O království z nudlí a štěstí bez konce

Ukázkový příklad toho, že někdy se těsto na dobrou pohádku nezadaří, i když použijeme funkční ingredience a postupujeme podle osvědčené receptury. Děj se táhne jako nudle, celé je to bez chuti a zápachu, Matonohova parodie na Itala je přežitá a písničky tam vůbec nemusely být. Po hodině televizního utrpení naštěstí na scénu vlítne Ježková, která během minuty efektivně vyřeší problémy ostatních postav (škoda, že to neudělala už po deseti minutách) a celou pohádku vytáhne alespoň na jednu hvězdu. Tu druhou dávám za Teresu Brannu, jinak skvělou herečku Jihočeského divadla. (03.12.2018)

Princ se nechce ženit, ale je vyslán na námluvy, rozhodnut nenamlouvat nic ani sobě ani jiným, vymění se se svým sluhou - kuchařem (jo, to byli osobní sluhové princů odjaktěmrtva) a veselá taškařice může začít. Kuchař se snaží nebýt kvalitním nápadníkem, což se mu daří, protože o princeznu opravdu nestojí, navíc je citově angažovaný jinde a jeho Bětuška by mu při záletech očka vyškrabala. Kdo uhodl už na začátku, že princezna má ve zvyku chodit do kuchyně a družit se s poddanými, uhodl to správně, no a láska na první pohled, to je skoro stejně běžný artefakt jako kouzelný prsten nebo lítající koberec. Že nápadníci navíc budou bezcharakterní stvůry, je taky věc daná, tady je jeden z nich zloděj, marně přemýšlím, od kdy to je pro člověka u moci netypické, druhý požírá líbezné ovečky, které si v Nudlovém království chovají pro radost a potěšení. Taky mám ráda skopový, princeznu za ženu nedostanu, snad to všechny princezny přežijí. Docela sympaticky si to dělalo srandu samo ze sebe, nejlepší byl šermířský souboj a trubadúrský song jednoho z nápadníků. Jo jo, z verše - nohy máš jako nudle, dlouhý, bílý a tenký, by ručkama nadšeně zatřepala nejen princezna. (21.07.2013)

Krize české televizní pohádky po roce 1989 se v této televizní novince ukázala v úplné nahotě, každopádně alespoň nápad s rozhlasovým pohádkovým vysíláním a nudlovými novinami je originální a docela příjemný. Ovšem k uzoufání nevtipný pitvořící se Tomáš Matonoha a jeho příšerný herecký výkon v roli italského prince Burizona zazdil vše naprosto spolehlivě a dokonale, stejně jako herecké výkony většiny neznámých hereckých greenhornů. Proč se ovšem zahazuje Jiří Lábus či Jiří Ornest v takovémhle pohádkovém braku, to mi zůstává skutečnou záhadou... (26.12.2009)

Pokusy o trapné vtipy (třeba hned u úvodního šermování, haha), celé to ranní televizní pohádkové zpravodajství, písničky, a vše nakonec vyřeší psychedelická houbička, která vše vysvětlí a uvede těch pár drobných záměn na pravou míru. Uff. Mimochodem, všichni Troškovým pohádkám vyčítají pitvoření, ale co jsem viděl novější pohádky ČT, tak to tvůrci používají taky a daleko blběji. Princezna navíc vypadá jak Nora Fridrichová (což není kompliment) a je škoda, že ví prostoru nedostala raději Jitka Ježková. (05.06.2018)

Je v podstatě fuk, jestli se pohádkové království jmenuje jitřní nebo nudlové. Sympatické na nudlovém bylo, že podporovalo vegetariánství a bylo proti zabíjení zvířat. Snahu o modernost bych zde nevyčítala i když originalita není v pohádkách nutná. Těch, kdy se princ či princezna nechali zapřít, ve snaze poznat blíže svého budoucího partnera, je docela dost. A ti vdavekchtiví, kteří skončili v kuchyni se taky najdou. To, že někteří nápadníci jsou vyžírkové nebo zlodějíčci rovněž není v pohádkách ojedinělé. Jinak slušná výprava, příjemné lokace, pěkné kostýmy a ucházející herecké výkony až na toho přehrávajícího Matonohu. Pohádka to byla průměrná, ale koukatelná. (04.06.2018)