Lepší svět
-
Hævnen
-
Lepší svet
-
In a Better World
-
V lepším světě
(festivalový název)
Drama
Dánsko / Švédsko, 2010, 113 min
Režie:
Susanne BierHudba:
Johan SöderqvistObsah
-
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. (oficiální text distributora) -
Film vypráví příběh dvou rodin, jejichž osudy se náhodně spojí skrze přátelství dvou dospívajících synů. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se rozhodne ho bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky.
Film řeší zdánlivě jasné etické otázky po smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Film není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat.
Začátkem roku byl snímek režisérky Susanne Bier oceněn Zlatým glóbem. Coby film, který postoupil do pětice oficiálně nominovaných snímků, je jedním z horkých kandidátů na získaní Oscara za nejlepší cizojazyčný film. (Cinema Mundi)
Komentáře uživatelů k filmu (107)
-
Houdini
Oscar 1 : Cizojazyčný film(25.1.2011)
-
Matty
Nešlo by příště činit svět lepším bez glycerinových slz, zkratkovitého jednání postav (které scenárista „přepisuje“ nebo dočasně „odepisuje“ čistě podle toho, jakou extrémní emoci zrovna potřebuje mít na plátně), mechanicky akurátního načasování dramatických situací (výbuch, pokus o sebevraždu) a kýčovitých záběrů přírody a zpomaleně utíkajících afrických černoušků? 50% Zajímavé komentáře: Marigold, FlyBoy, liborek_, jhrasko, fuckme, AlexanderK(5.3.2012)
-
Renton
Scénář: Anders Thomas Jensen, Susanne Bier .. 70%.(7.3.2011)
-
Malarkey
Nebudu řikat proč, ale musím se přiznat, že tenhle film mě nesmírně překvapil. Když totiž vidím Dánsko, jako zemi, ve které film vznikl, tak často očekávám silný, emocionální, brutální a hlavně realistický příběh ze života. Nicméně, ačkoliv film veškeré tyto pocity ve mně vyvolal, byl přecijen jiný a v tom tkvěla ta největší síla celého filmu. Nakonec totiž vše nevypadá tak jistě a stejně tak lepší svět zůstane lepším světem. Susanne Bier je skvělá režisérka. Sympaticky se mi jeví jak její filmy, kde nešetřím pětihvězdami, tak její samotné příjmení, které mě po filmu donutilo ihned dát jedno pivo, které mi příběhem silně zhořklo v puse. Ale donutilo mě zapřemýšlet nad základními otázkami života, které se i v tomto filmu velice dobře protáčí.(5.3.2012)
-
Marigold
Dánská dramata začínají mít happy endy? Svět je nepochybně v prdeli. Bier kráčí podobnou cestou jako kolega dogmatik Vinterberg. Její drama o vině, násilí a odpuštění je výtvarně libé, vkusně a tak trochu literárně završené. Několik věcí se mi opravdu líbilo: typická režisérčina práce s krajinou, která slouží jako zrcadlo duševních stavů postav, výborně vymodelované i zahrané postavy, netuctové využití africké linie, která koresponduje a prohlubuje tu dánskou. Lepší svět obsahuje úctyhodnou porci tradičních severských námětů: smrt, pomstu, truchlení, sociopatické chování, a to v překvapivě koherentním skupenství, které svědčí o výtečných schopnostech Bierové a její dvorního scénáristy A. T. Jensen. Bohužel, ze završení tak odkopaný nejsem. Nemám nic proti ideálu bezpodmínečné lásky, ale nelze přehlédnout, že autorka v závěrku postavy spíše zneužívá a z filmu se vytrácí pnutí i plastičnost a o slovo se přihlásí dosud dřímající angažovanost. Navzdory tomu, že katarze je poněkud jalová a chtěná jde o další z řady důkazů, že Dánové umí zobrazit současný krizový stav Evropy bez křeče a ideologických frašek.(22.2.2011)
-
Radek99
