poster

Kasi az gorbehaye irani khabar nadareh

  • EN název

    No One Knows About Persian Cats

Drama / Hudební

Írán, 2009, 106 min

Režie:

Bahman Ghobadi

Komentáře uživatelů k filmu (7)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby USA $81,768Tržby Celosvetovo $874,035(8.7.2010)

  • Bebacek
    *****

    NA VLNÁCH ÍRÁNSKÉHO INDIE-ROCKU__Zlomový film Ghobadiho kariéry - natočený ilegálně (režisér byl nucen odejít do exilu), tematizující v Íránu řadou zákazů opředený hudební svět, otevřeně kritizující zdejší cenzuru vztahující se na západní hudební žánry, ženský zpěv či pouhou prezentaci hudebních nástrojů filmovým médiem. Odvážné a pro mnohého západního diváka vskutku zarážející.(10.4.2010)

  • Niktorius
    **

    "Už zas se koukaj na indický filmy. Milujou je. Když se tuhle dívali na Sholay, tak při scéně, kde ta holka tančí na střepech, normálně brečeli. Přísahám Bohu, že brečeli." Tak tenhle výrok byl jednou z mála věcí, které mě na tomto poněkud mystifikačním docudramatu opravdu potěšily. Dále bych do seznamu předností zařadil krásnou Negar Shaghaghi, vystoupení rappera Hichkase a skupiny Take It Easy Hospital - v obou případech doprovázená působivými záběry z teheránských ulic - a indicky vypadající vizuál. Ono mi ani tak nevadí, jako nkterým zahraničním komentátorům, že jde o film od počátku cílený na západní publikum, který má ukázat, že íránská mladéž se svým životem a náhledem na svět nijak neliší od té americké, spíš jde o to, že "Perské kočky" moc nefungují jako drama. Hlavní aktéři většinou jen doběhnou na pokec za nějakým jiným muzikantem, ten zazpívá písničku a jde se zase dál... A když už se mi přece jen chtělo dát tři hvězdičky, pokazil to ten hysterický konec. Íránské filmy mám rád, ale s režisérem Bahmanem Ghobadim si nějak nerozumím, ať už zrovna tematizuje "kurdskou otázku" nebo íránský hudební underground. 50%(20.3.2010)

  • jhrasko
    *

    Iránska (post) verzia ONCE, ktorá najviac trpí tým, v čom chce byť najsilnejšia: (ne)schopnosťou interpretovať príbeh. Dopláca na mozaikovitosť, naivitu a obrazovú preexponovanosť. Ako nepodarený sequel k Madonninmu Ray of Light OK, ako celovečerný film KO.(11.4.2010)

  • honajz
    ****

    Hrozně zvláštní film. Nám už to tak nepřijde, ale zkusit v Íránu založit kapelu á la Beatles, mít tam dokonce holku a ještě dokonce chtít jet se svými písničkami na nějaký festival mimo Írán, může být složitější, jak na Kubě hlásat kapitalismus. Už jenom to samotné, a věřím, že autentické, prostředí, kde kapela zkouší a hraje, je něco naprosto neuvěřitelného. Kombinace moderní hudby a původní íránské zní také velmi zajímavě. Někdy je dobré si připomenout, že ne všude mohou lidé dělat, co se jim zalíbí. Jen škoda toho konce - alespoň z mého pohledu - happy endy mám radši.(23.1.2010)

  • boogieman
    *****

    Najväčšia finesa tohto filmu spočíva v tom, že nás dokáže vedomostne, kultúrne a ľudsky obohatiť oveľa viac ako akýkoľvek dokument o útrapách režimu a zároveň nás na konci svojho minimálneho naratívu dokáže priviesť k zimomriavkam, hoci fikčný svet bol masívne upozaďovaný v prospech dokumentárnej stránky tohto filmu. Skrátka skvelá kombinácia dokumentu a fikčného filmu.(22.5.2010)

  • Ronee
    ****

    Dnes som si na tento film spomenula, aj keď som ho videla už dávnejšie, ešte v júni 2010. Bol to nevšedný film, z úplne odlišnej kultúry a ešte by som k nemu dala žáner -hudobný- pretože celá zápletka sa točila okolo jednej začínajúcej kapely, ktorá hrala indie rock a zháňala peniaze na vycestovanie z krajiny na hudobný festival. Veľa sa tam hovorí o hudbe, odráža sa tam kultúra iránskeho a tiež indického sveta. Bolo to o mladých ľuďoch, natočené zvláštnym štýlom - dokumentárne, bez kauzálnej narácie. Dej bol vyrozprávaný trochu chaoticky, veľa postáv, niektoré sa tam len mihli, niečo spravili a odišli. To bolo súčasťou jedinečného štýlu, ktorý tento film má. Akoby sme sledovali jeden celý deň, bez zostrihu. Inak celkom pekná hudba a názov je myslím, že nejaká metafora, no musím ešte zistiť, aká. Kasi az gorbehaye irani khabar nadareh, alebo Nikto nevie o perzských mačkách. Dodnes si pamätám scénu na streche a rap o Teheráne. Myslím, že každé mesto má svoju pesničku. http://www.youtube.com/watch?v=AChqfzYXTaE&feature=related Ale osobne sa mi viac páčil indie rock, aj keď to nie je môj žáner.(6.2.2011)