Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (230)

Fallen_One 

všechny recenze uživatele

Výborná záležitost. Skvělé akční sekvence, příběh a Yusuke Iseya - jen jsem to s jeho postavou tak úplně nepochopil na konci. Doporučuji pro všechny milovníky syrových nářezů a genia loci japonského ducha. Jediné, co občas strhává hodnocení, je přílišná ukecanost. Ale pak nastane boj a ten skončí až se závěrečnými titulky. ()

Maq 

všechny recenze uživatele

Z tohohle filmu by byl nadšený můj syn. Kdybych mu ho dopřál. Abyste rozuměli, je mu pět let. Žije v nepřetržité bojové pohotovosti, vždy připraven tasit zbraň, postavit se nepříteli, vybourat se s automobilem či jiným dopravním prostředkem. Proč jsou kluci takoví? Domnívám se, že je to projev naší genetické výbavy, kterou jsme nabrali za stovky milénií vývoje lidského rodu. --- Žvaněním o míru a rovnosti pohlaví se téhle orientace jen tak nezbavíme, ale snad se vědcům brzy podaří vyšlechtit nějakého geneticky modifikovaného euro-samce se silikonovým přirozením. Do té doby se bude dospívání kluků vyznačovat tím, že budou od nesmyslného máchání mečem přecházet k užívání zbraní přiměřenějších a účelnějších vzhledem k současným životním podmínkám. --- Jinak řečeno, tohle samoúčelné mečování je záležitost dětská a dětinská. --- Zaujala mě ale jiná věc. Civilizační pozadí celého příběhu. Nedávno jsem se totiž zapletl do jakési diskuse o japonské kultuře, kdy jsem byl pokárán za svoje nevalné mínění o schopnosti Japonců zachovávat míru. Bylo mi vysvětleno, že naopak smysl pro rovnováhu patří k základním pilířům japonského myšlení a kultury. --- Nu, něco na tom asi bude. Rozpoznávám v tom i vliv čínského konfucianismu. Tahle nauka si rovněž mimořádně cení mírnosti a stability, často je označována za svrchovaně humanistickou. Podle mého soudu je ale zrada nikoli v cílech, nýbrž v prostředcích. Konfuciánský mandarín i japonský samuraj usilují o rovnováhu skrze bazírování na striktním dodržování hierarchické disciplíny. Tahle morálka vede k potlačování svědomí a vědomí vlastní odpovědnosti právě v té míře, v jaké rozhodování o svém osudu přenášíme na druhé, tedy stojící výše ve společenské hierarchii. --- Takové uvažování je v naprostém protikladu vůči křesťanské etice. Rozdíl je dobře patrný při srovnání s filmem Sedm statečných, takto vlastně západním remakem samurajského příběhu. Místo mečů bouchačky, ale to je podružnost. Všimněme si: pistolníci se rozhodují jako svobodní lidé. Pohnutky každého z nich jsou jiné. Každý z nich je individualitou, každý z nich má možnost vlastní volby. Pochopitelně, i západní kultura zná situace, kdy člověk nasazuje život na něčí rozkaz. V zásadě však vždy stojí v pozadí nějaká reciproční dohoda, nějaké meze, nějaká – ano – MÍRA! --- Žádný západní středověký feudál – zhruba ekvivalent samuraje – ba ani kmán nebyl nikdy vůči pánovi vázán věrností a poslušností bezpodmínečnou a ničím neomezenou. Křesťanská etika nedovoluje nikomu se takto zříct odpovědnosti za své jednání. Naopak samurajové v tomto příběhu nikdy nejednají z vlastní vůle; jejich ctí je bezpodmínečná poslušnost a vynakládají všechen svůj um na co nejdokonalejší splnění vůle někoho jiného. --- Můžeme namítat, že tohle není historická skutečnost, jen mýtus. To je jistě pravda. Ale mýtus je součástí kultury častěji než reálná historie. Patří k české kultuře historické husitství, anebo obrozenecko-marxistický mýtus husitství? Zajisté to druhé. A právě tak v Japonsku je silný a byl donedávna důrazně svrchu posilován mýtus bušidó. Dobro skrze přenášení odpovědnosti na druhé. --- Na Západě najdeme jen nemnoho paralel, a to výlučně novodobých a ateistických. SS-mani byli v tomto ohledu poučným extrémem, se silným vědomím stavovské cti, kulturní pýchou, ba ani ta umírněnost jim nechyběla: jakékoli excesy při vyhlazování Židů byly nečestné a nepřípustné. --- „Já jen plním předpisy, rozkazy.“ Takto melduje každé hovado, které se vzdalo svého lidství. Tento film je cirkusovým číslem hovad cvičených v šermu. --- () (méně) (více)

