poster

Granátová jablka a myrha (festivalový název)

  • Palestina

    Al-mor wa al rumman

  • anglický

    Pomegranates and Myrrh

Drama

Palestina, 2008, 95 min

Režie:

Najwa Najjar

Hudba:

Mychael Danna

Komentáře uživatelů k filmu (1)

  • Myshkin
    ****

    Díky letošním Dnům palestinského filmu se mi konečně poštěstilo vidět tenhle jinak nedostupný snímek. I když synopsis nezní nijak zvlášť originálně co se zápletky týče, projekce pro mě v žádném případě nebyla žádným zklamáním. Ano, je to film s milostným příběhem, zobrazuje tak jako mnoho jiných palestinských filmů realitu okupace - zabírání půdy, výstavba osad, hraniční check-pointy, násilí, věznění atp. I přesto, že film neobsahuje v rámci tamější kinematografie vlastně nic netypického, má přece jen něco, nebo spíš několik věcí, které z něj dělají zajímavý a hodnotný zážitek. Je to hlavně velice civilní zobrazení všední reality "obyčejných" obyvatel Západního břehu - bez přehnaného patosu a zaujatosti vidíme jejich boj s nespravedlností a těžkostmi provázející život uvnitř nekonečného konfliktu. Nekonečnost, bezvýchodnost a beznaděj konfliktu je leitmotivem mnoha podobných filmů, režisérka Nažwa Nažžar však chtěla ukázat světu něco jiného - naději a odolnost, díky kterým se i v podobné situaci dá žít. I z filmu je patrné, že izraelsko-palestinský konflikt není (alespoň pro většinu obyvatel regionu) sporem náboženství a odlišných kultur - většina lidí nemá problém s tím, že jeho sousedem je muslim, křesťan nebo žid, pokud není někým, kdo zabírá půdu, připravuje druhé o živobytí a hází kameny do oken. Tenhle aspekt je to, co vás k postavám příběhu přimkne, který způsobí to, že se s nimi dokážete ztotožnit... Granátová jablka a myrha - sladkost a hořkost života, ve filmu je to také název tanečního vystoupení, které hlavní hrdinka nacvičuje. Právě tanec provází celý příběh. No a není právě tanec hezký symbol naděje a odolnosti, vytrvalosti? Humorný prvek do filmu přidává sympatická role lidové majitelky kavárny Umm Habíb v podání vždy skvělé Hiam Abbás (právě kvůli ní jsem film vlastně původně chtěl vidět). Za zmínku stojí i pěkná kamera s mnoha krásnými záběry (hlavně úvodní záběry filmu a taneční scény hlavní hrdinky).(7.10.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace