně moderním stylem vyprávění. - - Obnovená premiéra 28. 9. 2010, přenášená přímo na ČT2, nově zrekonstruovanou partituru Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala přehrál SOČR za vedení Jana Kučery. - - V jedné z menších rolí prý vystoupil i Jindřich Plachta.(28.9.2010)
-
Brejlil
Obavám se, že tento film je poněkud "out". Ani ne snad námětem, ale naprosto naivním zpracováním. Díky nápadu NFA oslavit svátek české státnosti tímto "velkofilmem" se alespoň konečně objevila původní hudba Nedbala a Křičky. Ta je na filmu asi to nejlepší. Rozepisovat se o ději nemá valnou cenu. Z větší části jde o rozvláčnou kompilaci tu podle Kristiána, tu podle 1. staroslověnské legendy, tu podle Kosmy, tu podle čiré fantasie. Již tak dost pomalý děj je nakonec retardován děsivou vložkou, ve které večer před vraždou zpívá (v němém filmu nápad k nezaplacení) slepý pěvec legendu o Svatoplukovi a třech prutech. Ta je pro jistotu názorně předvedena. Herecké výkony jsou... Vlastně nejsou, skoro nikdo nemá co hrát. Ani Štěpánek (sv. Václav) ani Speerger (Boleslav) mnoho prostoru nedostali, přestože jejich konflikt by měl být nosným prvkem filmu. Zavilý Loskot (vladyka Skeř) se také mnoho nevytáhl. Na Máňu Ženíškovou (Radmila) je jen hezký pohled. Absolutním úletem je Raymond Guérin v roli Géra. Jeho homoerotické chování je až zarážející. Filmu nelze vytknout snahu o velkolepost, i když nepříliš využitou a zručně odvedenou kameru. Přeci jen pánové Stallich, Heller, Vích, Kopřiva a Brichta jsou v tomto směru zárukou kvality. Jediné, co zamrzí je neuvěřitelná statičnost. Vždyť už je rok 1929, proboha.(29.9.2010)
-
PollyJean
Jednoznačně nejlepší na tomto díle byla hudba. Jinak mi to přišlo jako doslovně a bojácně ilustrovaná legenda, na některých místech působící dnes už dost zastarale.(7.10.2010)
-
zatoichi0
Na to že jde o němý film jsem jím byl mile překvapen. První československý velkofilm natočený s přímou podpodou státu a pod dozorem Akademie věd a Ministerstva školství a osvěty u příležitosti 1000. výročí smrti patrona české země.Na historické stavby na strahovském stadionu - největší filmové stavby v Evropě v té době - bylo spotřebováno 120 tisíc metrů juty, 35 vagónů dřeva, 6 tisíc kg hřebíků, 12 tisíc kg barev. Dále bylo zhotoveno 120 kostýmů sólistů, více než 1000 kostýmů pro komparz. Film byl rekonstruován Františkem Balšánem v r. 1971 pod přímým dohledem režiséra J. S. Kolára. (zdroj NFA)(2.3.2007)
-
klima777
Monstrózní. Jenomže ani kníže Václav neunese všechno. V roce 1929 stejně jako dnes.(29.9.2010)