Reklama

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Tak priamočiare, že som chvíľu váhal, či ísť s hodnotením tak vysoko, ale nedá sa svietiť - tá žánrová rýdzosť je dnes veľká vzácnosť. Na jednej strane partia absolútnych sympaťákov, proti nim odporný zloduch (ale všetci zahraní pekne pri zemi a načisto civilne, čo je pri ázijských produkciách vždy veľké prekvapenie) a medzi nimi 200 nohsledov. Napočudovanie ma omnoho viac bavilo prvých cca 75 minút. Niežeby to, čo nasleduje po vete "Totálny masaker! Zabite ich všetkých!", nebola veľká akčná lahoda, ale 50 minút porciovania žltého mäsa nadrobno už mi predsa len prišlo trochu priveľa. ()

Martrix 

všechny recenze uživatele

V rámci žánru hrstka proti přesile, se nedočkáte ničeho nového. Takové filmy se liší jen v počtu přeživších a příčinou toho všeho. Japonci do toho umí zamotat aspoň samurajský kodex, takže to není jen řežba ve vyšším zájmu. Záporák byl ultraz*rd, ale přesto mi to bylo trochu jedno. Spor mezi tím, jestli má samuraj hájit život a práva svého pána bez ohledu na to, co je to za zmetka, nebo jestli má samuraj hájit spravedlnost a zájmy lidu, měl příběh pozvednout do filosofické roviny, ale kdo v tom má jasno, ten u filmu nemudroval a spíš byl zvědavý, jestli se to povede a jestli někdo přežije. Na tohle téma jsou i lepší kousky. Horší 4*....nebo raději lepší 3. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Člověk se musí prokousat tou hodinou a něco, která obnáší uvedení do situace, nábor členů, výcvik a nezbytné plkání o tom, jestli se plánovaný čin shoduje se samurajskou ctí. To se Japoncům moc nepovedlo. Ale když přšlo na přepadovou akci, mohl jsem si spokojeně pchrochtávat, protože v tu chvíli film přinesl to, co od samurajského tématu čekám. Tedy svištění katan s vysokou efektivitou a efektností provázené tradičním žánrovým klišé a digitálními krávami. Sice jsem se musel tradičně prát se svojí občasnou neschopností rozeznat kdo je kdo, ale během té hromadné osekávané to bylo stejně jedno. celkově jsem si to docela užil. 60% ()

Galerie (32)

Zajímavosti (6)

  • Postava lorda Naritsugu je založená na skutočne jestvujúcej osobe Matsudaira Narakota, ktorý bol 25. synom jedenásteho šóguna Tokugawskej dynastie Tokogawa Ienari. (MikaelSVK)
  • Herec Yûsuke Iseya, který ve filmu ztvárnil postavu Kigu Koyata, během velké závěrečné bitvy zemře poté, co je zasažen do krku Wakizašim a následně je mu rozseknuto břicho. Na to by nebylo nic zvláštního, ale v závěru filmu se objevuje živý a zdravý. Režisér Takashi Miike prohlásil, že jde o Tengu - japonského horského skřeta, který lidem v lese provádí zlomyslnosti a může na sebe vzít lidskou podobu. Na otázku, proč se rozhodl do filmu stvoření umístit, odpověděl: "I bohům a jiným japonským mytickým stvoření se nelíbilo počínání knížete, a tak se rozhodli zasáhnout a takto pomoci hrdinům." (Yoshitsune)

Související novinky

Filmasia 2010 – asijské „best of“

Filmasia 2010 – asijské „best of“

30.11.2010

Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)

Vyhřezlá střeva ve 3D

Vyhřezlá střeva ve 3D

21.09.2010

Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)

Reklama

Reklama