Vlk

Nejen pro Středoevropana velice zajímavé téma dilematu mezi ochranou ohrořených druhů a nutností bránit stádo jako zdroj obživy, ale také poněkud náročnější pomalé zpracování bez stálého tempa. Nicméně jsem se opět přesvědčila, jak Skandinávci umějí vyprávět a předávat emoce bez zbytečných řečí a popisu prožívání postav. A s nádhernou hudbou. (02.09.2012)

Poslední dva severské filmy, které jsem měl možnost vidět, mě moc za srdce nevzali. Stejně jako Ondine, tak i Vlk postrádá silnější atmosféru, větší promyšlenost a hlavně vytříbenější dějovou linku. Samozřejmě Ondine je úplně něco jiného, jenom to studené podnebí mají stejné. Velká škoda u Vlka je i nevyužitý herecký um Petera Stormareho, který umí hrát výborně a mám ho osobně rád, zde byl ovšem velmi průměrný. Začátek se samotným lovem vlka má jisté kouzlo, ale ten zbytek soudních šlamastik je velmi vlažný, takový hodně normální, televizní. Vcelku mi Vlk přijde jako zbytečný film. (27.04.2012)

Tak tohle drsné severské dílko je opravdové je opravdové překvapení. Téma zabíjení vlka jako ohroženéhu druhu je zde zpracováno opravdu syrovým způsobem na seveřanský způsob. Je otázkou co chtěli filmem tvůrci sdělit, možná chtěli jen rozvinout diskuzi. Mně tedy přišlo sympatické jaký trest může být vznesen za zabití ohroženého zvířete a jakou energii tomu vyšetřovací a právní složky tamních států věnují. Jistě je to značně tvrdý trest, ale rozhodně působí jako memento. Už ta atmosféra strachu, že by se někdo odvážil zabít vlka! A zkusme to porovnat s naší benevolencí a vlažným vztahem k ekologii v Čechách, zákonům nedostatečně chránícím přírodu, zákonům, které dovolují lidem zabíjet a týrat zvířata odkázaná na jejich péči či volně žijící zvěř. Zde se projeví jaké hodnoty společnost doopravdy ctí. A když dokáže tvrdě trestat činy, jejichž následky se nedají vyčíslit penězi, pak smekám, protože existují lidé, kteři dokáží připustit, że na naší planetě nejsme sami a nepatří jen nám. Nemohu řïci, že jsem neviděla jak přïtomnost vlka narušuje život majitelům stád sobů, ale nešlo přeslechnout, že existují kompenzace od státu za způsobené škody. Pak přece nemůže bý jedinou cestou zabití vlka, navíc krutým způsobem. Musím moc pochválit dramatické situace od soudního přelíčení kdy jsem téměř nedýchala. Scéna v závěru s usmrcením starého věrného psa a projevem smíření se s tímto faktem mi vehnala slzy do očí. Ikdyž jde o příběh z divočiny, už to není ta divočina co bývala, nejde o holé přežití a vlci v této divočině nezaujímají stejné místo jako v původní divočině, už nejsou ohrožující, ale naopak ohrožení. (19.01.2013)

Takový normální film. Na nic si nehraje, prostě ukazuje život na severu Švédska takový jaký je. Člověk by čekal vzhledem k drsným podmínkám, že tu bude vládnout zákon džungle. Jenže ono to tak není a vládne zákon lidí... Zpracování je citlivé, nesnaží se brnkat na city a zanechalo ve mně i pár otázek k přemýšlení. (18.04.2012)

Dobrá atmosféra - na škandinávsky film sa dá spolahnúť. Dráma s dobrodružným rázom odohrávajúca sa v panenskej severskej prírode kdesi pri polárnom kruhu síce nenesie silné posolstvo, ale aj tak sa je na čo dívať a nasávať atmosféru. Je od Švédov veľmi fér, že odsúdia zložin proti prírode na úkor lepšieho konca. Herci a dialógy pôsobia veľmi vieryhodne, skoro ako keby sa jednalo o dokument. Výčitku mám iba k jedinému momentu, keď chlapec na súde nevie jednoducho odpovedať, či pozná alebo nepozná doličný predmet v podobe zakrvavenej sekery, a popritom sa ešte tvári tak, že všetky jeho bunky kričia "som vinný, som vinný". Hlavná vec, že nemá problém rozseknúť vlkovi hlavu či podrezať hrdlo sobovi. Toto tvorcovia buď nedomysleli alebo spackali. Na záver iba povzdychnutie, kiežby aj na Slovensku platili také tvrdé tresty, a to aj finančné, hneď sa to pozitívne odrazilo v našom prírodnom bohatstve. (02.03.2016)