Láska na polštáři
-
Repos du guerrier, Le
-
Love on a Pillow
Romantický
Francie / Itálie, 1962, 102 min
Režie:
Roger VadimHudba:
Michel MagneObsah
-
Mladá dívka Genevieve (B.Bardot) náhle vstoupí do života zklamanému umělci Renaudovi (R. Hossein) a zachrání jej před sebevraždou. Jejich náhodné seznámení přeroste v lásku. Renaud je však ve skutečnosti brutální násilník a Genevieve se ocitá v pasti...Nalezne sílu vzdorovat týrání? (oficiální text distributora)
Mladá dívka Genevieve (B.Bardot) náhle vstoupí do života zklamanému umělci Renaudovi (R. Hossein) a zachrání jej před sebevraždou. Jejich náhodné seznámení přeroste v lásku. Renaud je však ve skutečnosti brutální násilník a Genevieve se ocitá v pasti...Nalezne sílu vzdorovat týrání? Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $1,400,000║(17.6.2010)
-
Jeanne
Můj nejkrásnější filmový zážitek za posledních pár let. Celou věčnost hltám studie na téma blond ikon a dalších fenoménů 60. let a pravidelně jsem tak trochu zklamána: např. Vadimovy filmy ...a Bůh stvořil ženu ani Klenotníci měsíčního svitu mi nedaly přesně to o čem jsem vždycky četla a snila, zato méně známý Odpočinek válečníka jsem s překvapením a nadšením okamžitě označila za hotovou kvintesenci filmu 60. let. Nedá se říci, že by převyšovalo buď téma lásky, erotiky nebo hledání životní filosofie, to všechno se tu prolíná a jedno se stává druhým. Příběh v němž je naznačené mnohem více vzrušující než by bylo odhalené má nečekanou hloubku, poitnu i psychologickou zápletku. V mnoha scénách jsem se neubránila vidět scény z filmové Angeliky, Brigitte Bardot je tu prostě nádherná a její (ne)herectví se velmi podobá projevu krásné Michele Mercier ve srovnávaném filmu. Robert Hossein ji ve své velké roli hereckým projevem rozhodně nijak nezastiňuje (tato poznámka nemá znít ironicky). Sladká, romantická (a tentokrát bez varhan) hudba Michela Magne na podkladě teatrálních a někdy i překvapivých scén z nich činí hluboké, okouzlující výjevy: starý tajemný zámeček, pařížský byt, Florencie, italská zahrada, trosky starého chrámu... to všechno ožívá ve smyslu věčnosti... A samotný závěr je stejně nečekaný jako dokonalý! Ach, tohle jsem vždycky chtěla vidět... Poznámka po druhém zhlédnutí hned další den: (pochopitelně) chybí rozměr překvapení a nečekanosti, ale "válečník" i "svatá Geneviève" jsou stále rozkošní... už se těším na třetí zhlédnutí. P.S. - nesmyslnou anotaci vůbec nečtěte a pokud nechcete číst symboly a metafory, raději se vůbec nekoukejte.(20.5.2008)
-
NinadeL
Jsem skutečně unavená z takové dávky explicitní erotiky. Sex se má ve filmu hledat, má být k dostání za odměnu... Tady byl jen plavý tupé drdol zahalen do Roberta Hosseina. Škoda.(19.2.2009)
-
Kimon
Říká se, že spravedlnost je slepá a láska zaslepená. Ale tato láska, láska Genevieve k Renaudovi není pouze zaslepená, nýbrž totálně slepá. Že by byl Renaud brutální násilník, jak se píše v obsahu k tomuto filmu, říci nelze. Lze ovšem říci, že se jedná o obzvláště vychytralého, ale současně i psychicky nevyzrálého člověka, který dokáže bezohledně zneužívat bezmezné zamilovanosti své obětavé partnerky. Zamilovanému se těžko radí. Ten vidí věc zcela jinýma očima, než jeho okolí. A proto myslím, že tento příběh nevšední a nenormální lásky by měli vidět všichni zamilovaní, aby se jim případně pootevřeli kukadla. A že příběh skončí na samotný závěr nečekaně a dokonale? To bych tedy netvrdil komentátorko Jeanne. Ba naopak, zaslepenost vyhrála a rozum zůstal v koncích. Nebo !!?? ... ohh, ne !! ... že by mi něco v těch metaforách uniklo? :-) Očekával bych závěrem dramatičtější, zmateným rozumem a rozdrásanou duší vyprodukované vyústění, ale tenhle konec se dal s přihlédnutím na předcházející průběh děje předpokládat. Ach ta láska, .... je opravdu slepá!(30.12.2008)
-
dopitak
Klasická hra kočky a myši, dovedená do absurdních hodnot tím, že jste nuceni "nerozumět" myši, která se kočky může kdykoliv zbavit. Chybějící síla myši to učinit je v našem případě nahrazena zvrácenou citovou vazbou Geneviève k Renaudovi. Obrovské zklamání, protože mnou popsané (alespoň v HCE v dabingu) nefunguje.(4.7.2010)
-
rikitiki
Žádná velká sláva. Zraňující vztah mezi otužilou naivkou a chlapíkem, který se zoufale snaží nic k nikomu necítit. Jenomže protože nevím, co jeho netečnost způsobilo, nemůžu uvěřit jeho přerodu. Láskyplný pláč v kostele postaveném snad na Větrné hůrce je legrační. /21. 5. 11./(21.5.2011)
-
lucascus
Nádhera, nádhera, nádhera. Začínám asi pět ódy na Bardotku, ale ona nejen že je nádherný sexsymbol, jenže ona umí i hrát. Mistrovsky hrát. Ukázala ve filmu proměnu charakteru, zpočátku představovala chladnou mondénní ženu, poté, co propadla Renaudovu kouzlu, se změnila v nešťastnou ženu, který se stůj co stůj snaží zachránit už tak mrtvý vztah. Rovněž i Hossein (českému publiku znám hlavně ze série o Angelice) zde Bardotce hezky sekunduje. Realisticky ztvárnil drzouna, který se Genevievě nastěhuje do bytu, žije si bohémským životem, a neopětuje lásku své domovnici. Lidi, vzpamatujte se, proč je tu tam málo hodnocení, vždyť je to klenot francouzské filmografie.(23.9.2011)
