Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (230)

Ellmariachi 

všechny recenze uživatele

Je to přesně ten druh filmu, který kdybych viděl v jiný den, na jiné TV a měl na sobě jiný ponožky, tak je hodnocení jiné. Jenže mě zrovna sedlo to, že bílá je zde čistě bílá a v černé se utápím. Hraje se prostě na to, že ti hodní jsou ti nejčestnější na světě a zloducha vám film ukáže jako čisté zlo a monstrum. Toto se táhne první polovinou filmu a po té se přejde na samurajská jatka. Ne vždy bych to vítal s otevřenou náručí dokořán jako teď. Ale ten masakr mi nějakým způsobem sedl. Už jen proto, že na filmech kde jde pár jedinců, když ne samotný hrdina, proti přesile jsem vyrostl. Mírné zklamání byl závěr ale to vem čert. Celkově velká spokojenost a 90 procent. ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Hezky oldschoolově působící film, který dějově nijak nepřekvapí a ani to od něj nikdo nechce. Co ale překvapilo byla hnusota všech ženskejch. Fakt košťata a to pak přišel bonbónek v podobě chuděry s usekanými údy. Scéna to s ní ale byla silná, to zase jo. Záporák je fakt hyperzlej, ale ty jeho průpovídky alá, "Ten muž má pravdu, proto jsem ho odměnil svým krátkým mečem" (poté co hodí chlapovi meč do krku), mě bavily. Finální jatka byly bezva, mám rád tyhle bitky proti přesile. Ale nejdůležitější je, že titulní třinácka byla až na pár výjimek plná charismatických typů, kteří se mi nepletli. ()

Reklama

classic 

všechny recenze uživatele

Originál som síce doposiaľ ešte vôbec nevidel, ale nakoľko ma Takašiho「nové spracovanie」z roku 2010, mimoriadne oslovilo, tak zrovna tento môj osobný rest - zatiaľ zrejme zmeniť nemienim, i keď podotýkam, že táto recenzovaná snímka, rovnako obsahovala i niekoľko zvláštnych prehmatov, či dokonca povedzme aj kiksov, kvôli čomu v podstate nepôjdem do maximálneho hodnotenia, no i napriek tomu musím zároveň skonštatovať, že režisér mi počas dvoch hodín, a k tomu i rovných dvadsiatich minút extra naviac, vskutku, naservíroval neuveriteľnú porciu brutálnych scén, až by som normálne povedal, že sa znovu kompletne utrhol z reťaze, čím je snáď skrátka naprosto odjakživa povestným, a tak by som sa vonkoncom nad tým nemal príliš a celkovo zamýšľať, keďže som práve s týmto historickým (veľko)filmom, v priamom spojení so samurajským zameraním v podobe 12. samurajov a jedného lovca, až tak nadmieru spokojným, že mu kľudne odpustím i zopár (ne)podstatných prešľapov, tým vlastne dostáva konečnú podobu titul Trinásť vrahov. • Záverečná bojová sekvencia, trvajúca 45 minút, je vari niečo v priamej kombinácii legendárnej Bitky pri Termopylách, samozrejme, že tentoraz s oveľa menším rozsahom, lebo spomínaných len 13 mužov na čele s prvotriednym samurajom Šimadom Šinzaemonom a ďalšími, bojujú proti značnej presile v podobe okolo dvesto mužov na strane - nenávideného, skazeného a zvráteného lorda Matsudairoa Naritsuguoa, z klanu Akaši, a k tomu si tiež kľudne pripočítajte napríklad i takú strhujúcu bitku zo Siedmich samurajov od Akiru Kurosawu, a tým pádom získavate reálnu predstavu o tom, čo môžete od tohto kvalitného, dobového eposu očakávať, čoho sa mi našťastie plne dostalo. • Naozaj, už iba kvôli tej trištvrte hodinovej pasáži, váš strávený čas pre tento počin, určite nebude v žiadnom prípade iba tak prebytočným! • Obsadenie mi tentokrát nadmieru sadlo, napríklad predstaviteľ samuraja Šimadu, čiže Kódži Jakušo, sa už predtým zaskvel buď v prelomovej snímke Tampopo, kedy medzitým stelesnil Gangstra v bielom obleku, alebo aj následne potom, a to v konkrétne Iñárrituovom titule Babel z roku 2006, kde sa zase pre zmenu zhostil postavy Jasudžiróa Watajuoa, konkrétne v tej japonskej časti, kde si jeho filmovú dcéru, mimochodom zahrala Rinko Kikučiová. Jednoducho zhodnotené, že casting je prevelice vydarenou záležitosťou, vrátane Goróa Inagakiho, ako toho ústredného antagonistu, či ešte ma zrovna napadlo doplniť i Júsukeho Iseju, ktorý napokon skompletizoval túto『bandu hrdlorezov』, a súčasne taktiež trochu odľahčil i napätú atmosféru... ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

