127 hodin
-
127 Hours
-
127 hodín
Dobrodružný / Drama / Thriller
USA / Velká Británie, 2010, 90 min
Režie:
Danny BoyleHudba:
A.R. RahmanObsah
-
Jedné páteční noci v dubnu 2003 se 26-letý Aron Ralston vydal do Utahu, aby zde strávil víkend lezením po odlehlých skalách národního parku Canyonlands. O šest dnů později se znenadání zjevil v civilizaci, bohatší o neuvěřitelný příběh a chudší o pravou ruku. Ralston (James Franco) přežil 127 trýznivých hodin v divočině s rukou přiskřípnutou ohromným kamenem, s malým množstvím jídla a jen několika kapkami vody. Bojoval s přírodou i vlastními démony a vyhrál. Dokázal, že má potřebnou sílu na to, aby se vyprostil z 20 metrů hluboké propasti a zraněný ušel více než 10 kilometrů než konečně najde záchranu. Jen díky neuvěřitelné statečnosti unikl jisté smrti. (oficiální text distributora) -
Koncem dubna 2003 se sedmadvacetiletý Aron Ralston (James Franco) vydal do utažského kaňonu Blue John slézat stěny a odpočinout si tak od městského života. Nikomu o svých horolezeckých plánech neřekl. Když mu vyviklaný osmisetlibrový balvan přišpendlil předloktí ke skalní stěně, nikdo nevěděl, kde ho hledat. Ralston s sebou měl jen svou výbavu, vodu, trochu jídla a levný multifunkční, ale především tupý nůž. Nejdříve zkoušel pomocí horolezeckého vybavení kámen rozbít nebo nadzvednout, ale bez úspěchu. Třetí den mu došlo jídlo a voda. Bez šance na záchranu nahrál na videokameru vzkaz rodině, na stěnu kaňonu vyryl své jméno, datum narození, datum předpokládané smrti a pak se pokusil o poslední zoufalý čin. Snímek je natočen podle skutečné události. (3DD!3)
Komentáře uživatelů k filmu (1 438)
-
dobytek
Epizoda Happy tree friends Out on a limb roztahaná na 1,5 hod a navíc to postrádá tu vtipnou pointu. Celou dobu jsem se nudil a jenom čekal, až si ten maník uřízne ruku. Ale jako scéna s řezánim ruky byla natočená celkem dobře :-)(19.4.2011)
-
Hal_Moore
Hned od první minuty jsem věděl, že to bude stát za to. Vynikající soundtrack, kamera, James Franco a hlavně zběsilý střih uzamkl můj pohled směrem k pohybujícím se obrázkům a odemkl ho až po skončení závěrečných titulků, poté jsem konečně mohl pohnout hlavou a slyšet podobné prásknutí, jako hlavní postava při jednom raději nespecifikovaném tělocvičném úkonu. Evidentně tu každý, kdo o filmu slyšel, zná konec (nebo alespoň drtivá většina), přesto nebudu zbytečně spoilerovat. Zmíním jen fakt, že při scéně "Good morning everyone" a po talk show epizodce jsem se i přes drsnou povahu snímku neubránil hlasitému smíchu, já bych Jamesovi toho Oskara klidně dal už teď, bez výčitek. PS: Po dlouhém uvažování se mi to nakonec rozleželo v hlavě a dávám maximální hodnocení.(11.1.2011)
-
Hakha
Jsem rád, že tento celosvětově známý příběh natočil Danny Boyle... jeho dynamická réžie a parádní cit pro hudbu jsou jednou z mála klíčových faktorů, proč jsem se po celou stopáž nezačal nudit. Boyle opět zvládá přenést psychické rozpoložení hlavního hrdiny na diváka a je radost sledovat výtečně hrajícího Jamesa Franca, který one-man show zvládá na jedničku. Tato podívaná mě bude dlouho ležet v hlavě… mé hodnocení 4,5 hvězdičky… Skutečná fotka Arona Ralstona: den třetí(8.1.2011)
-
brit84
Zajímalo by mě, jak velká byla Aronova bolest. Franco mně totiž připadá, jako by mu ruka uvízla v kalhotách a ne, že ji rozdrtil balvan. Příběh mě ale vtáhl tak moc, že jsem ani nedutal a čekal jak to dopadne. Závěrečná hudba byla tak výborná, že sem se u toho třepal jak nějakej malej pes. A teprv asi po minutě, kdy jely titulky jsem konečně zavřel pusu.(20.1.2011)
