Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V malém jihočeském městě, mezi kamarády z gymnázia a v úzkoprsé společnosti dospělých, prožívá septimán Jan Ratkin (E. Cupák) první platonickou lásku k mladé Aničce Karasové (Jana Rybářová). Citlivý chlapec se bouří proti krutosti a omezenosti dospělých, z nichž jen někteří mají pro jeho pocity pochopení. Ratkin se nechává unášet bohatstvím svých citových zážitků. Ani zlá vůle místního katechety, pomluvy bytné, svody neukojené vdovy ze sousedství a nakonec ani nemilosrdný osud nemohou přehlušit hlas „stříbrného větru“, zpívajícího píseň mládí a lásky… Lyrický román "Stříbrný vítr" byl již druhým „šrámkovským“ filmem režiséra Václava Kršky. První byl Měsíc nad řekou z roku 1953. Fráňa Šrámek byl básníkem mládí. Jeho díla jsou křehkou lyrickou písní mladých smyslů, jemné psychologie, postřehu a náladové sugesce. K atmosféře filmové přepisu přispěly i procítěné výkony nesmírně citlivě vedených herců, z nichž zaujala hlavně tehdejší mladší generace, reprezentovaná lyrickým Eduardem Cupákem, ale i Janou Rybářovou a dalšími představiteli Ratkinových spolužáků. Na dobrém výsledku má velký podíl i lyrická hudba Jiřího Srnky a nostalgicky laděná obrazové kompozice kameramana Ferdinanda Pečenky. (Česká televize)

(více)

Recenze (63)

raroh 

všechny recenze uživatele

Stříbrný vítr jako film je adaptací Krškova života (a se Šrámkem se dost míjí, estetizuje si ho, přitom to byl drsný hoch - nehledě na to, že u Šrámka jsou postavy ve věku cca 15 až 16 let, u Kršky jsou tak kolem maturity), k níž využil Šrámkovu prózu, která lavíruje mezi doznívajícím anarchismem a nastupujícím vitalismem (s odkazy na Šrámkova oblíbeného Turgeněva). Kromě toho Šrámkův román je sexuální ve smyslu dívání se na ženské různého typu, naopak Krška před ženami utíká. Přesto film vnímám jako zajímavé vidění přelomu 19. a 20. století, byť se mi dnešní optikou zdá, že se Krška Šrámka předělává do Moderní revue a takový Nový kult je mu víc než vzdálený. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Film byl natočený v atmosféře nejbrutálnějšího prosazování socialismu v Československu (1953 - 54) Snad záměrně. Ukazuje většinu, která tvrdě postihuje menšinu, jednotlice, kterým vyčítají jejich nemravný život, ačkoli sami žijí dvojí život - jeden pracovní, druhý soukromí. O jednom halasí, o druhém mluví jen se zasvěcenými. Ale co mladí, co teprve se učí jak co dělat? Jak v těch rozporech žít? Na ně hlavně farář, ale i ulítlí a hloupí profesoři spouští hromy a blesky. Ratkin (E.Cupák), hlavní postava, má oporu u svého strýce (V.Ráž), u jediného profesora, co rozumí "Stříbrnému větru" (R.Lukavský), a jediným oprvadovým kamarádem je mu spolustudent Zach (I.Racek). Rodiče, tedy hlavně otec Ratkina je podobně jednoznačný jako většina profesorů, a jeho maminka je velmi hodná a dobrosrdečná, ale oba chodí jako jiní do kostela, takže kombinace školy a církve je pro ně správná a netuší, co se odehrává v Ratkinovi, jaký vnitřní boj. Když si náhle vzal strýc život, tak vyděšeně jede otec Ratkina za ním, a doufá, že při nejhorším nedělá nic nemravnějšího (např...- organizovaný zločin, nepodpaluje fary a kostely...), než dovádí s šikovnými děvčaty z bordelu, který umně vede bordel mamá (oblíbená Z.Baldová), a děsí se panicky z toho, že by něco podobného jako strýc udělat i jeho syn, Ratkin, který se na svého strýce tak podobá a vydechne si, až ho uvidí. A vede k němu jinou řeč, než dříve, poučen osudem Radkinova stryce (což je obecně vzácná změna), a odvádí Ratklina z místa plného napětí a hrůzy do klidnějšího gymnázia, kde bude mít lepší zázemí. Než se tak stane, tak se setká divoký farář, co právě do bordelu jde a zvídá na bordelmamá, zda uvnitř není nějaký sudent, ale bordelmamá říká, že ne a jeho oblíbená slečna je volná, tak s odcházejícím a prima dívčinou uspokojeným Zachem, kterého ihned nařkne z nemravnosti, kterému není rovno, a Zach to bere s veselostí správného mládí a ví, že ho čeká vyhazov, a místo aby napsal biskupovi a ministrovi školství a obvinil faráře, neb jen bordelmamá má pochopení pro všechny kategorie mužů, tak Zach nechce kalit vodu aje smířený s tím co má následovat, tedy padák ze školy. Oblíbený profesor nemůže už poslouchat, jak se kaje k spokojenosti profesorského sboru a faráře Radkin, co přiznává, že hříšnějšího člověka, než je on sám nikdy nepotkal, a zastane se ho, neb jen on rozumí se v těchto chlapcích odehrává, že je to práce "stříbrného větru", který z týmu inkvizitorů jen oblíbený profesor dostatečně poznal a uvědomuje si, zatímco krvežíznivý sbor pedagogů a církevní hodnostář už ho měli na lopatkách, a zastane se ho. profesor umožňuje Zachovi dostudovat jinde, je rád, že Ratkin má doma rovněž výhled a sám jde taky jinam a loučí se s nimi se slovy - Ale nyní už každý sám, už tohle máme za sebou, uřž každý svou cestou. Ratkinova múza (J. Rybářová - dožila se jen 21 let a sama si vzala život skrz "stříbrný život", který jako jediná z herců, co hrají v tomhle filmu, tak žila důsledně ---viz její deníky), tak se mění, jde z extrému dobrému do extrému špatnému, a v tom druhém je častěji, neb jen díky tomu lépe udržuje v sobě svou pýchu a rovnováhu.***(3.10.2010) () (méně) (více)

