Psychopat z Green River

Ktosi povedal (približne), že jedna obeť je tragédiou, tisíc obetí štatistikou. Podobný pocit som mal aj pri sledovaní TV seriálu (?) o psychopatovi od Zelenej rieky. 172 minútová projekcia mala zmysel iba v tom, že naznačila nekonečne dlhú dobu, po ktorú sa pokúšali tohto sériového vraha dopadnúť. Medzi nami, chvíľami som sa dosť nudil. Režisérka sa bez jednoznačného úspechu snažila nekonečné vyšetrovanie ozvláštniť monológmi a prestrihmi na mŕtvu hrdinku. Záver mnohé vynahradil a výsledný dojem tejto rekonštrukcie bol mierne nadpriemerný. (12.01.2010)

Taková spíše děsně zdlouhavá nuda. Vím že tvůrci chtěly udělat co nejvěrnější rekonstrukci ale prostě to na tak dlouhej film nefunguje a tak buďto koukáme na vrahovo dětství nebo na nudné vyšetřování. Film sice má slušnou atmosféru ale to nezachrání kostrbatý scénář který jedině co udělá je to že člověk má plno otázek. Ale i tak se jedné o hodně lepší film než Green River Killer. (27.03.2014)

Pochcávali jste se ještě v pubertě, týrali vás rodiče a zkoušeli jste si na výrazně mladších spolužácích vivisekci? Pak máte velmi úspěšně našlápnuto ke kariéře masového vraha a jestli nemáte kodex jako Dexter, tak vás lidi nebudou mít rádi, až o vás některá z českých režisérských sereblit natočí MEGAfilm! Mně jen zůstává záhadou, jak někdo s IQ želé bonbónu mohl v relativně omezené lokalitě zavraždit minimálně 49 šlápot (dle svých tvrzení dokonce 71) a neuvěřitelných 21 let tahat za fusekli až pětapadesátičlenný tým vyšetřovatelů. Průměrný TV film o nadprůměrně aktivním seriovém vrahovi: hlavní role byla svěřena příliš nevýraznému ťuňťovi, promluvy jedné z obětí a teologické disputace mi lezly na nervy, popis vražd se omezil na nález těl, občas se obraz rádoby moderně a bezúčelně dělil na více záběrů, děj byl monotónní a nepatrný náznak gradace nastal až v samém závěru. Na tak silné téma byl "Psychopat z Green River" podán strašně nezáživně a nevyvolal ve mně patřičnou emocionální odezvu. Přesto doufám, že věda pokročí tak daleko, aby si pan Ridgway mohl odsedět všech 49 udělených doživotních trestů! 54% (01.12.2011)

„Kebyže máme stupnicu, kde päťka je Absolútne Zlo a jednotka najmenšie... kde by ste boli?“ – „Trojka.“ K PSYCHOPATOVI Z GREEN RIVER som si sadal otrávene, omylom čakajúc ospalý 90-minútový televízny akožetriler, vykrádajúci MLČANIE JAHNIAT a SEDEM. Zaskočilo ma, keď som dostal detailnú a historicky presnú 172-minútovú rekonštrukciu skutočných udalostí. „Psychopat z Green River“ v rokoch 1982 – 1998 zabil 48 mladistvých prostitútok (nezastavil sa ani pred tehotnými a to sa bavíme len o „oficiálnom“ čísle, on sám sa vyjadril, že „ich bolo asi skôr tak 71, neviem presne“). Pravdaže, nie je to dokonalý film. Vidieť, že tvorcovia sa inšpirovali Fincherovým ZODIACOM, ktorý prišiel o rok skôr (množstvo minút, postáv, obetí, zvratov, podozrivých) a vlastne ma prekvapilo, ako dobre. Samozrejme, je to celé nevýrazné a „nehviezdnosť“ hercov je paradoxne až rušivá (na nesympatického Reicherta som si zvykal celú prvú hodinu). Ale tvorcovia okolo nás pomaly a zlovestne obtáčajú smrtiacu slučku a hoci len málokedy vyložene strhnú našu pozornosť (lebka nenarodeného dieťaťa, záverečný rozhovor), možno vás nakoniec prekvapí, akú dobrú atmosféru to celé malo. Vďakabohu sa tvorcovia nebáli štipku poexperimentovať a drzo (v dobrom) do „realistického“ príbehu (mimochodom, policajti prípad SKUTOČNE konzultovali s Tedom Bundym) zakomponovali „duchov“, takže v posledných minútach citlivejšie povahy z vás možno budú poťahovať, čo je na film o sériovom vrahovi neuveriteľné. V rámci možností palec hore. (22.02.2010)

Druhý pokus zpracovat případ vraha od Green River. Tentokrát to sice nedopadlo tak katastrofálně jako pokus z roku 2004, stále to však vypadá, že přetavit dvacet let trvající štvanici ve strhující filmový příběh je nemožné. A to přesto, že k tomu má všechny předpoklady. Je sice fajn, že se podařilo zachytit vyšetřování realisticky, se všemi výslechy, listováním v píprech a chybami a slepými uličkami, ale je škoda, že nejsilnější příběh, osud detektiva Davea Reicherta, je znovu opomíjen a odehrává se jakoby v pozadí rekonstrukce případu. Ta je navíc zpracována bez potřebného napětí a gradace takže působí zdlouhavě a i proto je nakonec nejzajímavější rovinou filmu příběh jedné z obětí, který se odehrává paralelně s vyšetřováním. Je také bohužel jediným, kde zajiskří nějaké emoce. Ve výsledku je tak dvoudílný film jen další průměrnou televizní krimi, která nemá, čím by se do paměti zaryla natrvalo. (13.01.2017)