-
O*R*I*N
Nevím, o co se tímhle filmem Danny Boyle snažil, ale tím, jak na mě zapůsobil, se mi jeví jako naprosto zbytečný počin. 127 hodin je v podstatě koncipován jako jakási hraná dokumentární rekonstrukce, ale na to, aby byl takto vnímám je pojat až příliš filmovým způsobem. Danny Boyle se snaží seč může, aby ze skutečného příběhu vymáčkl co nejvíce, nicméně výsledek je značně rozpačitý. Místo, aby budoval napětí a znepokojení z pomalu se blížícího tragického konce/snahy o záchranu, zabředá pouze v technických vychytávkách (zejména co se kamerové práce týče), sítí vzpomínek, které mají v divákovi vyvolat lítost nad osudem hlavního "hrdiny". Zobrazení Ralstonovy snahy o záchranu vlastní ruky je zjevné jen z úplného úvodu, kdy je dobrodruh "uvězněn", zato si divák dosyta užije Ralstonovu duševní změnu. Doslova trapně pak vyznívá humanismus, který z filmu doslova sálá. Přitom si za všechno mohl Ralston sám, když se zachoval jako naprostý sobec a egoista a nedal nikomu vědět, kam se na svůj trip chystá. Žádný velký příběh o lidské vůli, nezlomnosti ducha a odvaze, ale jen dostatečné varování pro všechny, kteří se cítí totálně free, když o jejich cestě nikdo neví a myslí si, že je příroda už nemůže ničím překvapit.(26.2.2011)
-
Kryšpín
Jedna z dalších one man show, která je tentokrát podle skutečné události. I když se to jistě nedá označit za one man show, díky expozici s více lidma a dalším flashbackům. Ale hlavní roli tu zaujímá James Franco, kterýmu ty vážnější role sluší a rok 2010 se v rámci hereckých charakterů vydařil (viz. Howl). Danny Boyle dělá čest dramatům a jeho rukopis je víc než jasný. Spolu se soundtrackem a střihem vzniká hezký film, který se však do historie nezapíše, ale zanechá v každém z nás rýhu jako v balvanu.(16.1.2011)
-
Psema
Sympatický Franco, energická kamera... a spousta survival klišé, které dělají z nijaké zápletky vyslověně prchavý zážitek. Viděno, stráveno a vyloučeno bez sebemenších následků.(18.2.2011)
-
molotov
Nemám pocit, že by film trpěl nějakým rozmělňováním skrze hrátky s formou, já jsem spolu s hlavním hrdinou prožíval každou minutu, i přestože jsem samozřejmě věděl, co se stane. Po skončení filmu jsem byl emočně vycucnutý jak už dlouho ne. Bravo, Danny i Jamesi.(13.2.2011)
-
Dever
Nedá sa to neporovnať s Buried, pretože to malo rovnakú myšlienku a trochu odlišný dej ale snaha zachrániť sa za každých okolností zo situácie v ktorej ide o život bola rovnaká. Dobre dosadený soundtrack a dobrá dráma robí 127hodin dosť dobrým filmom.(8.1.2011)
-
kitano
Pôsobivý filmový experiment, ktorý ma však príliš neoslovil. Viac ako celok ma zaujali skôr konkrétne podarené scény a Boylove audiovizuálne hrátky v úvode filmu. Režisér má každopádne stále formu a teším sa na jeho ďalší počin.(29.6.2011)
-
genetique
Pokiaľ ide o životopisné filmy, niet nad vďačnejšiu tému ako tú, v ktorej stredobodom pozornosti je osud človeka vystaveného fyzickej či duševnej bolesti. Aj Danny Boyle využil tento námet na sprostredkovanie neľahko sprostredkovateľného príbehu, aby ukázal čo všetko je schopný človek obetovať a dokázať, keď ide o svoje vlastné prežitie. Veľmi dynamicky natočené, najlepším atribútom je okrem hereckého sóla Jamesa Franca jednoznačne kamera, a tak aj jednoduchá príbehová línia nestráca na zaujímavosti. Bez zbytočných prieťahov drží film diváka stále pri vedomí, servíruje mu porcie adrenalínu, a pocity bolesti a zúfalstva prenáša na diváka tak, aby počas hodiny a pol prežil tých 127hodín spolu s Aronom. 85%.(18.1.2011)
