עג'מי
Ajami – Stadt der Götter
حي العجمي
Obsahy(1)
Izraelské Ajami, sousedící s městem Jaffa, je místem, kde se střetávají odlišné kultury židů, muslimů a křesťanů. Situace, ve které úhlavní nepřátelé žijí jako sousedé, je opravdu neuvěřitelná. Film je mozaikou čtyř samostatných příběhů, v nichž se mísí zoufalství a touha žít normální život, a které na konci spojuje jediná tragická tečka. Třináctiletý Nasri se svým starším bratrem Omarem musí čelit strachu z pomsty jednoho z místních klanů. Díky pošetilosti strýčka je celá rodina v nebezpečí. Šestnáctiletý Palestinec Malek se snaží vydělat peníze na operaci své matky. Binj sní o krásné budoucnosti po boku své židovské přítelkyně. A policista Dando je posedlý hledáním svého nezvěstného bratra. Tyto vzájemně provázané příběhy jsou výrazně ovlivněny společenskými předsudky pramenícími z problematického soužití izraelských Arabů a Židů. Snímek byl mimo jiné oceněn na filmovém festivalu v Cannes v roce 2009. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (21)
Oscar 1 nominace: Nejlepší cizojazyčný film ()
║Rozpočet $1milión║Tržby USA $622,403║Tržby Celosvetovo $1,291,848 ║ ()
,,STRACH JE NEJVĚTŠÍ OSTUDOU A JEN ZBABĚLCI UTÍKAJÍ“...... /// Film o tragický potřebě peněz v odlišným světě, kde RODINA je pro všechny STÁLE to nejdůležitější. Občas to připomíná reality show s jediným podtextem – jak zaplatit, kde vzít na ochranu, na nemocnici.... Sonda do životů rozdělená na (lehce rozházený) kapitoly, takže až postupně se dozvídám, proč umřel ..... a že .... je hajzl. Čekal jsem víc. Tohle je film o věcech, který se můžou stát (téměř) kdekoliv a nenabízí zase až takový kulturní a životní odlišnosti. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chtěl bych dělat v Palestině policajta. 2.) Nevím, jak ,,říznout sníh“. 3.) Nechápu, na co můžou lidi v Ajami potřebovat prachy. 4.) Thx za titule ,,xbobicekx“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()
Minimální orientace a zmatek, přiznávám, že to je celý můj dojem z Ajami. Myslím si, že námět byl velmi dobrý, styl natočení, který působil polodokumentárně, byl také výborný. Jen jsem se nebyla schopná ničeho chytit a tak mi to celé proklouzlo mezi prsty a vcelku působivý závěr to už nezachránil, strašná škoda, ale já víc jak dvojku nedám. ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč mají izraelské filmy takový úspěch na Oscarech? Někdo by řekl, že nad Izrael prostě není i pokud jde o filmy, jiný by mohl podezřívat z nadržování židovskou kliku v Hollywoodu, ale osobně si myslím, že tento blízkovýchodní stát prostě produkuje snímky západnímu divákovi blízké (což už se o mnoha východních kinematografiích říct nedá) a zároveň často obsahující oblíbená "festivalová" témata - tu válka, tu etnické spory, tu konflikt sekularismu a nábožentví... Ajami jako by byl pro festivaly na zakázku vyrobený. Scénáristicko-režisérské duo je složeno z Žida a izraelského Araba, vypráví se o životě arabské menšiny na předměstí Jaffy (de facto Tel Avivu, jímž byla Jaffa anexována), je v tom spousta náboženské, rasové i jiné nesnášenlivosti, je to točené polo-dokumentárním stylem, je to rozsekané do kapitol a vyprávěné nechronologicky - to by v tom byl čert, aby domu nepřistály do klína nějaké ceny! Ajami má ale kliku, že proházené vyprávění nepoužívá jen tak na efekt, ale s jistým účelem - demostruje takto provázanost omylů, předsudků a bezdůvodné nenávisti, jimiž si obyvatelé Ajami ztěžují (a ničí) životy. Však celé to klubko příběhů ani nemá jasně ohraničený začátek a konec. Ajami tedy není úplný prefabrikát, ale jiné izraelské želízko v ohni, Lebanon, pro mě představuje zajímavější a poutavější film, proto se přikláním spíše k těm třem hvězdičkám. 70% ()
