Gerumaniumu no yoru

Mngwa

Ukrutná japonská nuda. Šepot bohů je zjevně určen jen náročnějším divákům, ať už se tím myslí cokoli. Já do této kategorie zřejmě nepatřím. Půlka filmu sestává z generického asiata, který chodí sem a tam a smutně u toho kouká do kamery. Občas poslouchá nějaký signál z bastlu z germaniové diody, o kterém jedné holce tvrdí že jde o zvuk bohů, odtud název a sem tam do toho někoho zmydlí, aby to bylo zajímavější. Druhá půlka mě bohužel minula, protože jsem přes veškerou snahu odešla do říše spánku. Z toho všeho jsem pochopila, proč jsou japonské filmy většinou tak nechutné a úchylné. Ono to totiž jinak nejde, když se pokusí natočit relativně normální film bez hektolitrů krve, dopadne to přesně takhle. Nesledovatelnou nudou. ---- Tak už mám dodívanou i druhou polovinu. Japonci to nakonec nevydrželi a přece jenom tam frkli svoje oblíbené úchylárny, to je překvapení. A ani tak se mi to nelíbí. Jestli je myšlenka filmu, že ti co byli sexuálně zneužiti, už nikdy nebudou v tomto směru zcela normální, ok, to beru. To není špatná pointa, ale proč to musí být zpracováno zrovna takto? Sledovat tenhle počin bylo utrpení.(2.7.2011)