Obsah
-
Hra La Voix humaine francouzského spisovatele Jeana Cocteau napsaná v roce 1930 je dramatickým monologem ženy středního věku, odehrávajícím se v Paříži. Žena (Ingrid Bergman) postižená silnou depresí se násilně budí ze snu, následně obsesivně telefonuje se svým bývalým partnerem, který se druhého dne žení. Zřejmě tento fakt je příčinou jejího značného psychického vyčerpání a silné závislosti na tišících prostředcích. (dopitak)
Hra La Voix humaine francouzského spisovatele Jeana Cocteau napsaná v roce 1930 je dramatickým monologem ženy středního věku, odehrávajícím se v Paříži. Žena (Ingrid Bergman) postižená silnou depresí se násilně budí ze snu, následně obsesivně telefonuje se svým bývalým partnerem, který se druhého dne žení. Zřejmě tento fakt je příčinou jejího značného psychického vyčerpání a silné závislosti na tišících prostředcích. Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
dopitak
Veliká role pro Ingrid, která si však rozhodně nemusela nic dokazovat. A jinak, jaké to asi může být, když žena před zhroucením skoro hodinu sama mluví... nezáživné.(1.11.2011)
-
MarekT
Adaptace stejnojmenné hry Jeana Cocteaua, která je známá také u nás, mj. v divadelním provedení, kde si hlavní roli střihla Jaroslava Adamová. Toto dílo obecně mě zaujalo pozorováním běžných psychologických jevů jako např. deprese, ale i z uměleckého hlediska - takovéto monology jsou výbornou příležitostí pro všechny herečky, aby si eventuálně zvedly sebevědomí. A jelikož s obsazením hlavní role stojí a padá celá hra, jsem velmi rád, že v této televizní inscenaci nezáří nikdo menší než má velká oblíbenkyně Ingrid Bergman, která se podle očekávání pustila do svého partu s velkou vervou. Na jejím výkonu se mi líbilo to oscilování mezi náladami, které mi dalo občas vzpomenout i na její životní výkon ve filmu Notorious - chvíli dokázala působit kladně, pak zase nepříjemně, navíc dokázala jednání postavy a její myšlenky přenést i na mě, tudíž jsem celou tu nejistou atmosféru dokonale prožíval, cítil jsem se, jako kdyby v tu chvíli ten charakter snad vstoupil i do mého nitra. Hra si ode mně vysluhuje pět hvězd, tentokrát ovšem to není díky jinak dobrému scénáři, ale díky příkladnému výkonu stále půvabné Ingrid, pro kterou je z mého pohledu tato role asi jeden z jejích největších majstrštyků.(21.5.2010)
