Maškaráda čili Fantom Opery

Maškaráda nepatří mezi Pratchettova nejzdařilejší díla. Přesto V Dlouhé dobře udělali, že si ji vybrali. Oproti Soudným sestrám je to tentokrát výpravnější, opulentnější a divácky líbivější. Problémem je místy nevhodné sklouzávání k estrádnosti a lacinosti nepatřící do adaptace předlohy přetékající britským suchým humorem. Nechci vyvolat dojem, že je to celé laciné. Jenom je tu pár momentů, které takové jsou a v zásadě jsou to všechny ty nemající oporu v předloze. Znovu se také potvrzuje, že přes nespornou kvalitu "dlouháckého" ansámblu, je dvojice Vondráček s Táborským herecky prostě jinde. Co na druhou stranu vyloženě potěší je vymazlená parodická hudební složka "by Jan Vondráček" a výrazně lepší druhá polovina představení. V té se totiž přílišná epizodičnost vyprávění a časté změny lokací konečně slejí do jednoho silného celku (a přímo na divadle je to ještě patrnější, pro televizi to bylo místy ještě docela pokráceno). (24.12.2009)

Knižní předlohu jsem četl několikrát, a tak jsem byl poměrně zvědavý, jak se vyvede tato divadelní adaptace. A po poměrně utahaném začátku, jsem se výborně bavil skoro celé tři hodiny, co představení trvá. Možná jen že pro nepratchettovce můžou být nějaké dějové zkratky poněkud těžké k orientaci, také některé vtipy vyzní jen ve srovnání s předlohou, ale jinak musím Divadlu v Dlouhé pogratulovat ke zdařilé a věrné inscenaci. (02.01.2010)

Po Soudných sestrách nás Česká televize s Divadlem v Dlouhé konečně obšťastnilo druhým zpracováním knihy z pera Terryho Prachetta. Turek, Vondráček a Táborský - trojice, která svým herectvím zastiňují i všechny ostatní - a to přitom divadlo má vynikající herce. Co mě dostalo nejvíc? "Vložíte do toho peníze a vypadne vám opera." Úžasné ekonomické smýšlení :D (18.01.2010)

Předlohu neznám, takže nemohu porovnávat. V podstatě, hlavním důvodem mého zájmu byla spojitost s Fantomem Opery. Legrace od začátku do konce, přesto se zde najdou slabší chvilky, kdy se divák rád podívá na hodinky. Pravda, měla jsem docela tendenci neustále Pratchettovskou parodii srovnávat s originálem, ať už muzikálovým nebo knižním. To mě taky trochu sklání k jinému hodncení. Co mi ale fakt vadilo bylo nazývání Fantoma Duchem. Nevim proč, ale na to jsem prostě alergická... (25.12.2009)

Spolu se Slouhou dvou pánů asi nejlepší divadlo v TV co jsem kdy viděl. Zdá se mi, že jsem Prachetovy konečně přišel na chuť a hodlám číst a číst a číst, protože pokud vím, tak toho už moc z filmů není co k vidění. Moje oblíbená postava SMRŤ se zde sice moc nevyskytoval a nebyl tak dokonale ztvárněn jako ve filmu, ale ostatní hlavní role to vynahradili dostatečně. Od začátku dokonce sem se usmíval a prostě ty vtípky tak akorát, byly vtipné, ale ne podbízivé ani přehnané. A konečné rozuzlení stalo taky za to. Prostě bomba. (26.12.2009)