• sportovec
    *****

    Skutečnost, že i česká kinematografie má své velké okamžiky ještě před nástupem filmové vlny šedesátých let, a také mimo velikány zakladatelských let třicátých, postupně v mladších generacích, zdá se, upadá do zapomenutí. Vladimír Krška a v tomto případě i mladičký Eduard Cupák dokazují opak. Smyslovost Krškova rukopisu nachází v Šrámkově už tehdy letité literární předloze vynikající východisko a naplňuje její filmový rozměr beze zbytku. Vedle jiných stojí za zmínku i předčasně zemřelá předchůdkyně hereckého typu Jany Brejchové, její jmenovkyně Jana Rybářová. Je velkou škodou, že svůj nesporný talent nemohla rozvinout. Česká herecká komunita i dnes je chudší o její očekávatelný významný příspěvek. Je nepochopitelné, že tento skvost už dávno není dostupný na DVD nosičích.(26.8.2007)

  • Marthos
    *****

    Vzácná kongenialita mezi Šrámkovým lyrickým textem a Krškovým smyslem pro obrazovou báseň prostupuje i druhým společným setkáním obou géniů. Tak jako kdysi, na počátku století podněcoval mladý Šrámek k revoltě proti zkostnatělému společenskému řádu, vzbouřil se v polovině padesátých let se stejnou intenzitou Krška vůči tezovitým a prolhaným schématům gottwaldovské republiky. Výběr tohoto vzdoru nebyl vůbec náhodný, protože Krška byl od mládí bytostně spjat se Šrámkem, jeho milovaným Pískem a inspirující sílou mládí a svobody. Jestliže o rok dříve zfilmovaný Měsíc nad řekou komunistické politruky doslova omráčil, Stříbrný vítr byl promyšleně sabotován a jeho premiéra násilně oddalována. I když Krška nedokázal a možná ani nemohl přesně zachytit vzpouru proti omezovanému a omezujícímu, zůstala ve filmové adaptaci silná touha vypořádat se se životem a dospíváním. Velmi pečlivý je výběr hereckých představitelů. Tápajícího Ratkina mohl ztvárnit s takovou intenzitou a ztotožněním pouze Eduard Cupák, který vlastně vytváří spojují článek mezi spisovatelem a režisérem. Dnes již navždy zvěčnělé legendy divadla a filmu (Rybářová, Lackovič, Šejbalová, Baldová, Šlemrová, Vinklář) skládají vynikající mozaiku maloměstské konvence a přetvářky, s níž ostře kontrastuje postava chápajícího profesora Ramlera (Ráž) a světáckého strýce Jiřího (Lukavský), kteří hlavnímu hrdinovi odkrývají hodnoty života. VÍTR je výjimečný průzračný film neslavné temné dekády stalinské drezúry a svým burcujícím apelem na tradiční pojmy lidského existencialismu jako je svoboda, mládí, láska, radost i smutek podněcuje další generace k novým revoltám a zároveň vyzývá, abychom si více všímali krásy kolem sebe. Každý z nás přece jednou uslyší svůj stříbrný vítr.(23.1.2010)

  • Aky
    ****

    Člověk by řekl, že se Šrámek bez kýčovitosti nedá do filmu převést. A jde to. I při zachování jeho krásné poetiky, nelacině a přitom s plným nasazením do emocí. Také díky Eduardu Cupákovi.(15.3.2009)

  • WANDRWALL
    ***

    Film byl natočený v atmosféře nejbrutálnějšího prosazování socialismu v Československu (1953 - 54) Snad záměrně. Ukazuje většinu, která tvrdě postihuje menšinu, jednotlice, kterým vyčítají jejich nemravný život, ačkoli sami žijí dvojí život - jeden pracovní, druhý soukromí. O jednom halasí, o druhém mluví jen se zasvěcenými. Ale co mladí, co teprve se učí jak co dělat? Jak v těch rozporech žít? Na ně hlavně farář, ale i ulítlí a hloupí profesoři spouští hromy a blesky. Ratkin (E.Cupák), hlavní postava, má oporu u svého strýce (V.Ráž), u jediného profesora, co rozumí "Stříbrnému větru" (R.Lukavský), a jediným oprvadovým kamarádem je mu spolustudent Zach (I.Racek). Rodiče, tedy hlavně otec Ratkina je podobně jednoznačný jako většina profesorů, a jeho maminka je velmi hodná a dobrosrdečná, ale oba chodí jako jiní do kostela, takže kombinace školy a církve je pro ně správná a netuší, co se odehrává v Ratkinovi, jaký vnitřní boj. Když si náhle vzal strýc život, tak vyděšeně jede otec Ratkina za ním, a doufá, že při nejhorším nedělá nic nemravnějšího (např...- organizovaný zločin, nepodpaluje fary a kostely...), než dovádí s šikovnými děvčaty z bordelu, který umně vede bordel mamá (oblíbená Z.Baldová), a děsí se panicky z toho, že by něco podobného jako strýc udělat i jeho syn, Ratkin, který se na svého strýce tak podobá a vydechne si, až ho uvidí. A vede k němu jinou řeč, než dříve, poučen osudem Radkinova stryce (což je obecně vzácná změna), a odvádí Ratklina z místa plného napětí a hrůzy do klidnějšího gymnázia, kde bude mít lepší zázemí. Než se tak stane, tak se setká divoký farář, co právě do bordelu jde a zvídá na bordelmamá, zda uvnitř není nějaký sudent, ale bordelmamá říká, že ne a jeho oblíbená slečna je volná, tak s odcházejícím a prima dívčinou uspokojeným Zachem, kterého ihned nařkne z nemravnosti, kterému není rovno, a Zach to bere s veselostí správného mládí a ví, že ho čeká vyhazov, a místo aby napsal biskupovi a ministrovi školství a obvinil faráře, neb jen bordelmamá má pochopení pro všechny kategorie mužů, tak Zach nechce kalit vodu aje smířený s tím co má následovat, tedy padák ze školy. Oblíbený profesor nemůže už poslouchat, jak se kaje k spokojenosti profesorského sboru a faráře Radkin, co přiznává, že hříšnějšího člověka, než je on sám nikdy nepotkal, a zastane se ho, neb jen on rozumí se v těchto chlapcích odehrává, že je to práce "stříbrného větru", který z týmu inkvizitorů jen oblíbený profesor dostatečně poznal a uvědomuje si, zatímco krvežíznivý sbor pedagogů a církevní hodnostář už ho měli na lopatkách, a zastane se ho. profesor umožňuje Zachovi dostudovat jinde, je rád, že Ratkin má doma rovněž výhled a sám jde taky jinam a loučí se s nimi se slovy - Ale nyní už každý sám, už tohle máme za sebou, uřž každý svou cestou. Ratkinova múza (J. Rybářová - dožila se jen 21 let a sama si vzala život skrz "stříbrný život", který jako jediná z herců, co hrají v tomhle filmu, tak žila důsledně ---viz její deníky), tak se mění, jde z extrému dobrému do extrému špatnému, a v tom druhém je častěji, neb jen díky tomu lépe udržuje v sobě svou pýchu a rovnováhu.***(3.10.2010)(3.10.2010)

  • gouryella
    ****

    Dalsi z tech hodne povedenych prepisu literarni predlohy na filmove platno - a navic Eduard Cupak byl opravdu vyjimecny herec.(25.7.2002)

  • - Janu Rybářovou (Anička Karasová) objavil režisér Václav Krška v treťom ročníku tanečného konzervatória. (Raccoon.city)

  • - Filmovanie prebiehalo v Písku a okolí. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace