St. Wenceslas
Československo,
1929, 104 min
Obsahy(1)
V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiální text distributora)
(více)Zajímavosti (22)
- Stát přispěl na projekt na tehdejší poměry obrovským jedním milionem korun. Z oficiálních míst přišly i další dotace, neboť celkové náklady dosáhly neuvěřitelné 4,5 miliónů korun. (Hans.)
- Na historické stavby na strahovském stadionu - největší filmové stavby v Evropě v té době - bylo spotřebováno: 120 tisíc metrů juty, 35 vagónů dřeva, 6 tisíc kg hřebíků, 12 tisíc kg barev. Dále bylo zhotoveno 120 kostýmů sólistů a více než tisíc kostýmů pro komparz. Film byl rekonstruován Františkem Balšánem v r. 1971 pod přímým dohledem režiséra J. S. Kolára. První československý velkofilm natočený s přímou podporou státu a pod dozorem Akademie věd a Ministerstva školství a osvěty u příležitosti 1000. výročí smrti patrona české země. Původní hudbu zkomponovali Oskar Nedbal a Jaroslav Křička. Pracovní záběry jsou ve filmu "Jak se u nás kdysi filmovalo" (sestavil Bohumil Veselý v roce 1960). Pracovní záběry jsou ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1960). Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)
- Vladimít Slavínský si pečlivě připravil scénu, kdy Horymír skáče s Šemíkem z vyšehradských skal a uhání k Neumětelům. Scénu trénoval velmi pečlivě, ovšem v okamžiku, kdy se mělo točit naostro, zapomněl pan kameraman Heller točit klikou u kamery a to Slavínského tak rozzuřilo, že kameramana celý den po vyšehradských skalách honil. (Elisebah)
- Po premiére filmu sprevádzaným pôvodnou hudbou putoval po Československu tento film, avšak už bez hudby, pretože vtedy ešte nebol súčasťou obrazu zvukový záznam, po vidieckych sálach ho podľa vtedajších zvyklostí sprevádzali spravidla osamelí klaviristi a tí si hrali, čo uznali za vhodné. Z tejto skutočnosti bol vo svojej dobe mimoriadne roztrpčený jeden z autorov hudby Jaroslav Křička. (Raccoon.city)
- Film bol dokončený a uvedený do kín až s veľkým oneskorením, kedy už svätováclavské milénium dávno "vyšumelo". Kiná v tej dobe už navyše plne ovládol zvukový film a nemý film s množstvom dlhých titulkov a pomaly plynúcim dejom tak mal len malú šancu zaujať širšie publikum. Tak sa ticho a nenávratne prepadol do histórie. Rovnako ako jeho možno nádejný režisér, ktorý už nikdy nedostal príležitosť točiť film. (Raccoon.city)
- Mottom filmu bola jedna jediná, ale výstižná veta: "Knieža Václav sa pre svoj kresťanstvom podmienený zmierlivý postoj k vláde dostane do rozporu so svojím bratom Boleslavom a je úkladne zavraždený." (Raccoon.city)
- Film vznikol v ateliéroch AB. Bežný film tej doby stál okolo 200 tisíc korún, ale rozpočet Svatého Václava bol vyše 20 násobne vyšším, čím sa stal na 20 rokov najdrahším československým filmom. (Raccoon.city)
- Film sa natáčal na dve kamery, preto si ich zriadili do realizačného štábu päť. Niektoré scény v ťažko dostupnom teréne sa opakovali až trikrát. Veľa materiálu sa spotrebovalo na herecké skúšky, čo bola v našej kinematografii novinka. Celkom sa spotrebovalo 57-tisíc metrov, zostrihané kópie pre kiná boli dlhé tritisíc metrov. Strihač neskôr tak rázne zasiahol do nemeckej verzie, že jeden z českých novinárov oprávnene napísal: „Výsledkom bola skôr historická kriminálka o zavraždení svätej Ľudmily než Václava." (Raccoon.city)
- Film bol mládeži neprístupný. Až keď zmizla z prológu dojčiaca žena a vystrihli sa scény Václavovho prebodnutia a Ludmilino uškrtenie, smeli ho navštíviť aj školopovinné deti. (Raccoon.city)
- Pri slávnostnej premiére sprevádzal projekciu štyridsaťčlenný orchester, ale tvorcovia nestačili film dokončiť v termíne, takže bol premietaný až niekoľko mesiacov po oslavách a u divákov úplne prepadol. (Raccoon.city)
- Pri filmovaní v hustom stromovom poraste sa muselo presvetľovať vojenskými reflektormi napájanými z pojazdnej elektrárne. Aj napriek tomu boli zábery príliš tmavé, a tak architektovi asistenti striekali natáčaciu plochu neškodnou svetlou farbou. (Raccoon.city)
- Pre bojové scény bolo zhotovených 2 300 štítov, 800 kopijí, 600 mečov a 100 železných heliem. Na stavby bolo použitých 170 ton sadry, 12 ton farieb a 50 nákladných aut rôznych tráv, rastlín a machov. (Raccoon.city)
- Pôvodne mal film niesť názov Pro blaho národa, neskôr Kníže svatý Václav a Kníže Václav. Do cudziny bol distribuovaný pod názvom Nezdolán. (Raccoon.city)
- Máňa Ženíšková nahradila počas natáčania v úlohe Radmily Martu Karinu. (Raccoon.city)
- Film produkovala cirkevná spoločnosť Millenium-film, ktorá vypísala súťaž na scenár. Záujem prejavili Rudolf Medek a v tom čase ešte neznámy Gustav Machatý. (Raccoon.city)
- Za český, anglický a nemecký text k filmu zaplatilo Ministerstvo školstva a národnej osvety 1 700 Kč. (Raccoon.city)
- Film sa natáčal v pražskom Prokopskom údolí, na Šumave v Boubínsky pralese, na Křivoklátsku v Brdoch a v Unhošťi. Stavba Václavovho hradiska a Boleslavovo hradu bola vykonaná na ploche Strahovského štadiónu. (Raccoon.city)
- Distribúcia filmu vyvolala veľký medzinárodný konflikt s Vatikánom, ktorý vyústil dokonca až demonštratívnym odchodom vatikánskeho veľvyslanca z Českej republiky. (Raccoon.city)
- Film bol natočený z rozhodnutia prezidenta T. G. Masaryka a vlády k tisícemu výročiu smrti svätého Václava. (Raccoon.city)