Ze začátku to vypadalo, že dánská režisérka Susanne Bier chce natočit skandinávskou obdobu Klass, pak ale její Lepší svět začal pokrývat mnohem širší rámec a přede mnou se postupně odkrývalo opravdu neobyčejně vrstevnaté a působivé drama o rozpadu tradičního institutu manželství a jeho dopadu na potomky. Tentokráte nejde o sociální drama, je zjevné, že tenhle fenomén prostupuje napříč společností a nevyhýbá se ani vyšší střední třídě, tedy lidem, kteří s příkladnou protestanskou morálkou a správnými hodnotovými rámci mají zdánlivě vše a jejichž životy nemůže zdánlivě nic ohrozit. Přijde-li však zásah zvenčí (smrt, nevěra) či zevnitř (vyhoření, odcizení), má to katastrofální následky a devastuje to nejen nejen vztahy, ale i samy životy. Další významnou rovinou je motiv budování/existence ,,lepšího světa", o který se nepochybně generace rodičů ve své společenské třídě snaží, tedy místa, kde neexistuje Zlo. Z podstaty světa jde ovšem jen o chiméru, Zlo je integrální součástí světa okolo nás a ať už přichází nepozorovaně a netušeně (šikana, xenofobie, hulvátství...), nebo má podobu univerzálního zla (střet lékařů bez hranic s barbarstvím umožněným válečným běsněním), nelze ho ignorovat. Obvykle u filmů nebrečím, ale u tohoto jsem plakal jak želva...(4.3.2012)
-
Kryšpín
Film, kde se děti chovají jako dospělí a dospělí se chovají jako děti? Úplný opak všeho, co vidíme normálně v amerických filmech. Susanne Bier se svým dvorním scénáristou přinesli příběh, který je vrcholným dílem, co se týče herekcých výkonů a ohromující kamery. Hlavně kluci, zejména Chistian (William Jøhnk Nielsen) táhnou celý film a reagují mnohdy prudce a surově, že v nich vidíme mnohdy některé dospělé. Hlavním tématem je však "zmatek", který má každý z nás v hlavě a na něž se snažíme nějak reagovat. Každá akce má svou reakci a ta svůj důsledek. Bohužel film tráví mnoho času zkoumáním všech možností, a finále tak je trošku pedantské. Ale na druhou stranu důkladnost zkoumání postav a tématu je to, co shledají diváci u filmu vyjimečné.(2.3.2011)
-
JFL
Skrumáž motivů, které by mohly zavdávat k tuctové festivalové exploataci (šikana, Afrika, rozklíženost tradiční rodiny), utváří v kontextu současné naddimenzované evropské tvorby až nevídaně komplexní film, který se s přehledem vyhýbá jakékoli prvoplánovosti či jalové doslovnosti.(23.1.2011)
-
Rogue
Sračka za 70. Laciné africké motivy a nápovědy retardovaným divákům v podobě věží z lega. Typický festivalový mix pro lidi, co si rádi připadají chytře a říkají, že nejsou součástí konzumní společnosti aniž vědí, co to znamená. Susanne Bier nepochybně umí točit - škoda, že jen jeden film, který je navíc pokaždé plošší a divácky podlézavější - mělo by to tu sošku dostat. A exaltované devastace hrdinů už mě nudí.(22.2.2011)
-
TeeAge
| Scenár: Susanne Bier, Anders Thomas Jensen | Hudba: Johan Söderqvist | Produkcia: Sisse Graum Jørgensen | Distribúcia: Nordisk Film | Štúdio: Zentropa | Rozpočet: 5.4 miliónov $ (30 miliónov DKK) | Tržby: 1,005,762 $ ||(28.2.2011)
-
Bebacek
Někdo by té Susanne Bier měl říct, že točit pořád dokola jeden film není úplně divácky atraktivní.(23.2.2011)
-
castor
Motivy viny, odpuštění nebo nenávisti si bere za své renomovaná dánská autorka Susanne Bier, která opět staví své izolované a v pasti lapené postavy před složité volby. Využívá k tomu dva zcela odlišné světy, uprchlický tábor v Africe a na první pohled zdánlivě klidné Dánsko. Zatímco v Africe se děje nevýslovné násilí praktický každý den, v Dánsku takové momenty vybleskují občas, ale s o to větším dopadem. Bohužel v druhé polovině snímku Bierová působí spíš jako manipulátorka bez ostřejších hran, neviděl jsem tentokrát takové skvostné pasáže jako třeba v případě Otevřených srdcí nebo Po svatbě, dialogy nejsou tak úderné, dilemata ohledně pozice násilí řeší postavy až příliš za diváka, kterému autorka stále víc podlézá – a to dobře asi není.. 70%(26.4.2011)