-
Madison
Tento rok akoby sa roztrhlo vrece s filmami hodných Oscara za najlepší film (The Black Swan, Inception, The King´s Speech... facebook doň na niektorých zdesenie nezaraďujem :) Danny Boyle mi nesadol vo vykrištalizovanom a divácky milovanom Milionárovi z chatrče, ale čo dokázal s jedným hercom uväzneným obrovským balvanom v stiesňujúcich podmienkach, je priam neuveriteľné. Veľmi plytký námet je zachránený množstvom technických detailov - parádne strihy, krásna farebná kompozícia obrazu, jemná melodická hudba prelínaná potrebnou dynamikou pri nadobúdaní nepatrnej nádeje, kamerové nálety na nekonečnosť dravej prírody a najmä retrospektívne vracanie diváka do minulosti, ktorý si pod rúškom blízkej smrti vytvára k Aronovi vzťah plný súcitu a túžby, aby našiel konečne to správne východisko. Divák nemá chvíľu na to, aby si oddýchol od adrenalínových sekvencií a film utečie ako voda. Chvíľami meditatívne prvky, chvíľami neznesiteľná agresivita, ktorá vyráža z nevyhnuteľnosti urobiť to najdrastickejšie rozhodnutie. Priznávam, tú mega brutálnu scénu som odmietla vidieť, pretože v tom prípade by hrozilo, že by som tomu filmu jednu hviezdu neprávom odobrala :-)(27.1.2011)
-
Zeck
Co si budeme povídat, tento film se jinak, než vysokým hodnocením, ocenit nedá. Celou náplň totiž tvoří reálný příběh o člověku, který uvíznul pod kamenem a jeho pozice a vyhlídky říkají pouze jedno, "umřeš tady". Tento příběh je silný, ale spíše než celovečerní film, by si zasloužil kvalitní dokument. Lidé na tyto příběhy koukají právě pro ty příběhy, nikoliv pro flashbacky do minulosti a balancování nad životem, což je nutná vata aby se zvýšila stopáž snímku. Nejzábavnější část filmu, je pro mě prvních 15 minut, tam se projevila kvalita Boyla, bohužel, zábavnost se ztrácí přesně ve chvíli, kdy Ralston zůstane pod kamenem a celé sledování se mění v pasivní fandění hlavní postavě. Přesto mě film bavil i když jsem díky jinému filmu "CANYON" věděl, jak vše dopadne. 68% 09.01. 2011(9.1.2011)
-
Dellamorte
Danny TO ovláda a je Mi 1 , čo si myslíš - snow B / B cycles je Moja obuv , takže tieto snímky konzumujem. Soundtrack nemienim rozoberať - pravdepodobne by som sa ....rozcítila , čo sa Mi u Boyla stáva už pravidlom. Visual / sound ??? - YES !(26.1.2011)
-
Hellboy
Danny Boyle má nepopiratelné režijní schopnosti, dokázal natáhnout poměrně monotónní událost odehrávající se na jednom jediném místě a trvající 127 hodin do celovečerního filmu. Podobný výkon odvedl Roman Polanski ve svém posledním díle, Muži ve stínu, kde zase režisér nesmírně zručně buduje atmosféru strachu, aniž by hrdinovi většinu stopáže cokoliv očividného hrozilo. Jenže 127 hodin i Muž ve stínu nakonec nejsou moc dobré filmy... 127 hodin je velmi přímočarý, neinovativní, nenápaditý film, který nemá čím překvapit a ačkoliv obsahuje dvě či tři docela povedené pasáže a v některých chvílích je hodně intenzivní, většinu času v podstatě nudí. Různé Boylovy "vychytávky" jako rozdělení obrazu (mimochodem prvek taktéž několikrát použitý, ale řekl bych že funkčněji, v Útěku do divočiny) nijak příběhu neslouží. To, že k pádu balvanu na Aronovu ruku dojde hned na začátku, nepovažuji za šťastný nápad, a bál jsem se, že Boyle zvolí tento postup. Protože bylo jasné, jakým způsobem bude následovat distribuce informací: vzpomínkami, fantaziemi, nůůůůdaaa. Boyle v podstatě vyplnil mé obavy a předložil film bez nápadu. Protože co jiného by se také v kaňonu mohlo těch pět dní dít, než aby Aron vzpomínal na okolnosti, které ho do této svízelné situace dostaly. Nutno říct, že mě velmi mrzí naprostá absence nějakého psychického vývoje postavy, ani pod náporem problémů/kamenu:) se Aron nezměnil, myslím tím jeho psychika.... Nebo ano? Film to totiž nezobrazuje, ani přímo, ani implikovaně. Film prostě o jeho myšlenkových pochodech pohříchu téměř vůbec nevypovídá - to, že hovoří s rodiči či vzpomíná na rodinu o jeho povaze nevypovídá nic nového, co bychom už nevěděli z jeho předchozích na plátně již zobrazených činů. PS: Pročítám zdejší komentáře a shledávám, že 127 hodin je další film, který u uživatelů csfd vyvolává syndrom nadhodnocování, ačkoliv v komentáři snímek převážně kritizují, například kOCOUR: "nejde se zbavit pocitu, že to klidně může být o hodinu kratší a nic se nestane, protože půlku filmu člověk neprožije, ale jenom se jí pročeká," B!shop: "Nemuzu si pomoct, ale prijde mi, ze Boyle v podstate nema co vypravet," H34D: "film trooošičku sklouzává k povrchní jednohubce," Janek: "Bohužel jednohubka jak hrom," Zeck: "sledování se mění v pasivní fandění hlavní postavě." a další. Všichni citovaní hodnotí čtyřmi *.(12.1.2011)
-
Le_Chuck
Malé, milé, prchavé. Taký Buried rezal oveľa hlbšie. 70%(14.4.2011)
-
Darren
Nemyslím si, že by to bylo na oscara v jakékoli kategorii, přesto slušný film s dobrým Francovým výkonem a strhujícím závěrem, který mě po dlouhém váhání nakonec donutil v hodnocení přitlačit a tu čtvrtou stár přidat. 7/10(8.1.2011)
-
Fr
,,Ahoj! Je pátek večer, 25. dubna 2003. Právě mířím do kaňonu. Jen já, muzika a noc.“..... Boj o život v přímém přenosu, neustále se stupňující, přirozeně drsné a téměř autentické dobrodružství... vlastně drama. O vůli žít. D.Boyle upletl z ,,hovna“ bič a ještě s ním zapráskal! Mám rád tyhle příběhy, který končí šťastně, nejsou vůbec romantický a ještě nutí k zamyšlení nad tím, co bych tam dělal já. I když o tom mám naprosto jasno! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Jsem životní pesimista. 2.) Sere mě, že mám obě ruce. 3.) Nechápu, proč nemám nakupovat outdoor u číňanů. 4.) Jsem kurevsky tvrďáckej hrdina, kterej nikomu neříká kam jde chlastat. 5.) Jsem spíš na piss než na klasiku. 6.) Nevím, kolik je 127 hodin dnů. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** Víte, že? Námětem pro film byla kniha Arona Ralstona: Between a Rock and a Hard Place?(16.2.2011)
-
Kaka
Danny Boyle je kvalitní režisér a tahle adrenalinová jednohubka je daleko více úderná, než by se na první pohled mohlo zdát. Z banální zápletky udělal Danny psychedelickou záležitost nejtěžsího kalibru. Touha přežít je zde krásně vidět v plné síle. Z minima vytěžené maximum, tento film stojí rozhodně za vidění. Jednoduchá, leč velmi koukatelná záležitost.(19.2.2011)
-
Morien
>>A proto, milé děti, jestli chcete ještě někdy napsat znuděný komentář na váš oblíbený filmový web hmatovou technikou deseti prstů, napište vždycky do bločku na lednici, kam se chystáte. -Dobře, paní učitelko, a teď už si můžeme jít hrát? -Tak utíkejte, vy malí lišáci. -Jupííííí.<< A Danny Boyle na to vypolýtval hodinu a půl.(25.1.2011)