Reklama

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Slyším najednou takovou krásnou melodii ve svém srdci... Stříbrný vítr. Takové poselství krásné, slibování mámivé. Odněkud zdaleka a přeci jakoby na dost ruky. Ještě tu není, ale už je blízko." Přemýšlím, natolik lyricky vyznívá již samotný Šrámkův originál a nakolik je to ještě v tomto filmu posíleno zejména jímavou (ba přímo rajskou) hudbou Jiřího Srnky. Ale i samotný Krškův filmový jazyk má v sobě hodně lyriky a poetismu (zejména v pasážích odehrávajících se v přírodě). Šrámkova předloha a zejména pak některé dialogy či verše mohou  dnes již působil poněkud vyčpěle, stále je zde ale poměrně silná výpověď o ideálech mladých či jejich prvních láskách ("....Aničko posedlá"). Za poměrnou silnou pak považuji pasáž, kdy mladý profesor (Vladimír Ráž) brání mladé (zejména pak Radkina) před přehnanou kritičností a podezřívavostí zdejšího kněze. Hodně působivá obhajoba. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Nám, silně racionálním bytostem, bohužel vášnivě pronášené promluvy lyrických, básnicky založených bytostí ve filmu nepříjemně připomínaly blábol. Navíc jejich chování moc nechápeme, na jednu stranu se romanticky dvoří dívce a na stranu druhou si bez rozpaků chodí brousit parůžek do bordelů. Logicky založený člověk by řekl, že zamilovaný jedinec takovéhoto chování není schopen. Navíc na filmu zaráží absence kladných ženských postav – buď se jedná o prostitutky, nebo o nafrněné spolužačky, a dále blahovolnost, s jakou Ráž kryje Cupákův prohřešek, místo aby mu důrazně vysvětlil, že návštěvami nevěstinců si člověk rozhodně zdraví neutuží, naopak si domů přinese sbírku tvorečků, ze které, i kdyby byl tím největším milovníkem zvířeny na světě, nemůže mít radost. ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Já tomuhle prostě věřit nemůžu. Naopak. Když si přečtu nějakou knížku, napsanou před sto lety, udiví mě vždy to, jak se vlastně doba a svět nemění, pokud jde o naše myšlenky, úvahy a víceméně i chování. Takže to, že byl Krška gay, je pro mě jediným logickým vysvobozením, jak přijmout takhle stylizovaný a přehrávaný film. Což o to, ty myšlenky svojí váhu mají, ale ten balast okolo? 4/10 ()

Galerie (43)

Zajímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v Písku a okolí. (dyfur)

Reklama

Reklama