-
FlyBoy
[MFF Cinematik 2011, PN] Susanne Bier sa z hľadiska režisérskej taktiky (prelínanie/spájanie nosných motívov za pomoci úhľadného vizuálu v ktorom sú zakomponované jak žijúce postavy konajúce činy bez okatej pretvárky, tak odzbrojujúce panorámy krajín plné alegorickosti) opakuje (pozn. č.1-priama súvzťažnosť s vybranými postupmi Naomi Kawase), no aj keď sa tentokrát v dolovaní emócií viac-menej krotí a k akademikom sa vo finiši viditeľne "túli", tak ani náhodou neunavuje. Napadá ma jedno obrazné prirovnanie: "Po svatbe" zaplače snáď každý, nad "Lepším svetom" sa zamyslí i ten vlažný. Bodaj by aj nie, keď S.B. komunikuje poučný obsah uvedomelo/zrozumiteľne a popritom sa spoľahlivo vyhýba daromnej doslovnosti. Viac než uspokojivému celku potom ešte zlepšuje skóre podarený "casting" s vyčnievajúcim grázlikom Cristianom v podaní talentovaného Williama Jøhnk Nielsena (pozn. č.2-nechcem si nijak uťahovať a ľutujem zverstvo, ktoré sa nedávno udialo v Nórsku, ale aj Vám tento malý chuligán miestami asocioval s nemenovaným psychopatickým vrahom z Osla?), nemálo výstižných paralel+ušľachtilých viet a predovšetkým dostatok morálne/životne správnych vyústení. Na počudovanie koherentné svedectvo o tom, že úskalia ublíženia-odpustenia, šikany-nevery majú hrany ostré ako skalnaté brehy škandinávskych fjordov a držku si na nich ľudstvo nabíja vo vytrvalej permanencii. Len si to nechce priznať a radšej-avšak nie vždy-strká hlavu do piesku. Angažovanosť pripúšťam, ale-ak sa tu aj nejaká objavuje tak kvôli poznateľnej srdečnosti autorky ju-odpúšťam.(19.9.2011)
-
liborek_
Zajímavý snímek dotýkající se historicky dlouhodobě řešeného, avšak pravděpodobně nevyřešitelného problému: Jak vzdorovat zlu?. Ústředními postavami tohoto krásně nasnímaného snímku jsou chlapci Elias a Christian, kteří tvoří jakousi "alianci pomsty" (Elias je obětí šikany a Christian nenávidí příkoří hájené nečinností). Třetí důležitou postavou je Eliasův otec, který je pojítkem mezi "běžným zlem" vyskytujícím se v typickém euroatlantickém světě, tj. šikanou, hulvátstvím, nesnášenlivostí, lží, agresivním pablbstvím a mezilidskou lhostejností, a "zobecněným zlem", které je zde modelováno konfliktem v nejmenované africké zemi. V dojemném příběhu obou chlapců může divák sledovat možné způsoby řešení zmíněného problému a současně se zamýšlet nad úlohou každého z nás ve světě zla, tj. jak se podílí na jeho tvorbě či naopak na jeho řešení; jak by sám řešil nastíněné situace.__ Lepší svět využívá typické prostředky filmů zacílených na diváckou většinu (není to "artový" film): Příběh je přímočarý bez nutnosti složitě domýšlet motivace postav a nelze si nevšimnout i určité hry s city, některým klišé (např.: Lékař mučený dilematem, zda léčit tyrana, nechce akceptovat smrt pacientky na operačním stole a dál zoufale provádí oživovací pokusy) či určité předvídatelnosti (viz ta věc s autem nebo ta věc se střechou sila...). Ovšem to, co považuju za drobné vady, se nijak neodráží na celkově velmi silném zážitku umocněném velmi dojemnými scénami (rozhodně ne kýčovitými).__ Nemyslím si, že by film končil happyendem. Tím skončí jedna konkrétní událost. Zlo, které se prolíná tímto filmem i životem samotným, nezmizí - Sadističtí vojáci budou dál rozřezávat těhotným ženám břicha (mimochodem: toto mi okamžitě připomnělo dokument Dětští vojáci z r. 2002, kde byla popisována stejná věc praktikovaná dětmi) a Lars si tu věc s autem také nenechá líbit... P.S.: Ono zmíněné pojítko mezi "běžným zlem" a "zobecněným zlem" je dobrým připomenutím toho, že zlo nepochází především ze symbolických postav jako byli např. AH či JVS, ale ze zcela obyčejných lidí, mezi kterými žijeme...(11.7.2011)