Velmi zmatené po celou dobu prakticky nesrozumitelné klubko násilí, které v až v samotném závěru nabídne možnost pochopit. Dvě hodiny však vás nechá tápat kdo z těch všech tmavovlasých, nabušených, nakrátko střižených nepříliš dobrých herců hraje Araba a kdo Žida, kdo je čí bratr, a proč tam vlastně je. Příjemný zážitek to rozhodně nebyl. ()
Festivalový film se vším všudy. ()
Ajami je film poprepletaný rôznymi udalosťami, ktoré sa nakoniec spoja do jedného zrozumiteľného celku, čo ja mám veľmi rád, avšak počas celého filmu som si kladol jednu jedinú otázku, kto z nich všetkých je väčší kokot ! ()
mesto bohov krížené s iňaritu-óvčinou na izraelsko-palestínsky spôsob: silné, surové, bezvýchodiskové. ()
Klasické drama pro festivaly. Snímek nebyl ničím zajímavý a vůbec mě nenadchl a táhl se jak nudle z nosu. Nikdy nepochopím proč akademie neustále vybírá Izrealské filmy do Oscarů. ()
Tak ako je láska neuchopiteľnou a rozumom ťažko ovplyvniteľnou emóciou, dovolím si trvdiť, že s nenávisťou je to ešte horšie. Tá totiž býva veľakrát hlboko zakorenená v dušiach ľudí, napriek tomu, že si už niekedy mnohí ani nepamätajú čo bolo jej príčinou. Ľudia na blízkom východe a nielen tam, vedia o tom svoje a niet divu, že väčšina ich tvorby sa týka práve týchto tém. Mám rada tzv. puzzle filmy, ktoré sa potom v závere spoja do jedného celku, ktorý spojí životy všetkých zúčastnených do jedného príbehu. Miestami to možno bolo neprehľadné, ale nie natoľko, aby som to mala problém vstrebať. Celkovo mám izraelské filmy rada a tento rozhodne patrí určite k tým, ktorý si zaslúži pozornosť. Videné v rámci Challange tour marec 2016 - 30 dní so svetovou kinematografiou. ()
Klobouk dolů. Naprosto objektivně a nezaujatě musím přiznat, že ačkoliv nechovám žádnou velkou náklonnost k Filištínským, tak tohle jsem zhltnul s maximálním zaujetím. Nikdy bych nevěřil, že se mi nějaká palestinská verze Amores Perros bude líbit ještě víc, než samotný Amores Perros. Téměř odpolitizovaný děj, maximálně realisticky a přitom zručně filmařsky natočené, bravo. Blízkovýchodní sociálně-kriminální drama jedna báseň. A neodpustím si poznámku k těm několika zdejším poznámkám těch, kteří prý tápali v ději a nevěděli kdo je kdo: Vážení, když trpíte nedostatkem mozkových buněk a navíc oplýváte nechápavostí a natvrdlostí, tak se radši příště koukejte třeba na Komisaře Rexe. ()
Skvelá mozaika ľudských osudov v arabskej štvrti v Izraeli, natočená v úžasnom štýle nelineárneho rozprávania. ()
Skládání mozaiky několika příběhů se zařadilo k divácky oblíbeným jak již dokázal například Oskarem ověnčený Crash. Ajami bazíruje na stejném pojetí. Je to obdivuhodný debut dvou mladých režisérů, i když ne přímo typický zástupce izraelské kinematografie. Představuje nám arabské muslimy a křesťany, žijící v jedné čtvrti Jaffy. Jejich tragické osudy mohou být považovány zobrazením dnešního nemilosrdného světa, plného rasové nenávisti, kdy už dobro nemá šanci zvítězit nad zlem, protože už se nikdo neptá kdo je zlý a kdo dobrý. Zůstává jen odpověď, že doplácí hlavně ti nevinní. ()