V rámci žánru hrstka proti přesile, se nedočkáte ničeho nového. Takové filmy se liší jen v počtu přeživších a příčinou toho všeho. Japonci do toho umí zamotat aspoň samurajský kodex, takže to není jen řežba ve vyšším zájmu. Záporák byl ultraz*rd, ale přesto mi to bylo trochu jedno. Spor mezi tím, jestli má samuraj hájit život a práva svého pána bez ohledu na to, co je to za zmetka, nebo jestli má samuraj hájit spravedlnost a zájmy lidu, měl příběh pozvednout do filosofické roviny, ale kdo v tom má jasno, ten u filmu nemudroval a spíš byl zvědavý, jestli se to povede a jestli někdo přežije. Na tohle téma jsou i lepší kousky. Horší 4*....nebo raději lepší 3. ()

Rudovous 

všechny recenze uživatele

Semknute strizlive dilko ktere vsak nastesti netaji sveho tvurce. Miikeho typicky rukopis je zde servirovan akuratne a sokuje tam kde ma - o to vice vsak silneji a autenticteji. Tema spravedlive odplaty, absurdity kastovnich vztahu feudalniho japonska, reziser nacina s velikou gracii, bez zbytecnych patetickych zabehlich klise. Pro me by film mohl byt klidne i delsi. Obsazeni Kojiho Yakusha byl skveli tah. Zaver filmu je pak pro milovniky samurajskych filmu skutecnou lahutkou. Mozna by jsme se mohli prit o ideove, filosoficke vyzneni filmu, nebo o to jak to tenkrat Kudo, Kobayashi ci Okamoto mysleli, ale bud jak bud Miike opet dokazal, ze zanrove filmy zvlada az okazale s prehledem. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (6)

  • Herec Yûsuke Iseya, který ve filmu ztvárnil postavu Kigu Koyata, během velké závěrečné bitvy zemře poté, co je zasažen do krku Wakizašim a následně je mu rozseknuto břicho. Na to by nebylo nic zvláštního, ale v závěru filmu se objevuje živý a zdravý. Režisér Takashi Miike prohlásil, že jde o Tengu - japonského horského skřeta, který lidem v lese provádí zlomyslnosti a může na sebe vzít lidskou podobu. Na otázku, proč se rozhodl do filmu stvoření umístit, odpověděl: "I bohům a jiným japonským mytickým stvoření se nelíbilo počínání knížete, a tak se rozhodli zasáhnout a takto pomoci hrdinům." (Yoshitsune)
  • Plán zaútočiť na Matsudaira Naritsuga počas jeho cesty do Edo (dobové meno Tokya) vychádza zo zvyku, ktorý bol praktizovaný v ére Edo. Každý japonský šľachtic musel cestovať do Eda a pobudnúť tam určitú dobu. Táto cesta niesla názov Sankin-kotai, alebo taktiež Oficiálna cesta. Šľachtici tým dokazovali vernosť svojmu šógunovi a tomu zas systém pomáhal efektívnejšie kontrolovať ich aktivity. (beso74)

Související novinky

Filmasia 2010 – asijské „best of“

Filmasia 2010 – asijské „best of“

30.11.2010

Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)

Vyhřezlá střeva ve 3D

Vyhřezlá střeva ve 3D

21.09.2010

Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)

Reklama

Reklama