-
Sarkastic
Neznám moc oscarových konkurentů v tomto roce, přesto to asi musela být docela bída, když ho dostal zrovna Lepší svět. Ne že by šlo o špatné drama, to vůbec, ale ničím výjimečné taky není. Film přetřásá hlavně otázku pomsty a nenávisti, což dělá velmi vděčně, problém ale vidím v tom silném morálním podtextu. Snaží se být zbytečně moc výchovný a přitom se míjí účinkem. Jednou scénou za všechny by mohla být návštěva autoopravny s názorným "hlupák jenom dává rány, chytrého to nebolí". Možná humánní a div né pobožné, rozhodně však mimo realitu. S tímto postupem by děti v současné době nikam v životě nedošly a těžko mě někdo přesvědčí o opaku. Proto jsem fandil Christianovi a nelíbilo se mi, jak mu ostatní neustále házeli klacky pod nohy (jeho skutky byly samozřejmě přehnané, ale šlo mi o jejich podstatu, která byla svým způsobem oprávněná). Dokonce jsem se naladil na jeho emoční vlnu dřív než u hrdinů třeba ve Zlu mezi námi či Zkažené mládeži. Co se týče toho dění v Africe; někdo ho považuje za vhodné doplnění děje, mně tam přišlo tak nějak navíc, především jde totiž o morální rozhodování doktora, ne obyčejného člověka jako takového (a já "dr" před jménem nebo za ním nemám, takže mi to moc neřeklo :-) ). A konec byl přespříliš umírněný (nebo na to u severské kinematografie v žánru drama nejsem zvyklý). Za tu pro mě osobně příliš provokativně předkládanou naivitu dávám pouze lepší 3*.(25.12.2011)
-
Payushka
Je adekvátní odplatou za několik facek zlikvidování auta? Zaslouží si ošetřit zraněnou nohu muž, který dennodenně znásilňuje a zabíjí těhotné ženy? Jak se postavit faktu, že zlo často vyhrává a my s tím nic neuděláme? Lepší svět obsahuje ještě více myšlenek a probírá nejedno téma, které je nadčasové a vždycky hýbalo společností. K tomu si přidejte nádherné prostředí Dánska, až neuvěřitelně kvalitní DĚTSKÉ herecké výkony a přeslazený happy end, který vám ale stejně bude chutnat. Jediná škoda, že Susanne Bier nenatočila tři různé filmy, do nichž by rozdělila všechna témata, kterými se zde zabývá a díky kterým snímek působí trochu přeplácaně.(26.2.2011)
-
Slarque
Další podivně vykonstruované drama. Nakonec mi dětská část přišla docela přesvědčivá a dobře psychologicky pochopitelná, civilně zahraná i citlivě zrežírovaná. Jenže je tu i nepochopitelný svět dospělých. A ten je tu proto, aby zrcadlil teze, o kterých tento film je. Jinak se toho většina ani nedá vysvětlit. Na co všechno skočí Akademie? :-/(22.3.2012)
-
Jordan
Severania znova trafili do čierneho - a tentoraz to ocenila aj Akadémia, uáá. Čo ja oceňujem a v poslednej dobe si to na severských filmoch veľmi všímam - je práca s detským nehercom, v ktorej sú spomedzi všetkých kinematografíí na celom svete a v celej histórii tohto umenia podľa mňa neprekonateľní. pričítajte silnú tému, do ktorej sa autori naozaj ponorili, veľmi slušne remeselne spracovanú. oscar je istý a nemôžem namietať, že nezaslúžene.(27.6.2011)
-
iamek
Susanne Bier musela za tenhle snímek dostat Oscara a taky musela s Lepším světem, válcovat festivaly, protože do filmu zařadila dějovou linii z Afriky, šikanu a pak emotivní závěr. Tohle přesně akedemie miluje. Ještě se divím, že hlavní hrdina neměl leukémii a nebyl homosexuál. Takový krásny souhrn v jednom filmu.(7.10.2011)
-
Chrustyn
Pěkně natočený a velice dobře zahraný ale přeci jen vyprávěním obyčejný "příběh ze života". I přes těch pár povedených scén (převážně ty z Afirky) a opravdu působivé a hlavně uvěřitelné herecké výkony se jedná o standardní snímek ze života obyčejných lidí, kteří řeší své životní problémy. Nezasloužený Oskar.(12.2.2012)
