Tak tohle není žádná pseudoromantika, je to neobvyklé, nečekané a dojemné. Dokonce jsem předpokládal, jak to asi celé dopadne. Příběh indiánského kluka Toma Black Bulla má příchuť tak, jak jsem si přál vždycky u filmu ochutnat, lahodně kouzelnou. Sledoval jsem poslední okamžiky filmu s pocitem jakoby ta historka odvahy a síly se skutečně stala. Je to zvláštní, některé filmy rychle zapomenu a s odstupem času se rozmělní v paměti, jak vzpomínky pomíjivé. A jiné se jaksi čirou náhodou neodmyslitelně vryjí do srdce a v zajetí nostalgie zůstanou tam navždy. Z tohoto hlediska je tedy film „Když legendy umírají“ pro mne nezapomenutelný.(16.1.2011)