Plakáty
Obsah
-
Kdyby byl Don Juan žena a žil v roce 1973, pravděpodobně by byl jako hlavní hrdinka filmu Jeanne (Brigitte Bardot). Jeanne byla Pařížanka, která si představovala, že je převtělením Dona Juana. Vždy přesně věděla, co chce, vždy se snažila dosíci toho, k čemu směřovala – nadvládě nad muži. Ale to jí štěstí nepřineslo. (Snorlax)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
AngelAngie
Dámy a pánové... s lítostí Vám oznamuji, že tenhle snímek je otřesný brak, který nestojí za shlédnutí a je určen pouze a jen zarytým fanouškům Brigitte Bardot a snad možná ještě více fanouškům Jane Birkin, jejiž krátký herecký výstup zastínil i onu blond ikonu. Film nejen, že vůbec neodpovídá svému názvu (Dona Juana si představuji, ať už v ženském či mužském těle, jako svůdníka největšího rázu, který ojede, co může a spokojenost je na všech stranách, ale tady jsme nic takového neviděli ani z dálky) a hlavně příběh je tolik prázdný, NIC se neděje a vlastně jediná scéna, kterou si z filmu pamatuji a to jsem ho shlédla před pár minutami, že je Bardot v posteli s Birkin, ale nic se neděje, samozřejmě...(22.2.2010)
-
Mr.Apache
Když jsem byl kluk, byla pro mě BB sexuální symbol #1, i když se o toto místo musela někdy podělit s FF (Farrah Fawcett) - hvězdou seriálu Charlieho andílci. Od sex symbolů bývá už jaksi samozřejmě vyžadován občas i nějaký ten sex. Člověk se prostě nespokojí s tím, že jde jenom o takové orientační označení. Já měl s BB sex pouze prostřednictvím obálky jednoho časopisu z roku 1970, který jsem našel na půdě. Ale ve filmech, které se s ní tu a tam mihly na polské televizi, jsem vydatnější porci erotiky citelně postrádal. Samozřejmě, nějaké to odhalené rameno, noha, či svůdná poloha v leže se občas našly, ale pak již musela dostat prostor fantazie... Nakonec jsem se ale díky uvedení Dona Juana 73 (osvícená polská TV opět zasahuje) přece jen dočkal. A nebyla to erotika ledajaká. Velká BB zde totiž měla sex s Jane Birkin, a obě při tom ukázaly docela dost. Velmi intenzivní zážitek, když má člověk 15. Jenže se na to nesmí dívat společně se svým otcem. Taková konstelace totiž příliš neumožňuje, aby si jeden náležitě vychutnal všechny ty umělecké dojmy, které na něj z obrazovky doslova prýští... O ději snímku dostatečně vypovídá jeho alternativní název (Kdyby byl Don Juan ženou). O době, v níž se odehrává, zase název původní (Don Juan 73). [Tedy 1973, aby bylo zcela jasno.] Co se týče uměleckých kvalit, tady možná něco napoví jméno režiséra. Roger Vadim byl kdysi znám jako módní a poměrně odvážný tvůrce. Ovšem ne tolik odvážný, aby překračoval dobová tabu. Spíš jen opatrně prozkoumává jejich hranice. Don Juan 73 byl ve své době zřejmě hodně provokativním filmem, ale je třeba si uvědomit, že nešlo o žádnou revoluci. Už dříve (a ještě více) pobouřilo diváky Poslední tango v Paříži a pár dalších snímků. Ani lehce feministický akcent nebyl po zlomových 60.letech ničím inovativní. Bardotka proplouvá dějem jako tajemná a sebevědomá femme fatale, která za sebou nechává zlomená srdce mužů, plazících se v jejich stopách. Ničí jejich kariéry, rodinné štěstí, a pokud nemají ani jedno ani druhé, pak je alespoň dožene k sebevraždě. Když už to vypadá, že se konečně střetne s důstojným a stejně sebevědomým protivníkem, sejme ho jednoduše tak, že mu svede a odloudí manželku... Poslední film Brigitte Bardotové je zároveň tím určitě nejodvážnějším v její kariéře. Velká bloncka poté mizí ze světa stříbrného plátna, na samém vrcholu, ještě před svou čtyřicítkou. A na rozdíl od jejího ženského Dona Juana, zanechává za sebou své obdivovatele většinou šťastné a (u)spokojené.(13.8.2006)
-
MR007
Holky se nám tady vysvlékly, moc hezké. Jinak film spíše průměr.(9.6.2009)