Mama Gógó
-
Mamma Gógó
-
Mama Gogo
Drama
Island, 2010, 90 min
Režie:
Fridrik Thór FridrikssonHudba:
Hilmar Örn HilmarssonObsah
-
Bravurní tragikomedie Fridrika T. Fridrikssona vypráví o ambiciózním režisérovi, který právě dokončil film o starých lidech uprchlých z domova důchodců. Přes vkládané naděje jde o naprostý kasovní propadák. Jak zklamaný autor sám poznamenává, cílová skupina filmu je již zřejmě mrtvá nebo už nedokáže dojít do kina. Snímek je nicméně vřele přijat kritikou a režisér se upíná k nominaci na Oscara, která by ho mohla zachránit před bankrotem. Zároveň si povšimne zvláštního chování své matky: šaramantní osmdesátiletá Gógó začíná zapomínat. Nejprve se jedná o drobnosti, které však končí požárem nebo vytopením sousedů. Společně se svými sestrami se režisér rozhodne poslat Gógó do domova důchodců. Gógó se podobně jako postavy ze synova filmového propadáku DĚTI PŘÍRODY snaží utéct na svobodu…ale její mysl si s ní začíná čím dál více zahrávat. Fridrikssonova velká filmová pocta matce je odvážně upřímným autoportrétem i ostrou satirou filmového průmyslu a islandské společnosti. (oficiální text distributora)
Bravurní tragikomedie Fridrika T. Fridrikssona vypráví o ambiciózním režisérovi, který právě dokončil film o starých lidech uprchlých z domova důchodců. Přes vkládané naděje jde o naprostý kasovní propadák. Jak zklamaný autor sám poznamenává, cílová skupina filmu je již zřejmě mrtvá nebo už nedokáže dojít do kina. Snímek je nicméně vřele přijat kritikou a režisér se upíná k nominaci na Oscara, která by ho mohla zachránit před bankrotem. Zároveň si povšimne zvláštního chování své matky: šaramantní osmdesátiletá Gógó začíná zapomínat. Nejprve se jedná o drobnosti, které však končí požárem nebo vytopením sousedů. Společně se svými sestrami se režisér rozhodne poslat Gógó do domova důchodců.
Gógó se podobně jako postavy ze synova filmového propadáku DĚTI PŘÍRODY snaží utéct na svobodu…ale její mysl si s ní začíná čím dál více zahrávat.
Fridrikssonova velká filmová pocta matce je odvážně upřímným autoportrétem i ostrou satirou filmového průmyslu a islandské společnosti. Komentáře uživatelů k filmu (11)
-
lenuse
salalala: Jak dopadly Děti přírody na Oscarech je snadno dohledatelné. Ten film je prostě silně autobiografický. Jak dopadl režisér? Zatím žije.... Dovyprávění jeho životního příběhu nebylo podstatné.(25.3.2011)
-
Radko
Mne to vychádza tak, že po filme Zimnica stratil Fridrik T. Fridriksson dych a stal sa z neho režisér priemeru. Mamu Gogo z tohto dôvodu vnímam ako osobnú apológiu (= obranu) tohto stavu, zapríčineného borením sa s nedostatkom peňazí, zadĺženosťou, chorou matkou a problémom ako tvoriť autenticky a pritom nezapadnúť do bahna popkultúry. Výsledkom je ale zase len priemerný film, nie úplne nevydarený, ale ani nejako zvlášť neobohacujúci, pričom v pamäti až na jeden-dva vtipy príliš dlho neostane.(31.5.2012)
-
dzej dzej
Autobiografický film o filmu - islandský režisér premiéruje v současnosti 21. století svůj film Děti přírody (záměrný anachronismus) a je konfrontován s diváckým nezájmem a finančními problémy. Ve stejné době je jeho matce diagnostikována Alzheimerova nemoc, stav její mysli se neustále zhoršuje a její životní příbeh začíná v řadě ohledů kopírovat příběh hrdinů Dětí přírody. Fridrikssonova pocta matce a jemná analýza jeho vlastní filmové tvorby jsou poměrně citilivě spojeny v jemně komediální melodrama.(2.3.2010)
-
d-fens
Príjemne prekvapivý film o nepríjemných veciach, s vynikajúcimi hercami (Mrs. Kjeld), predcíznou kamerou, melancholickou hudbou a zaujímavou výpravou (dekorácie). Naozaj neviem, kde tam niektorí diváci postrehli náznak komédie? Je to čistá dráma, na rozdiel od filmu Deti prírody oveľa viac formálna a oveľa menej mystická a "artistická" - úprimná, presná, trpko melancholická a pre režiséra veľmi osobná. Samotný film je akoby transformáciou režisérovho filmu Deti prírody. Transformácia základného tématu staroby z obrazu poetického a mystického, vzdávajúceho hold starej generácii a jej tradíciám, do obrazu veľmi civilného, realistického, autobiografického, čo mu však nič neuberá na hĺbke a citovosti. Mamma Gógó je akoby komplement-doplnok k Deťom prírody. Myslím že Fridrikssonovi vôbec nešlo o reflektovanie známych finančných problémov Islandu, ale iba o poukázanie na to, ako nás naše "finančné bytie" vzďaluje od starnúcich rodičov (krásne to bolo vidieť v scéne, kde syn pri tv-správach je naštvaný, keď zistí že firma, ktorej akcie iba nedávno predal, vynašla liek na Alzheimera, aj keby sa mal vlastne tešiť, že jeho matke postihnutej touto chorobou sa tým otvorila možnosť na uzdravenie).... Režisér však nijak nemoralizuje, nepolemyzuje o "skazenosti doby", ale iba úprimne a pokorne dáva svoje vlastné svedectvo o nepokoji, ktorým ho útrapy a tristnosť "jesene života" napĺňajú.(18.5.2012)
-
salalala
Začátek vypadal dobře a těšil jsem se na sžíravou satiru na filmový průmysl. Bohužel jsem dostal něco úplně jinýho. Od tý chvíle, co matce diagnostikovali Alzheimera, šel režisér stranou a začalo se hrát na vážnější strunu. Nebylo to špatný a mělo to příjemnou melancholickou náladu, bylo to i hezky natočený, ale prostě ten příběh s tím filmem totálně vyšuměl. Byl nakonec nominován na Oscara? jak dopadl režisér? To se bohužel nedozvíme a je to škoda. I ta linie se zjevujícím se duchem manžela mi přišla zbytečná. Kjeld v hlavní roli je ale famózní a dost to drží. Přináší humor i tragiku a hlavně díky ní má tenhle film smysl. Gudnason je taky fajn, ale v polovině filmu ustupuje do pozadí a už moc nemá co hrát. Sem tam je to dost chaotický, že se člověk trochu ztrácí, ale herci to udrží lehce nad průměrem. Bodíky přidává hezká hudba, kamera a celková atmosféra. 60%(23.3.2011)
-
decay
Mjög sorglegt, en gott.(1.5.2012)
-
edie sedgwic
Neohurilo ma to, ale povedzme si pravdu, reziser vytiahol tie najtvrdsie kalibre , ktore neucinkuju len na malokoho. Prvych 10-15 minut sa to tvarilo ako komedia, potom vsak naskakuju drama s prvakmi ducharciny. O Islande som sa nedozvedela nic, ale zabery na pustu krajinu boli nadherne a aj kulturne vlozky vo forme pesniciek v tej jazykulamavej reci ma dostali. Priemer.(26.5.2012)
-
Brumlak
Když na tento film koukáte s láhví cideru a předtím jste snědlí pár norských vaflí (www.norfest.cz), tak se pak těžko o tom můžete zmiňovat jako o ne moc dobrém filmu. Bavilo mě to a uběhlo to rychle. Citlivé a reálné dramedy.(13.10.2011)
-
easaque
tento film má určitě zajímavý námět a snaží se ukázat současné důležité problémy, a to nejen na Islandu, ale výsledek mi přišel nedotažený a mám z něho pocit, jako by vše jen nakousl a odkládá na později, které však už nepřijde. Přesto hlavní linie filmu o trablech režiséra se svou matkou, která trpí alzheimerovou nemocí, byla dobrá. Dával jsem do filmu větší naděje a proto ze mě víc než 3 hěvzdy nedostane(17.12.2011)
-
MataLizatko
Dokonalá filmová všehochuť. Humor, ktorý sa páči, smútok vyobrazený v rodinnom kontexte, finančná realita. Autobiografické poňatie si získava človeka človekom (diváka režisérom). Z filmu sú citeľné emócie, Fridrik Thór Fridriksson sa snaží o zlomkové vyobrazenie tej časti života, ktorá bola preňho ťažká. Toto fascinuje, možno najmä pre kruto reálnu zložku. Skvelé herecké výkony, ale Kristbjörg Kjeld neskutočne a neprehliadnuteľne. Bola úžasná, jedna hviezdička je iba pre ňu, ak nie aj dve.(27.1.2012)
-
Cascabel
Skvělý režisér spojil tentokrát moc témat dohromady - problém umělecky se prosadit, islandskou finanční krizi a Alzheimerovu chorobu. První dvě pouze rámují a v případě krize spíše kontaminují závažné poslední téma, které je výborně ztvárněné díky strhujícímu výkonu Kristbjörg Kjeld a asociacím se dvěma staršími islandskými filmy (79 af stöðinni Erika Ballinga a Fridrikovými Dětmi přírody). Tématika islandské krize je tu jaksi navíc a operuje na omezeném prostoru i s detaily, které patrně nebudou pro většinu zahraničních diváků srozumitelné. Kéž by si to Fridrik schoval na nějakou břitkou tragikomedii, která by společenské zákulisí islandského krachu zprostředkovala i zahraničním divákům!(13.11.2011)
