Nákaza

Steven Soderbergh se po řadě ne příliš povedených filmů a experimentů vrací do první režisérské ligy a dokazuje, že i zdánlivě béčkové téma se dá natočit výborně, "lidsky" a skoro až s přesahem. Scénář je výborně napsaný a jednotlivé příběhy byly všechny hodně zajímavé a celé to bylo zabrané snad ze všech úhlů pohledu. První herecká liga samozřejmě neselhává a potěší i nekompromisní zametení s některými postavami. Po dlouhé době jsem si ale u filmu řikal, že to mohlo být klidně i delší. Přece jenom stopáž něco málo přes 90 minut je u podobného tématu s tolika zajímavými příběhy trochu málo a některé postavy tak dostanou příliš málo prostoru a jejich příběhy vyšumí do ztracena (hlavně u Marion Cotillard). 80% (03.01.2012)

Dalo se čekat, že to půjde proti tradičním diváckým očekáváním, ale přesto Soderbergh dokáže překvapovat hlavně tím, jakou optiku k profláknuté zápletce přikládá, když si místo velkolepých davových scén vystačí s dokumentárně laděnou tóninou a naprosto suverénně nechává slavným hollywoodským jménům minimální party, přičemž oni se mu odměňují parádními výkony. Minimalizmus, který se zavrtává hluboko pod kůži. PS: Letos už druhý film, který z velké části „udělal“ Cliff Martinez. (20.10.2011)

Jelikož se jedná o něco , co právě všichni prožíváme, nebyl jsem filmem natolik zasažen a připadal mi tak spíše průměrný. Samozřejmě, že tento film vznikl dávno před pandemií a tak ode mě byla hloupost, si ho pouštět během Covidového lockdownu, jelikož se vlastně jedná o naprosto stejnou situaci, pouze s trochu nebezpečnějším virem. Každopádně mi však film přišel celkem uspěchaný, což mu pravděpodobně srazilo nejvíce bodů a na nějaké větší zoufalství a rabovačky můžete hned zapomenout, neboť bude vir poměrně rychle zvládnutý. 53% PS: chválím za predikci. (18.04.2021)

Prase má nemanželský sex s netopýrem a rázem je lidstvo na kapačkách, ženevská WHO na nohou a farmaceutické firmy na koni.. Zatímco třeba Petersenův Outbreak si razí cestu ryze konvenčními filmovými prostředky, tak Soderbergh, ukazující strach jako ten nejnakažlivější virus, sazí spíše na nezúčastněnou, dokumentární formu. Věren svých tradic honí až příliš mnoho zajíců najednou a i když mu jich hodně upláchne neznámo kam, nakonec podobně jako v Traffic ukáže, že jiskérka naděje a lidskosti vždycky někde zahoří. Režisérův autorský rukopis je už podobně jako ten Fincherův nezaměnitelný a kdyby do jeho snímku náhodou pronikla nějaká bakterie, nemá šanci na přežití - je to totiž to nejsterilnější prostředí, co znám. Někdo ale čistotu rád.. (26.03.2012)

Ač se Soderberg odvážně rozhodl zmapovat nákazu z pohledu společenského systému, dat a čísel namísto osobních (a třeba nevhodně patetických) příběhů několika jedinců, v konečném důsledku se mu právě tento styl stává kámenem úrazu. Ač bych rád Contagion chválil za objektivnost, důveryhodnost a "reálnou" atmosféru, nakonec je to přeci jen poněkud zapomenutelné, chladné, neosobité a pro diváka odtažité. Dramatičnost, která by měla směrem k závěru vrcholit se ubírá opačným směrem, divák je smířen s tím, že identifikace s postavami neproběhne a emocionální složka se po prvním úmrtí definitivně nevrátí. PS: Po druhém shlédnutí to vidím docela jinak, prakticky mi vadil jen happy end, který podrážel nohy nějaké silnější katarzi. Jinak to bylo velmi dobré! 7/10 (17.12.2011)