Tolik násilí a nenávisti v jednou filmu snad ani neni možné ()
ocenenia : MFF Cannes 2009 - Zlatá Kamera (najlepší filmový debut)-zvláštne uznanie poroty ◘◘◘◘ Oscar 2010 - Nominácia na najlepší zahraničný film ()
Film trochu svým stylem připomíná mozaikovité příběhy Alejandra Gonzáleze Iñárritu. Je stejně emotivní, přičemž dává nahlédnout do každodenního soužití Židů a Arabů v tak trochu jiném světle, než jsme zvyklí. Není to o žádném politickém boji, nýbrž o běžném klanovém soužití, kdy za chybu jednotlivce platí celá rodina... kde nestačí peníze ani vliv starších, nastupují nekonvenční řešení vedoucí třeba i k prodeji drog, to vše na hraně zákona a rodinné cti, aby byl zachráněn aspoň jeden lidský život... Snímek nedává jasné odpovědi, neukazuje prstem na viníky, ani je neklasuje podle arabské či židovské příslušnosti... přesto lze cítit vzájemné sympatie i antipatie na obou stranách. I proto bych si přála, aby anglické titulky seděly časově. Bohužel jsem film viděla ve zvláštním načasování, takže orientace byla náročnější. Myslím, že po druhém zhlédnutí a nastudování titulků ještě pár detailů vypluje na povrch. I tak hodnotím tento film vysoko... Vím o něm už pár let a nezklamal má očekávání. ()
Muslimští Arabové, křesťanští Arabové, Izraelští Arabové, Palestinští Arabové, Židé a sem tam i Beduíni.... Vše zamícháno na předměstí Ajami, které dělá předměstí Jaffy, které dělá předměstí Tel Avivu... uff. Pro semitsky nerozumějícího pozorovatele je snímek poněkud chaotičtější, pro semitsky nemyslícího diváka je charakteristika postav velmi vyhrocená a postavy reagují přehnaně, ale tak to tam prostě je. Buď žiješ a pereš se o to abys žil dál, nebo prostě nežiješ. Tečka. Někdy však ani nežiješ, i když se o to sebevíce pereš. Ale abych jen nevytahoval reálie Izraele tak, kamera fantastická, střih i koncept bravurní! (Je pravda že na film se sám znovu dívat nebudu, ale nikdy neříkej nikdy) ()
Pokud jste někdo navštívil arabský svět a připadal vám hnusný, stejně jako mě, po tomto filmu vám bude připadat ještě hnusnější. Je to na něco dobré, člověk si potom více váží svého bydla. Toto je vlastně standardní propojený povídkový film ze světa arabského a světa židovského. Vytýkám mu to, že v těch černejch obtloustlejch držkách jsem se vůbec neorientoval. Teprve velmi pozdě jsem pochopil, že policista Dandu je vlastně žid-přitom má kůži jak ostravské uhlí. Taky se pan režisér nenamáhal dovysvětlit zákaz vztahu muslima Omara a křesťanky Hadir, taky ve filmu vůbec není začátek jejich vztahu a není dáno najevo zda rodina Hadir jsou židé či arabáči. Závěrem: dívat se na to dá, je to poměrně zajímavé (mafiánský soud s přítomností mercedesů, kde se jedná jen o to , zda bude jedna rodina naživu a za kolik), že by to ale bylo na festivalové ceny, je přehnané ()
Související novinky
OSCAR 2010 - výsledky
Většina filmových fanoušků bude nejspíš z “prohry” Avatara zklamaná. Není ovšem na škodu, že dala Akademie přednost filmu, který nejenže nebyl ani v nejmenším zamýšlený jako \"oscarový\", ale jeho… (více)